Duatlon Újezd nad Lesy – 3 – 26 – 2km

April 18, 2016 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Po pár letech jsem se vydal do Klánovic na duatlon (před nějakou dobou jsem tam dvakrát již byl …) a byla to vydařená akce. Je to “moderní” podnik, který je vlastně naa celý den – spoustu kategorií od dětí až po hand-bikery. Pro mě trochu zvláštní kategorie 36-45, ale budiž, jeden ze závodů, kde již za tři roky budu veterán “level 2”, Trochu mě mrzelo, že v Jesenici pršelo a bylo pošmourno, původně i malá chtěla na závod, ale v tomhle počasí raději zůstala doma. Využil jsem, že to mám blízko a vyrazil na kole – podle mapy 20 km do Klánovic jsem bral jako dobrý rozjezd. No jedno špatné odbočení a cesta tam se mírně protáhla, ale i tak jsem se docela příjemně zahřál, organizace na místě super, takže jsem se rychle přihlásil a akorát dobíhal brácha do cíle (jemu již level 2 náleží, takže jsem měl šanci vidět, jak budu za cca 2 hodiny vypadat. Moc jsem nechápal, proč všichni přibíhají/přijíždějí “zacákaní jako z pole” … tak jsem vyrazil projet trať (měl jsem cca 1 hodinu do startu), abych poznal – první tři km jsem nechápal vůbec (asfalt, štěrk), ale pak se zajelo do lesa a vše mi bylo jasné – místy kaluž, bláto … nádherně to klouzalo a cákalo. Někde za půlkou navíc mírné stoupání s rozježděným bahnem … začal jsem tušit, že přední kolo se vzorkem na suchý povrch (a navíc sjetým) není zcela ideální. Ale nějak mi to  bylo jedno.

Na start jsem z tratě dorazil na poslední chvíli … sotva jsem si stačil hodit kolo do depa a batoh do úschovy (mimochodem super věc) a byla rozprava. Nic nového, kolem pár známých tváří … start a tak 5 lidí nasadilo hodně rychlé tempo. V klidu jsem se zařadil někam k 15-tému místu a běžel si svoje – postupně pár lidí předběhl, kteří přestřelili start. Bohužel na konci druhého kola těsně před výběhem z lesa jsem si hloupě “šlápl”, takže pravý kotník trochu zaprotestoval, ale po třech krocích jsem o tom zase nevěděl. Kolo začalo dojetím jednoho přede mnou a naopak zezadu jeden dotáhl … hák na tri/duatlonech nesnáším, takže jsem se podržel vzadu a dvojice se pomalu vzdálila na rovných úsecích. Naopak u trati jsem je téměř dotáhnul a před bahenními lázněmi je měl těsně před sebou. Přední kolo ale opravdu zaprotestovalo a v jediné zatáčce do kopce odcestovalo do křoví, takže jsem šel přes řidítka 🙂 ale do měkkého, rychle jsem nasedl a nahoře ještě zahlédl dva lidi před sebou, takže jsem ztratil jen minimum – jenže na další rovince mě dojela dvojice spolupracujících a relativně rychle se mi vzdálili (na ty jsem fakt neměl) … druhé kolo jsem tak jel zcela sám, opepřilo se to dědečkem s kočárkem, který kličkoval po cestě a chudák nevěděl, kam má uhnout a následně dodávkou, která obsadila lesní cestu, kde se závod jel a “majestátně se nesla” krokem vpřed. No a následoval znovu bahenní kopec … a let přes řidítka na úplně stejném místě – ještě jsem tam viděl ty větvičky polámané z minulého kola 🙂 Ještě že jsem si dával pozor, že TADY mi to posledně ustře … lilo. Ale opět to bylo pár vteřin, do konce trati pak už spíše klidná jízda. Do depa jsem uviděl, že se zezadu přiblížila skupinka cca 5-ti jezdců, ale nějak jsem naprosto v klidu kalkuloval, že jsem nejel na krev, z triatlonu přechod kolo-běh zvládám, takže pohoda … no a přesně tak to dopadlo, už z depa jsme vybíhali jen ve dvou, zbytek se pomalu přezouval a po prvním kole jsme ztratili i toho běžce za mnou, takže jsem si ani finiš nezkusil.

No čas nic moc, ale umístění 15 celkově, 5 v kategorii mě hodně potěšilo – na tu cyklo-bídu a akrobacii celkem dobré.

