Triatlon Ostrá 2012
Vlastně již třetí triatlon v letošním roce a tentokrát musím říci … jsem hodně spokojen s výsledkem. 13. místo ze zhruba 100 závodníků považuji za velmi slušné, hlavně v situaci, kdy bylo zjevné, že je mezi námi docela dost závodníků “poloprofi” a “profi”. Možná běh mohl být lepší, tam bych si jinak věřil více, ale byla na něm vlastně jediná malá krize v celém závodě a to se projevilo … Ale abych to vzal od začátku – už minulý týden se mi dobře plavalo a tento týden se to potvrdilo – kdybych nekličkoval jako zajíc (protože bójky prostě nevidím a plavu za někým), mohlo to být určitě lepší. V každém případě jsem měl pocit, že plavu slušně a čas to taky potvrdil – věřím, že by se to dalo zlepšit, ale to ostatně všechno. Následně jsem sedl na kolo a … třináctý čas mezi cyklisty mě velmi mile překvapil – vlastně jediný člověk mě na trati předjel, zatímco za sebou jsem jich nechal celkem dost – prostě mi to jelo velmi dobře a ani vítr mi tentokrát nijak nevadil. No a běh sice začal hůře – velmi rychle mě někdo předběhl – ale to byl první a také poslední, od té chvíle jsem se sunul zase vpřed a kdyby nepřišla někde v polovině běhu krize, věřím, že 30 vteřin bych ještě naběhl. Navíc i tady mi přišlo, že mi to běží – příjemná cesta podél Labe utíkala skoro sama – sice dost úzká na předbíhání, ale jinak velmi příjemný povrch. Takže s umístěním a výkonem skoro maximální spokojenost.
Líbil se mi závod i jinak – mě by sice vyhovovalo malinko delší kolo, tohle bylo po rovince opravdu hoooodně rychlé, ale jinak hezké tratě. Sice jsem nikde nebloudil, ale přesto bych ocenil trošku lepší značení – naštěstí se jelo pořád s někým před sebou … zabloudit skoro nešlo. A tady vyzdvihnu intervalový start – po 10 vteřinách. Myslím, že problém hákování (v Poděbradech) tím byl zcela vyřešen, alespoň já jsem nikde neviděl jet skupinku a asi ani dva závodníky, kde by se to za hákování dalo označit – peloton se prostě roztrhal a jak to bylo celkem náhodně, tak podobně výkonní závodníci prostě byli skoro vždy daleko od sebe. I na běhu bylo příjemné, že se neběží Václavák tam a Václavák zpět – snad jedině bych trochu apeloval na závodníky – když už máme ten pás na přendání čísla, tak to taky nosme – kolo vzadu, běh vepředu – dobře se tak odhadlo, kolik lidí má +/- podobný čas. Měření čipy a okamžité vyhodnocení je dnes už na větších akcí skoro standard a je to fajn, že 5 minut po doběhu posledního závodníka lze mít výsledky.
Takže za rok všem doporučuji – je to krátký závod, kde se dá “osolit” rychlost a příjemné trati. Za sebe jsem se cítil hodně dobře a nechal jsem za sebou i závodníky, kteří mi to loni jinde “nandali”. Takže se už těším na další závody a snad se ta vyšší aktivita na tréninku opět projeví. povzbuzení budiž i bráchovi – šlo to jet lépe, ale ono jde hlavně o to najít u motivaci a na trať se postavit – vše ostatní je už jen bonus navíc.
