Minulý víkend jsem si opět prošel trasu na Sněžku – tentokrát Obřím Dolem. A pokud někdo chce poznat krásy přírody, vřele doporučuji. Samozřejmě bude hodně záležet na počasí, ale pokud vám vyjde uvidíte nádhernou přírodu Obřího Dolu a pohled ze Sněžky do Čech i do Polska. Cestu si určitě rozložte minimálně na půl dne, doporučím spíše celý den – není sice fyzicky náročná, ale je na co se koukat a asi by bylo zbytečné jí proběhnout bez “rozhlížení”. Nicméně vzhůru na start:

Stoupání Obřím Dolem

– to prostě nemá chybu, nádherné okolí, místy je vidět vrchol Sněžky a naopak zpět do údolí Pece pod Sněžkou, protější svah s Hnědým Vrchem a v dáli Černá Hora. Chvílemi se zdá, že je stoupání nekonečné, ale cesta celkově mizí rychle a brzo se ocitnete u Polské chaty – na hranici s Polskem. Nezapomeňte se podívat na historickou vodárnu a kapličku v údolí. A pomněte, že jste v I. pásmu chráněné krajinné oblasti – věcí které smíte je méně než těch, které nesmíte – poprosil bych tedy o ohledy k přírodě, držet se na vyznačené stezce, netrhat nic a tiše se kochat přírodou.

Od Polské chaty to zbývá tak 1km na Sněžku – stoupání a doporučuji zvolit těžší a kratší cestu nahoru a poté lehčí a delší cestu dolů. Jak se dá v Obřím Dole kochat málo lidmi a nerušenou přírodou, tady se spojí lidé z Polska a Čr a … vytvoří průvod jak na Václaváku. Hlavně nahoře na Sněžce je lidí spousta, takže romantickou fotografii jedince s přírodou asi budete dělat těžko. V každém případě můžete navštívit novou poštovnu a vyjít tam za 20CZK na terásku a podívat se do všech stran – nic výš než Sněžka není ve velmi širokém okruhu. Naopak s jídlem a pitím se připravte, že je to nejvyšší hora ČR … a skoro nejvyšší horská přirážka.

Jestli pospícháte, nebo neradi chodíte z kopce dolů, můžete využít lanovku dolů do Pece pod Sněžkou, kdo ale není “mastňák”, určitě výlet protáhne – krásná je cesta rašeliništěm na Luční Boudu – dřevěná cesta mořem klečového porostu je nádherná a pokud vám bylo na Sněžce příliš lidnato, tak tady se lidi ztratí … v zatáčkách vidíte jen pár metrů před a za sebe. Naopak se nad stromky občas ukáže zajímavý pohled na Sněžku – určitě jde ulovit hodně hezkých fotek. Vcelku náhle se před Vámi objeví veliká Luční Bouda – dříve zemědělská usedlost, nyní penzion a restaurace. Bývá tam kolem oběda hodně plno, ale polévku (zelňačku i vývar) musím pochválit. Výborné je ji jejich domácí pečivo – velké koláče z borůvek, nebo čučoriedek, podle národnosti návštěvníků – určitě Vám vyjdou vstříc.

No a dál cesta pokračuje na Výrovku – tady naopak může přijít zklamání – jídlo nic moc, ale zase Výrovka je mezi znalci Krkonoš pojem. Máte-li chuť můžete si to ještě o cca 1km protáhnout tam a zpět k boudě Na Rozcestí, ale určitě neopomeňte těsně před Výrovkou zahnout vpravo – po cca 100m je tam výhled trochu neznámý na Pláně – v zimě je dokonce IMHO uzavřen a i v létě ho dost lidí mine bez povšimnutí.

Do Pece ale vede cesta přímo na opačnou stranu směrem  k Richterovým boudám a stále dolů a dolů, až se vynoříte těsně “nad Pecí” s hezkým pohledem na celé údolí – vpravo Zahrádky a před sebou Javor. Určitě i děti tuhle cestu zvládnou a při hezkém počasí nabídne příjemný den při turistice. Krom toho sníh zde můžete potkat ve stínu i na začátku léta. Při cestě dolů si ještě můžete zahnout k Modrému Dolu a podívat se na “mapu ČR” – tedy sněhovou plochu, která (při troše fantazie) připomíná ČR a postupně odtávají oblasti, které ČR poztrácela – Zakarpatská Ukrajina, Slovensko, Sudety, …