A závod určitě doporučím – opravdu dobrá organizace a hezké trati – letos mírně změněné kolo bylo asi hezčí než co si pamatuji – trochu více terénu, ale pestrá trať a pořád dost rychlá.

web závodu: www.triprozdravi.cz

Share

CduatláK 2016 – po čase na bedně

April 12, 2016 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Zima a drobný déšť v sobotu daly duatláku trochu smutný ráz. Takže nakonec padl účastnický rekord … pouhých 12 účastníků. Vůbec tomu nerozumím, ale tahle akce se prostě stala akcí pro Vavise a jeho kamarády + případné zbloudilce, kteří se tu zjeví spíše omylem. A přitom je to nádherná běžecká trať a (kromě toho prvního rozbitého úseku) i pěkná trať na kolo, kde jsou jen dvě nebezpečná místa – sjezd v Malešově a poslední odbočení v Kutné Hoře … prostě paráda pořád za nosem bez dávání předností. Ale je to tak, i když s ničím moc nekoliduje, jezdí pravidelně málo lidí.

Na druhou stranu asi právě díky té mizerné účasti jsem se znovu dostal “na bednu” a sáhl si na bronz. A to při tom běžeckém trápení beru za úspěch – zvolil jsem hladké silničky, které po cca 500 metrech začaly pekelně klouzat a několikrát jsem se chytal keřů kolem a téměř upadl již v prvním běhu. Naopak na kole mi ten déšť snad vůbec nevadil a jelo se mi celkem dobře – nahoru i dolů. Obouvání do nášlapů bylo hodně pomalé, ale kam taky pospíchat 🙂 a nasedání – letos poprvé – na silničku muselo budit zdání, že na kole snad ani neumím jezdi. Ale celou cestu jsem nikoho neviděl ani před sebou, ani za sebou a vůbec mi to nevadilo. Ovšem dojezd kola byl báječný – v té zimě a mokru mi ztuhly záda, že jsem se nemohl narovnat – do druhého běhu tak vybíhal “chromý shrbený stařík”, kterému by asi do klobouku leckdo hodil i almužnu. Naštěstí to povolilo velmi brzy a následně se mi naopak běželo suprově – jak jsem s bahnem již počítal z prvního běhu, ve druhém mi vůbec nevadilo a běžel jsem svoje tempo v naprosté pohodě, takže do cíle jsem dorazil dobře rozběhnut ve stavu – skoro si to dám v pohodě ještě jednou. Myšlenku jsem raději zavrhl a vyrazil po trati zpět podpořit psychicky bráchu, který si asi opět užil zimu na kole … A pak jsme využili vytopené místnosti a aspoň trochu se ohřáli.

Za tenhle závod poděkujme Vavisovi (a popřejme hlavně jeho rodině hodně zdraví, když už má nástupce) – je to pohodový závod, který má těch 10 věrných v kalendáři a myslím, že většina z nás má minimálně 4 účasti, což svědčí o tom, že se sem rádi vracíme. A jestli za rok objedná lepší počasí, určitě dorazíme (no vlastně pokud to půjde, kašlu na počasí a dorazím stejně).

Share

MTB Duatlon Tálín

May 12, 2013 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Podle objemů velmi krátký duatlon – 1,9-12-3,8 km, ale poměrně náročný terén. Za sebe mohu říct, že to MTB bylo zjevně za hranicí schopností, které mám. Prostě moje technika byla mimo a k tomu rozmoklá trať a déšť – druhé kolo jsem i do kopce slezl, protože jsem prokluzoval. Prostě ty polosjeté pláště už to nebraly. Na následující sjezd se mi pro změnu zcela zamlžily brýle … cesta poslepu dolů byla výborným zážitkem. Kolo jsem tak protrápil a odhadl bych, že z těch 12km jsem 4-5 běžel vedle kola. Naopak závěrečný běh jsem měl pocit, že letím a potvrdil se letošní trend – zabírám až v druhé polovině závodu, do té doby se trápím.

