Druhý ročník kolínského festivalu běhu byl určitě posunem vpřed – počet účastníků vzrostl, kilometrovníky (ty jsem loni dost kritizoval) byly asi přesně, značení trati skoro vzorové. Trochu mě sice zamrzely občerstvovačky – jednu bych čekal někdy kolem poloviny závodu, takhle byla jedna na cca 5-tém kilometru, druhá u 11-tého. Ale rozumím, že to už je celkem rozmazlenost. V každém případě hodně potěšil počet lidí, kteří se vydali na delší trať – bylo znát, že hodně si těch 15km prostě chtělo vyzkoušet a udělat něco pro svoje zdraví. Ostatně, protože běhám v Kolíně, vím, že počet lidí před a po festivalu, které potkávám při tréninku vzroste. A to je dobře – IMHO je to větší úspěch než samotný běh. Většina sice celkem rychle přestane, ale najde se i pár těch, pro které se sport stane součást života.

Kdybych měl hodnotit trať, byla nalezena hezky – proti loňsku se mírně změnila, ale ráz zústal stejný  start u kostela sv. Bartoloměje (který už možná bude malý, protože dalších 100 závodníků už by bylo asi moc) – následuje pasáž k Labi a přes lávku do Borků. No a pak je to běh směr do Veltrub a následně zpět podél Labe. Já sám jí hodnotím jako zdařilou – je hodně pestrá a pokud není napršeno, i rychlá. Já sice nemám zatáčky a změny povrchů příliš v oblibě, ale tahle je prostě příjemná. I při běhu jsem měl dobrý pocit, teda až do osmého kilometru – při vběhu do lesa jsem špatně šlápl a hýbnul si se zády. Sice jsem běžel dál, ale měl jsem problém se zhluboka nadechnout. Za této situace beru čas jako suprový, protože nakonec jsem to dal pod hodinu a ani jsem neměl pocit, že bych na konci byl úplně vyčerpán. Takže v pondělí opět do tréninku a za týden na Velký Rybník … no a za rok snad potřetí v Kolíně ahoj.