Triatlon Velký Rybník – Welas eXterra triatlák 2012
V sobotu 16.6 jsem se postavil na letošní druhý triatlon – a to na triatlák u Velkého Rybníku (u Kutné Hory). Trať “notoricky známá” – ostatně kolo jsem byl v pátek spolu s Vavisem značit a běh jsem si v pátek taky proběhl. Sice jsem si nesplnil předsevzetí z loňska – před závodem si jí v roce aspoň třikrát projet, ale co, o to to bylo pikantnější a zajímavější. Ostatně MTB horal ze mě prostě nebude, takže tam jde jen o to nenahnat moc velkou ztrátu. Výsledky jsem sice ještě neviděl, ale myslím, že proti loňsku to rozhodně bylo lepší – celkově jsem sice na kole měl pocit, že jedu +/- stejně jako loni, ale podle času to skoro vypadalo, že jsem trochu přidal. Naopak na běhu jsem se cítil (až na úsek na panelce) velmi dobře a asi by mi ještě jeden okruh prospěl. Ostatně už na plavání jsem byl překvapen – přes studenou vodu jsem měl z plavání mnohem lepší pocit než před třemi týdny v Poděbradech, kdy jsem “nemohl chytit vodu”. Ale to všechno je v tomhle případě jen doplněk – hlavní byla legrace při závodě a pobavení se s partou stejných bláznů. A ještě musím vyzdvihnout, že v letošním roce jsem již měl dva rodinné příslušníky na trati – a oba dojeli dobře, hlavně Milošovi – velká gratulace – na kole nám ukázal “jak se to dělá” a že trénink se pozná podle hesla “těžko na cvičišti, lehce na bojišti”.
Od začátku do konce to byla naprosto pohodová akce a potěšilo i to, že se obešla bez zranění. Pokud vím, tak jediný zbloudilec (přesněji zbloudilka), zakufrovala na silnici – takže za rok budeme muset být pečlivější. Jenže je to těžké – trať známe a prostě nás nenapadne, že by zrovna tady někoho napadlo odbočit …
A kdybych hodnotil výkony, myslím, že to nebylo špatné – gratulace Honzovi Radovi – už si tu bednu zasloužil a jel rozhodně dobře takticky, kdy se vyvezl na kole a na běhu to docvaknul, ale pochvalu zaslouží všichni, že se na trať vydali. Letos tam byl ten úsek pod Rozkoší “hodně cross” – lesní technika udělala svoje. Jinak jsem byl až překvapen, že po dešti v týdnu bylo bláta celkem málo.
Takže za rok rozhodně znovu a tímto díky Vavisovi a spol., kteří mají 1/2 závodů letos za sebou – potkáme se určitě ještě na Dáče a Kaňku 🙂 Sportu zdar a triatlonu zvlášť.
Kolínký festival běhu 2012 – 15km
Druhý ročník kolínského festivalu běhu byl určitě posunem vpřed – počet účastníků vzrostl, kilometrovníky (ty jsem loni dost kritizoval) byly asi přesně, značení trati skoro vzorové. Trochu mě sice zamrzely občerstvovačky – jednu bych čekal někdy kolem poloviny závodu, takhle byla jedna na cca 5-tém kilometru, druhá u 11-tého. Ale rozumím, že to už je celkem rozmazlenost. V každém případě hodně potěšil počet lidí, kteří se vydali na delší trať – bylo znát, že hodně si těch 15km prostě chtělo vyzkoušet a udělat něco pro svoje zdraví. Ostatně, protože běhám v Kolíně, vím, že počet lidí před a po festivalu, které potkávám při tréninku vzroste. A to je dobře – IMHO je to větší úspěch než samotný běh. Většina sice celkem rychle přestane, ale najde se i pár těch, pro které se sport stane součást života.
Kdybych měl hodnotit trať, byla nalezena hezky – proti loňsku se mírně změnila, ale ráz zústal stejný start u kostela sv. Bartoloměje (který už možná bude malý, protože dalších 100 závodníků už by bylo asi moc) – následuje pasáž k Labi a přes lávku do Borků. No a pak je to běh směr do Veltrub a následně zpět podél Labe. Já sám jí hodnotím jako zdařilou – je hodně pestrá a pokud není napršeno, i rychlá. Já sice nemám zatáčky a změny povrchů příliš v oblibě, ale tahle je prostě příjemná. I při běhu jsem měl dobrý pocit, teda až do osmého kilometru – při vběhu do lesa jsem špatně šlápl a hýbnul si se zády. Sice jsem běžel dál, ale měl jsem problém se zhluboka nadechnout. Za této situace beru čas jako suprový, protože nakonec jsem to dal pod hodinu a ani jsem neměl pocit, že bych na konci byl úplně vyčerpán. Takže v pondělí opět do tréninku a za týden na Velký Rybník … no a za rok snad potřetí v Kolíně ahoj.
LinkedIn