Co tentokrát (byť nerad) musím komentovat, je kvalita pořadatelství – při vší ústě a i když jim za organizaci poděkuji (je to v jejich volném času a nic za to nemají), tohle byla přehlídka amatérství snad ve všech aspektech. Od faktu, že na webu pořadatele se propozice objevily asi až dva týdny před startem, do té doby tam visela info a propozice k roku 2012, přes fakt, že mapa závodu není nikde … pardon, nenašel jsem ji. Na email s dotazem na trať a její technickou náročnost, pro jistotu nikdo neodpověděl, až po legrační prezentaci na místě – ani tam mapa nikde nebyla, takže ti co jeli, trať znají a ti ostatní se před startem dozvěděli, že se běží jeden okruh, pak se dva jedou a pak se běží dva okruhy … samozřejmě bez popisu 🙂 A zakončeno to bylo cílem, kde asi nikdo netušil, jestli je cílová čára na silnici nebo v depu a pořadatelé se už zjevně, před deštěm, schovali do hospody s výjimkou někoho, kdo měřil čas. Že je zima a spíše než banán by v cíli možná závodníky potěšil horký čas … to už jsem ani nečekal, že by někoho nenapadlo. A když už se něco vydařilo – místní hasiči proudem vody očistili kolo (rozhodně příjemné) zabili to pořadatelé faktem, že na to ani neupozornili, takže “mycí servis” byl jen pro znalé, nebo pokud se to někdo dozvěděl náhodou od jiného závodníka (můj případ a ještě jsem tam dva další posílal, kteří o tom neměli tušení a myli si kola na parkovišti smetáčkem sami). Přitom jsou to vysloveně “prkotiny”, které stojí minimum námahy, ale pro závodníky mají cenu zlata. Takhle dávám palec nahoru za dětský závod – ten pdopořím vždy, ale palec dolů za organizaci, kterou bych shrnul slovy – někde je závod pro amatéry, někde je závod od amatérů.

Aby to nevyznělo tragicky, vážím si pořadatelů, kteří dělají něco pro jiné ve svém čase, ale zároveň se snažím upozornit, že někdy se to úplně “nepovede” a má smysl udělat něco malinko jinak.

Share

Duatlon Břehy 2013

May 2, 2013 by · Leave a Comment
Filed under: Politika, Sport 

Svátek práce (a lásky) … čas na sport. Letošní duatlon Břehy byl v trochu nestandardním termínu – 1.5. Pro mě to pravda bylo spíše mínus, protože z jihu Čech byla cesta delší a na jeden den – no náročné cestování. Samotný závod je pro mě jeden ze zahajovacích pro sezonu duatlonů a triatlonů a určitě povedený – hlavně trať běhu je v Břehách super. A taky musím říct, že zapadl do letošních výkonů. Hodně těžké trápení po 3km běhu až do půlky závodu, kdy se to naopak zlomilo a druhá půlka byla super. Na kole mě tentokrát překvapil vítr – nebyl silný, ale měl jsem pocit, že pořád vadí, ať jedeme, kam jedeme. Samotnou kapitolou bylo depo – s tretrami na kolo jsem se ještě nesžil, takže převlékání asi patřilo k nejpomalejším v celém pelotonu. Ale nakonec jsem s časem i spokojen – zopakován loňský čas a to vzhledem k trápení s koleny a komedii v depu, kdy jsem se nebyl schopen obout, není tak špatné. Navíc opět jsem měl pocit, že kdyby druhý běh byl delší, v pohodě bych pokračoval.

Pochvalu zde zaslouží pořadatelé – jeden z mála závodů, kde je drafting zakázán a poměrně striktně je tento zákaz kontrolován – motorku pořadatelů jsem potkával celkem pravidelně a bylo vidět, že si to závodníci uvědomují – jelo se IMHO velmi korektně. Pohanit musím naopak české silničáře – ta druhá odbočku už za rok nebo za dva bude na horské kolo … a jak jezdím po cestách ČR, je to snad všude stejné. Za téhle situace bych skoro zvážil, jestli nesnížit daně o instituci správy silnic + pár postů na ministerstvu a za ušetřené peníze si daňový poplatníci nakoupí terénní auta. Samozřejmě vtip, ale na druhou stranu by stálo za to, aby nový ministr nastoupil s vizí co a jak chce za své období dokázat (samozřejmě to by měli strany dát již před volbami) a pokud to nesplní měl by vrátit např. 50% svého platu – třeba by kluci ministerští začali konečně hýbat svými zadky, zatím mám pocit, že jediné o co se starají po nástupu do funkce je jeijch pupek (viz foto některých ministrů před a po ukončení působení ve funkci, že pane Nečasi).

Teď snad začnou závody i tady na jihu, tak vyzkouším i něco v novém domovišti – uvidíme, jak se bude dařit.

