Po pár letech jsem se vydal do Klánovic na duatlon (před nějakou dobou jsem tam dvakrát již byl …) a byla to vydařená akce. Je to “moderní” podnik, který je vlastně naa celý den – spoustu kategorií od dětí až po hand-bikery. Pro mě trochu zvláštní kategorie 36-45, ale budiž, jeden ze závodů, kde již za tři roky budu veterán “level 2”, Trochu mě mrzelo, že v Jesenici pršelo a bylo pošmourno, původně i malá chtěla na závod, ale v tomhle počasí raději zůstala doma. Využil jsem, že to mám blízko a vyrazil na kole – podle mapy 20 km do Klánovic jsem bral jako dobrý rozjezd. No jedno špatné odbočení a cesta tam se mírně protáhla, ale i tak jsem se docela příjemně zahřál, organizace na místě super, takže jsem se rychle přihlásil a akorát dobíhal brácha do cíle (jemu již level 2 náleží, takže jsem měl šanci vidět, jak budu za cca 2 hodiny vypadat. Moc jsem nechápal, proč všichni přibíhají/přijíždějí “zacákaní jako z pole” … tak jsem vyrazil projet trať (měl jsem cca 1 hodinu do startu), abych poznal – první tři km jsem nechápal vůbec (asfalt, štěrk), ale pak se zajelo do lesa a vše mi bylo jasné – místy kaluž, bláto … nádherně to klouzalo a cákalo. Někde za půlkou navíc mírné stoupání s rozježděným bahnem … začal jsem tušit, že přední kolo se vzorkem na suchý povrch (a navíc sjetým) není zcela ideální. Ale nějak mi to  bylo jedno.

Na start jsem z tratě dorazil na poslední chvíli … sotva jsem si stačil hodit kolo do depa a batoh do úschovy (mimochodem super věc) a byla rozprava. Nic nového, kolem pár známých tváří … start a tak 5 lidí nasadilo hodně rychlé tempo. V klidu jsem se zařadil někam k 15-tému místu a běžel si svoje – postupně pár lidí předběhl, kteří přestřelili start. Bohužel na konci druhého kola těsně před výběhem z lesa jsem si hloupě “šlápl”, takže pravý kotník trochu zaprotestoval, ale po třech krocích jsem o tom zase nevěděl. Kolo začalo dojetím jednoho přede mnou a naopak zezadu jeden dotáhl … hák na tri/duatlonech nesnáším, takže jsem se podržel vzadu a dvojice se pomalu vzdálila na rovných úsecích. Naopak u trati jsem je téměř dotáhnul a před bahenními lázněmi je měl těsně před sebou. Přední kolo ale opravdu zaprotestovalo a v jediné zatáčce do kopce odcestovalo do křoví, takže jsem šel přes řidítka 🙂 ale do měkkého, rychle jsem nasedl a nahoře ještě zahlédl dva lidi před sebou, takže jsem ztratil jen minimum – jenže na další rovince mě dojela dvojice spolupracujících a relativně rychle se mi vzdálili (na ty jsem fakt neměl) … druhé kolo jsem tak jel zcela sám, opepřilo se to dědečkem s kočárkem, který kličkoval po cestě a chudák nevěděl, kam má uhnout a následně dodávkou, která obsadila lesní cestu, kde se závod jel a “majestátně se nesla” krokem vpřed. No a následoval znovu bahenní kopec … a let přes řidítka na úplně stejném místě – ještě jsem tam viděl ty větvičky polámané z minulého kola 🙂 Ještě že jsem si dával pozor, že TADY mi to posledně ustře … lilo. Ale opět to bylo pár vteřin, do konce trati pak už spíše klidná jízda. Do depa jsem uviděl, že se zezadu přiblížila skupinka cca 5-ti jezdců, ale nějak jsem naprosto v klidu kalkuloval, že jsem nejel na krev, z triatlonu přechod kolo-běh zvládám, takže pohoda … no a přesně tak to dopadlo, už z depa jsme vybíhali jen ve dvou, zbytek se pomalu přezouval a po prvním kole jsme ztratili i toho běžce za mnou, takže jsem si ani finiš nezkusil.

No čas nic moc, ale umístění 15 celkově, 5 v kategorii mě hodně potěšilo – na tu cyklo-bídu a akrobacii celkem dobré.

A závod určitě doporučím – opravdu dobrá organizace a hezké trati – letos mírně změněné kolo bylo asi hezčí než co si pamatuji – trochu více terénu, ale pestrá trať a pořád dost rychlá.

web závodu: www.triprozdravi.cz