Letošní výročí ve zprávách možná bude opět trochu změna – minulé roky bylo 90% zpráv věnováno připomínce listopadu 1989 a Sametové revoluce. Letos je daleko více pozornosti věnováno krizi EU, zdražování, … kladení věnců a vzpomínání na listopad 1989 dostalo daleko méně prostoru. Možná budu označen za kacíře, ale myslím, že právě tohle symbolizuje rok 1989 více než co jiné. Disidenti budou určitě tvrdit, že byla poražena ideologie … jenže IMHO to byla poražena ekonomika a rozdíl výkonnosti východ x západ prostě dosáhl takového rozdílu, že to (především v rámci Evropy) nebylo udržitelné bez použití síly a na tu nebyla pro změnu vůle.

A právě poslední zprávy – ekonomická krize v Evropě a plánované zdražování ukazují ten největší problém. Příliš jsme si mysleli, že stačí změnit ideologii a politiku a “máme vyhráno”. Problém je, že jsme zároveň chtěli mít ony ekonomické bonusy – přiblížit se životu na západě. Jenže ten 1) v tu dobu žil na dluh, který se provalil dnes a z části byl zaplacen naopak dříve poválečnou generací, která makala a dokázala obnovit Evropu (moje poklona především Německu), 2) naše ekonomika zdaleka nedorostla jejich výkonnosti.

Dnes však vidíme, že většině lidí je naprosto ukradeno, kdo a jak jim vládne, pokud … mají chléb a hry. A nyní najednou zjišťujeme, že chleba je jenom na obrázcích a hrát si sami neumíme a na hračky nemáme. Tohle je možná ten největší všech spojených socialistů a marketérů, kteří nám vnutili pocit, že na něco máme nárok … protože to chceme. Možná přišel čas dokončit revoluci a přiznat si, že právo máme jenom na to, na co si vyděláme. Teprve pak IMHO revoluce skončí úspěchem.