Share

Duatlák KH – lehce vydřené stříbro

April 15, 2013 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Druhý ročník Duatláku … a druhé místo. Byř musím přiznat, že letos mě stálo mnohem více sil. První běh jsem asi hodně zadržel – čekal jsem, kdy se ozve koleno a ono vydrželo až do konce závodu … V každém případě jsem hodně netakticky nechal druhého “mě uviset”. Faktem je, že zase tolik bych asi neutekl, ale vyjíždělo by se na kolo lépe :-). Na kole ostatně přišla perla – vyjížděl jsem jako třetí (přezouvání mi vůbec nejde a tentokrát jsem to doplnil legračním nasedáním na kolo, kdy jsem se nemohl trefit do nášlapů) – holt letos poprvé na silničce. Tímto poděkuji Jaromírovi Vyskočilovi – kolo bylo připraveno perfektně. Na výjezdu z Kutné Hory jsem se naopak cítil na kole super a zválcovali jsme prvního nasednuvšího (ten zjevně nepřezouval a jel v jedněch botách) a subjektivně jsem se blížil k prvnímu … jenže hned jak jsme vyjeli z Kutné Hory, opřel se do nás vítr a já měl pocit, že mi někdo zatáhnul ruční brzdu. Naopak první zjevně chytil dech a, to nejde nazvat jinak, zmizel v dáli. Až na konec Malešova jsem se tak trápil a spíš čekal, kdo všechno mě docvakne.

Na vrcholu jsem se ohlédnul a taky jsem kousek za sebou viděl dalšího závodníka a vzal to za fakt, že na obrátce budu třetí. Jenže po výjezdu sice vítr snad ještě zesílil, ale složil jsem se do řidítek a najednou mi přišlo, že to jde. Na obrátce jsem tak na prvního ztrácel už (odhadem) 4 minuty, ale naopak na třetího jsem tak minutu k dobru měl – vůbec nechápu jak se to stalo – prostě najednou byl tak půl kilometru za mnou. Cestou zpět už naopak kolo letělo samo a bylo jasné, že tam toho moc nenajede nikdo. Občas jsem se ohlédnul, ale za mnou nikdo, takže jsem jel poměrně v pohodě a i ten závěrečný km po mizerné silnici spíše dával pozor na díry, než závodil. A výsledek se dostavil – zajel jsem do depa, začal se přezouvat a koukám, ten třetí závodník už vybíhá z depa – opět mě sjel a přezul se mnohem rychleji než já. Trochu mě to nakoplo a vystřelil jsem z depa poměrně svižně.

Na běhu mě překvapilo, že i po tom kole se mi běželo docela dobře, akorát záda opět připomenula, proč na čisté běhy chodím s bederním pásem – dopad na pravou nohu “nic moc”. Ale cca po kilometru jsem se dotáhnul na druhého a lehce ho “přejel”. Jenže opět překvapení – u kamzičí stezky mi zase najednou dýchal na záda a další km jsem si ho táhnul za sebou. Hodně mě to znervóznělo, resp. jsem nechápal, co se děje. Poslední výběh k Velkému rybníku jsem proto udržel tempo a … za mnou najednou nikdo. Uklidnil jsem se a pokračoval v klidu dál. Odhadem za kilometr po bývalém “tunýlku” (proč ho rozorali nechápu, byla to nádherná část) opět dusot za zády a kolega tak deset metrů za mnou. To už jsem skoro nevydržel, takže od trojice jsem raději skorofinišoval – naštěstí v pohodě do druhého místa. Gratulace vítězovi – nadělil nám 5 minut a na kole z nás udělal statisty.

A samozřejmě dík Vavisovi – jen houšť podobných akcí, kde vládne pohoda a každý si má možnost zabojovat a zasportovat dle vlastí chuti.

Share

Duatlon Mělník 2012 – bronzová sranda

September 29, 2012 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Asi poslední letošní duatlon – Chloumek u Mělníka. Již potřetí byť letos s pozměněnou cyklistickou tratí. A ukázka toho, jak může i závodník běhající a jezdící duatlony/triatlony přes dvacet let (bohužel už je to tak), jet naprosto amatérsky a co horšího, pořád se vejde na bednu … Jako bych to za poslední dva roky neznal, opět jsem si stoupl na startu dozadu, takže po 300 m bylo čelo 100 m přede mnou a už jsem ho jenom dotahoval/z zpovzdálí sledoval. A to se mi běželo fakt dobře, jenže při této úrovni jsem prostě tu ztrátu, kdy jsem se protlačoval přes pole, neměl nárok dohnat. Rychlé obutí na kolo (díky bohu za něj) – start a předvedení další amatérské vložky. Čelo závodu jsem měl na dohled a hádám, že po cca 2km tak 200 metrů před sebou vedoucí dva závodníky a za nimi trojice, kterou jsem chtěl dotáhnout a jet v menší skupince, případně se zkusit držet někde v dohledu té první dvojice … jenže ouha, na 4-tém km jsem tu trojici dohnal a během 500metrů roztrhal, takže jsme zbyli jenom dva. A k dovršení všeho jsem kolegu na prvním kopci setřásl, protože jsem se pozdě ohlédnul a to už byl “v nedohlednu”, takže od šestého km sólo závod s vědomím, že dvojice přede mnou je daleko a nemám nárok je dohnat, a zbytek za mnou jsem vlastně jenom čekal, kdy mě dotáhne a zválcuje. Někde kolem sedmého km jsem si tak připadal, jako naprostý babral a amatér. Co horšího, na tom třetím místě jsem vydržel až do cíle, když už jsem za celou cestu nikoho před ani za sebou ani nezahlédnul… místo potěšilo, myslím, že i čas byl slušný, ale pro sebe to beru spíš jako výsměch a ponaučení, že příště “tudy ne, přátelé, rudy cesta nevede”.

