Po roční pauze jsem se opět dostal do Ondřejova/Chocerad na běh do vrchu. Krásná trať lesem, po poli a závěr na asfaltu je téměř ideální – i v Posázaví lze běžet slušně do kopce po zajímavé trati. Převýšení 255 metrů neodpovídá Alpám, ani Krkonoším, ale přesto je to příjemná změna po rovinách v Polabí a dá nohám celkem zabrat. Čas jsem zaběhl asi standardní – lepší než před dvěma lety, ale to odpovídá spíše podmínkám, v každém případě jsem docela spokojen – po náročném tréninku jsem začal cítit regeneraci a snad už se to trochu zlomilo, protože jinak jsem se dva týdny docela trápil.

Víkend tímhle závodem pohodově začal a pohodově i pokračoval – sobotní posezení s přáteli z Prahy a večer jsem se byl ještě vyklusat, v neděli pak lehký trénink na kole ve stylu “úprk před deštěm” a večer opět výklus resp. jsem si zkusil opět trochu zrychlit a snad po týdnu se dalo. Legrační bylo to kolo – kdo zná okolí, tak na Vysoké intenzivní déšť, dole v Suchdole (tak 2km vzdušnou čarou) ani kapka … jenom hřmění. No a odpoledne v neděli příprava na události příštích dnů – montáž postele pro Kvída. Pat a Mat v akci – uvidíme jak dlouho postel vydrží. Kvído se zatím tvářil spokojeně, ale večer stejně přilezl zpět do postele 🙂  a to tam ještě neměl dalšího “podnájemníka”.