Je stávka řešení/cesta k němu?
Obecně si myslím, že může být. Ač pravicově a spíše konzervativně orientovaný, myslím si, že na stávku mají pracující nárok -daný ostatně zákonem. Druhou stranou mince je fakt, že stávka JE zákonem regulována a musí splňovat některé podmínky – v tomto ohledu si dokonce myslím, že naše soudnictví “chrápe jak je jeho zvykem” a nikdy se o tohle nezajímalo – možná by nebylo od věci odbory občas usměrnit a v případě nelegálnosti stávky je nechat zaplatit škody = poslat pravděpodobně do konkurzu.
Legrační na stávce dnešní je fakt, že stávkují lidé ze státní správy aniž by tak přesně věděli za co … mají již snad svoje nové smlouvy/tarify podle kterých budou tito lidé placeni? Skoro bych se vsadil, že ne a pak je to stávka především zastrašovací. A s tou již souhlasit nemohu. Odboráři se ostatně v tomto chovají podobně jako různí rádobysocialisté jako děti, tedy podle hesla “my chceme”. Obecně se domnívám, že daleko čitelnější cestou je podání výpovědi – prostě za těchto podmínek nejsem ochoten pracovat. To je naprosto legitimní a čistý způsob, na který bohužel většina odborářů a zaměstnanců “nemá koule”, jak by řekl jeden z předchozích zaměstnavatelů. Píšu bohužel – především pro zaměstnance, protože ono nastavení jasných pravidel a otevřené konfrontace nabídky a poptávky by IMHO pomohlo především jim.
Zároveň mi přijde legrační kolik hrdinů vykřikujících o zbabělosti těch co stávku nepodpoří se teď našlo – povětšinou těch samých “hrdinů”, kteří neměli odvahu předstoupit před svého zaměstnavatele/nadřízeného a vyříkat si to s ním z očí do očí. Jak jsou teď hrdí a odvážní … když mají za zadkem dav. Jak teď horují za zdvižení (hrdé zdvižení, abych byl přesný) hlav, když dosud “ohýbali hřbet”. Je legrační vidět, jak dav dokáže probudit emoce – stejné u chuligánů ze Sparty, kteří v davu cítí beztrestnost, jako o státních (nebo stádních) zaměstnanců.
Nechci zde tvrdit, že stávka je a priori špatná, dokonce si myslím, že spousta požadavků je oprávněná … jen forma, která byla zvolena, se mi zdá nešťastná. Ekonomika na tom není dobře, nebude na tom dobře ani za rok a velmi pravděpodobně ani za dva – málokdo zpochybňuje fakt, že je třeba šetřit – jenomže málokdo to chce začít dělat u sebe. V komerční sféře je to jednoduché – firmy, které to neudělali jdou do kytek, případně jim klesají zisky, pokud na tom dosud byly etradobře. Ve státní správě … se vyráží do stávky. V tuto chvíli bych doporučil jediné – stávka musí trvat dlouho … týden, dva, měsíc … aspoň tak dlouho, abychom zjistili, které státní zaměstnance vlastně potřebujeme (ty budeme muset zaplatit a IMHO lépe než dosud), a které můžeme nechat “stávkovat dle libosti”, jenže o tohle zjištění pravděpodobně spousta odborářů nemá zájem … hádejte proč – no protože to jsou velmi často ti “hrdinové”, kteří věří, že to za ně vybojuje dav.
LinkedIn