Samotný závod byl klasika – hezký běh po lesních cestách a kolo, které se měnilo na poslední chvíli (díky zemědělcům a hluboké orbě) – obě perfektně značeno, byť sám, skoro nikde jsem na kole neváhal – jen několikrát mohla být šipka umístěna dříve před křižovatkou – už jsem brzdil, když jsem si nebyl jist kam a v poslední chvíli ji uviděl – ale to mohu přičíst spíše svému “sokolímu” oku a nezkušenosti na MTB. V každém případě jsem byl překvapen – trať byla IMHO mnohem méně náročná (na techniku jízdy) než ta minulá – takže na silničních úsecích jsem pořád koukal, kde už se zahne na pole/do lesa. Jenže pro mě (silničáře) to byla nakonec velká výhoda a lenost, že jsem zadní sjetou gumu nevyměnil za novou se ukázala jako zlatá – hodně přefouknuté kolo s minimálním vzorkem letělo po těch silničních úsecích jak splašené. A na těch pár terénních místech jsem to prostě “podržel na rukou” a přibrzdil.

A závěrečný běh už byl spíše povinnost – jsem zvědav na výsledky- první kolo jsem docela flákal, ale v druhém jsem měl pocit, že zase tak pomalu neběžím a pár závodníků o kolo zpět jsem ještě dal. Ale pořád to bylo s vědomím, že umístění už je vlastně dáno a jde jenom o čas.

Organizátorům skládám poklonu – vše běželo super od registrace, přes měření čipy, značení až po občerstvení v cíli. Pokud bude čas a síly za rok se zde určitě zase ukážu (a předvedu zase nějaký amatérský kousek).

P.S. Ani kdybych se držel na začátku vedoucí dvojice- zjevně bych na ně neměl, ale aspoň trochu bych je potrápil … takhle si jeli ve dvou “závod sami pro sebe”.

 

Share

Duatlon Břehy 2012

April 29, 2012 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Další letošní duatlon – silniční Břehy. Sice zklamání z trati – opakovalo se loňské kolo “do hvězdice”, což znamenalo 5 otáček o 180 stupňů. Škoda, ta předloňská trať dva okruhy mi seděla rozhodně více. Jinak je to hezký závod – ten běh kolem rybníka je super a i organizace funguje velmi dobře. Proti jiným je mezi koncem registrace a startem jen 30 minut – není tam takové “mrtvé nic”, kdy se sice lze protáhnout a rozcvičit, ale pro mnoho je to jen “čekání na start” – za to dávám určitě body plus. I letos byl závod vyhlášen “bez draftingu” – tedy jízdy v háku, ale proti loňskému ročníku jsem měl pocit, že kontrola byla daleko slabší. Loni jedna nebo dvě motorky opravdu jezdily po trati a měl jsem pocit, že si nikdo nedovolil jet v háku, letos jsem potkával minimálně dvě skupinky cca 4 jezdců, které se na otáčkách “trochu roztáhly”, ale kousek po obrátce zase jeli pohromadě. Ale to je asi i tom, jestli si závodníci chtějí zazávodit a poměřit síly, nebo jenom “bodovat”.

No a za sebe mohu říct, že s výkonem jsem spokojen tak napůl – v tom vedru jsem se docela trápil, ale čas a umístění nakonec nebyly špatné … resp. odpovídají výkonu. Dobře se mi jelo kolo a slušný byl i začátek a konec běhu. Uvidíme další závody – těším se už na první triatlony a na xTerru Velký Rybník.

Share

3+ pro zdraví duatlon Újezd – jsem ovce

April 22, 2012 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Druhý letošní duatlon a první MTB – velmi krátké trati, dle propozic 3-24-2, ale hádám, že to spíše je o něco méně. Jde tedy spíše o sprint – letos jsem dorazil trochu unaven – ale překvapivě jsem se na trati cítil … skvěle. Závod je to opravdu pěkný, byť mám raději menší akce. Tohle je několik kategorií, doprovodný program, takže na řadu se dostáváme až na závěr – kolem 13:15. A je to opravdu velká akce, vždyť na start 35-45, do 35 let mužů se postavilo přes sto závodníků … sympatický je závod handbikerů – často postižených lidí, kteří se také věnují sportu. Ale k závodu:

Běhy jsou krátké, ale trať je super – lesní cesta a krátký úsek po silnici – jedinou vadou je úzká cesta, v podstatě na 1/2 trati se nedá předbíhat. Letos jsem se ale postavil velmi dobře, nemusel jsem se prodírat davem běžců, kteří zvadnou po 1. kilometru, ale na startu stojí v prvních řadách. Takže jsem dobíhal první část kolem desátého místa. Kolo je pro mě vždy tragédie – MTB prostě není moje silná stránka. Tentokrát jsem se ale dokázal udržet v poměrně silné skupině cca 12 cyklistů. To co mě na podobných závodech žere nejvíce je tahle jízda “na hyenu” – z té skupiny prostě 1/2 závodníku jenom “visí” – i když nejsem na MTB hvězda, když jsem měl sílu, šel jsem na dvou úsecích dopředu – jediný efekt je, že má člověk na zádech zbytek “jako batoh”. Určitě bych tedy uvítal zákaz draftingu – duatlon/triatlon je o tom, co je v závodníkovi ne o tom, “co uvisí”. V druhém kole jsem si to od té části terénní odtáhnul sám – mírně jsem ztratil, ale na rovnějších úsecích jsem cítil, že na to prostě mám skupinu docvaknout, takže jsem do cíle vjížděl s touto skupinou kolem 15-tého místa (to vím až teď hádal jsem, že jsem tak 20-tý). No a závěrečný běh jsem začal velmi svižně – předběhl jsem tak 3-4 závodníky, ale pak mi přišlo, že jsem se na konci prvního kola zastavil – v podstatě tomu nerozumím, sklonil jsem hlavu, když jsem dobíhal dalšího a ztrácel na něj tak 5 metrů, pak jsem hlavu zvedl a najednou ta díra přede mnou byla metrů 20 … klasická krize, naštěstí jen cca 100 metrů a vzápětí jsem se znovu rozběhl – druhé kolo bylo tak ještě svižnější a dobíhal jsem v pohodě, naopak přiznám, že jsem finiš vypustil s tím, že 15-tý nebo 16-tý (jak jsem odhadoval pozici v kategorii) už je jedno. A cítil jsem se prostě dobře.

Po doběhu jsem povzbudil bráchu na běhu – musím rozhodně pochválit – běh byl letos velmi dobrý, hlavně v druhém kole bylo vidět, že má dost sil a nevadne – dost lidí “přejel bez zaváhání”. Podobně jako v mém případě bylo zjevně slabší kolo … tak uvidíme co s MTB uděláme přes léto, pokud si neřekneme, že tohle je prostě náš strop. Příjemné odpoledne jsme tak zakončili klidnou cestou domů … a až ve vlaku jsem si přečetl zprávu časomíry – 10. místo celkově, 3. v kategorii. Tímto se tak omlouvám pořadatelům – jsem ovce, která nepočkala na vyhlášení, ale odjela na vlak. Mrzí mě to hlavně kvůli pořadatelům – opravdu mě to pořadí těší, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že to bude do třetího místa, v tichosti jsem čekal, že to bude v kategorii do 10-tého místa. Takže se ještě jednou omlouvám a děkuji za hezký závod – je to super rychlý duatlon, kde si všichni mohou zazávodit a pořadatelsky je dobře zvládnutý – od depa, přes měření čipovou časomírou až po možnost sprchy a omytí kola v závěru + občerstvení v cíli. Jen houšť podobných závodů, kde se účastní dost závodníků a udělají něco pro zdraví.

Share

CDuatláKH 2012 – nová tradice?

April 14, 2012 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Letošní rok jedna z novinek – duatlon v Kutné Hoře – a pořádaný opět klubem Deportivo. Je neuvěřitelné, kolik sportovních akcí již tahle parta organizuje pro sebe i pro ostatní sportovní nadšence – duatlon – xTerra triatlon – Dáča (běh) – Kaňk (běh do vrchu) + několik dalších akcí z míčových sportů. Můj obdiv především Vavisovi, který se snad na všech akcích podílí a stává se tak hybnou silou běhů a tria/duatlonů v Kutné Hoře. Kdo akce zná, bude asi souhlasit, že to nejsou profi akce pro závodníky profesionály, ale je to prostě pár jednoduše, ale dobře zorganizovaných akcí, kde pořadatelé zajistí trať, něco k pití v cíli a zábavu. Podobný byl i duatlon – nádherná běžecká trať (část Dáči, část triatlonové trati), kterou vřele doporučuji si projít/proběhnout i jinak než při závodu. Pokud totiž nezávodíte a máte čas koukat se kolem sebe, uvidíte krásné pohledy na chrám Sv. Barbory, na pole a louky u Velkého Rybníka, i v údolí Vrchlice.

běh č. 1

Kolo se pak jelo po hodně orientačně jednoduché trati – KH – Malešov – Košice. Velikou výhodou bylo, že kromě obrátky se jen na dvou místech dávala přednost – při najetí na hlavní silnici v KH a pak na konci při jejím opuštění … pokud by se mi to podařilo, za rok zkusím sehnat někoho, kdo by si tam stoupl a cyklistům ukázal, případně nějaké auto přibrzdil. Přesně tohle totiž bylo na obrátce v Košicích a pro závodníky je hodně příjemné, když se mohou soustředit na trať a někdo jim ukáže, že je volno. Samotná cyklo trať byla stylem – do kopce s větrem v zádech tam, skopce proti větru zpět – podle tachometru jsem to jel průměrem 33,8 km/h – asi by se dalo přišlápnout, ale na druhou stranu jsem spokojen – celou trať jsem si “odtáhnul” (těch pár set metrů, kdy jsme se předjížděli s kolegou a vždy nás to na chvíli schovalo pominu)  sám a jelo se mi prostě dobře. Vlastně jsem celou cestu jel v klidu a spíše si určoval tempo, než že bych se nechal utavit. Co mě potěšilo, že jsem (kromě těch mých nešťastných sjezdů) nikde neztrácel, spíše jsem měl pocit, že pokud by bylo ještě nějaké další stoupání, měl bych dost sil “se utrhnout”. Takže ztrátu jsem nabral až v závěru ve sjezdu do KH – nechápu jak na jednom km na mě někdo dokáže najet 20s, ale je to realita (rozuměj moje neschopnost). Opět doporučím projet si to v klidu – při zpátečním sjedu je tam několik hezkých pohledů na Železné Hory a celá cesta (mimo prvních a posledních 400m) je celkem kvalitní asfalt.

Druhý běh je stejná trať jako první, jen v protisměru – musím říct, že mi tenhle směr vyhovoval více – na začátku se cca 2km běží rovina a do kopce a pak se zase sbíhá, ale nikde to není příliš prudce jako ten seběh od Velkého Rybníka. Navíc se mi opět běželo dobře – vlastně jenom “u závory” jsem na chvilku zvolnil. Co mi tentokrát chybělo byl finish – už od závory jsem čekal, kdo se zezadu přiřítí a s kým si to v cíli rozdám a ono nic …

V každém případě mohu říci, že se mi běželo i jelo velmi dobře – snad nikde nepřišla krize a počasí i trať vyšla suprově. Dokonce jsem se dostal “na bednu”, takže s umístěním mohu být také spokojen a nezbývá než poděkovat a podpořit Deportivo v dalších akcích – vlastně už ani ne za dva měsíce kousek vedle na xTerra triatláku. No a jestli za rok bude duatlon opět v kalendáři … rád se přijdu znovu pobavit a udělat něco pro zdraví.

neúnavný fanoušk Kvído v cíli

Share

Duatlák Kutná Hora – 14.4.2012 – trati

April 10, 2012 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Pro všechny nadšence jsem projel trati sobotního duatláku, takže popis je následující (a mapy jsou na webu Železného Chlísta):

Běh: kdo zná Dáču, bude to mít jednodušší, ale ono vlastně není kam zabloudit (v sobotu bych beztak chtěl jít s Vavisem značkovat, takže pak uvidíme, kdo získá pohár “Bludný Holanďan”).

Běží se po naučné Vrchlického Stezce – turistická červená podél Vrchlice – mírně vzhůru, až rovinka. Zpočátku je to asfaltka (pravda hodně rozbitá), později štěrk a lesní cesta – pokud bude mokro, připravte se na slušné bahýnko :-). Dvakrát se překříží Vrchlice po můstcích – poprvé dřevěný, podruhé betonové trámy … možná by slušelo lépe po lávkách (a hodně malinkých). V každém případě nádherná trať až po zříceninu (tedy zbývající jednu stěnu) – kousek za ní se zakličkuje a vyběhne na louku – zde se dáme vlevo a po 150 metrech vběhneme znovu do lesa a keřů – přichází nejnáročnější část – sice krátký, ale výživný výběh (bude to tak 150m, ale na kole jsem házel druhý nejlehčí převod, takže to je do kopce …). Vyběhneme nahoře u Velkého Rybníka u závory – prudce doprava a po trati, kterou znají i závodníci xTerry pokračujeme po polňačce – máme za sebou cca 1km a teď už vlastně jenom rovinu a dolů skopce. Bacha na kotníky, jsou tu drny (a v lese velké šutry, takže to platí pro celou trať) a vzhůru ke trojici – po cca 500m se dáváme vpravo mírně dolů a po dalších cca 150m do “tunýlku” z keřů. Na konci je esíčko vpravo a pak vlevo a následuje rovinka, která končí u Trojice – tam sbíháme po mizerné cestě – pozor hodně velkých kamenů, rozbité tašky, … ideální místo na výron kotníku. Dole se (proti Dáčovi a xTeře) dáváme po asfaltce vpravo a komu zbyly síly, může to rozpálit … pozor, po cca 250 m za prvním domkem ovšem ostře vpravo (pro řidiče pravá 40km/h) do “myší díry” – rátký úvoz nás dovede téměř přímo proti startu – podle GPS cca 4,3km a dá se to běžet určitě pod 20minut. Za sebe musím řict, že je to jedna z nejhezčích běžeckých tratí které znám – minimum asfaltu, pár stoupání a vlastně pořád v přírodě – hlavně ten úvod podél Vrchlice je nádherný.

Kolo: ani tady se nejde splést, jediné varování je na úsek na začátku a konci – 400metrů asfalt … jako od českých silničářů 🙂 prostě samá díra, doporučuji jet prostředkem – tady provoz asi nebude – je tam děr méně a koukat na zem, bylo by škoda proseknout duši hned po startu.

Takže prvních 400m viz dříve. Pak pozor – prudká pravá zatáčka a vjíždíme na hlavní – nepočítejte, že všichni řidiči vědí o světoznámém duatláku, takže jim raději dejte přednost. A teď se můžete rozjet – čeká nás stoupání 🙂 hned úvodní 1,5 km  do Poličan je docela vzhůru (celkově nastoupáme cca 200m – viz mapy na Železném Chlístovi). Zhruba po dvou kilometrech upozorním – je to sice po hlavní, ale zatáčíme vpravo směr Malešov – mírně, ale pořád do kopce až do cca 4. kilometru. V Malešově je jedno z mála míst, kde se (tam) jede skopce – užijte si to, protože těsně před 5. kilometrem naopak přijde kopec (výjezd z Malešova) – není dlouhý, ale docela se na něm dá vytrápit. Slabší povahy navíc po vyjetí zjistí, že je čeká cca 200m rovinka a další stoupání (opět krátké, ale už máme něco v nohách). Nicméně to je konec 6. kilometru a z nejhoršího jsme venku – rovina/mírně do kopce pak pokračujeme, stále po hlavní, pře Polánku (znalci xTerry – po silnici, nezahnout na Roztěž!!!) kolem Albrechtic až do Košic. Symbolicky, až uvidíte hřbitov jste skoro na obrátce a můžete se radovat. Do Košic je to pravda mírně do kopce a na konci taky, ale regulovčík by vás zde měl “obrátit a můžete se rozletět zpět. Cesta identická, jen v obráceném směru – upozorním jen na nebezpečná místa 1) obrátka – regulovčík bý vám měl ukázat, ale je to vaše zdraví, tak se podle toho chovejte, 2) sjezd do Malešova – v tom kopci se to super rozjede, ale dole je esíčko a trochu vynáší … takže raději přibrzdit, než se vézt zpět k obrátce na čelním skle protijedoucího nákladního vozu, i dole v Malešově je zatáčka a pak jedeno z mála stoupání na cestě zpět – pokud bude mokro, mohlo by to klouznout, 3) závěrečný sjezd do KH – je to mírná pravá zatáčka – v pohodě, ale pak levá a tam by to mohlo opět při moku/na štěrku ustřelit, 4) sjezd k depu – je to doleva, takže protijedoucí mají přednost …, 5) posledních 400metrů opět “asfalt mezi dírami”. Na horákovi ve větru jsem to jel za 48 minut – uvidíme jak bude v sobotu. Trať je v každém případě spíše na silničku.

No a přezout opět do běžeckého a repete na běžecké trati.

V sobotu zdar a ať se všem daří.

 

Share

Next Page »

TOPlist