Covid 2022 – po téměř dvou letech

January 25, 2022 by · Leave a Comment
Filed under: Uncategorized 

Po téměř dvou letech COVIDu je situace taková jaká je, více než o nemoci možná vypovídá o nás samotných a o stavu věcí veřejných v jednotlivých zemích. Nemá smysl se pranýřovat a sebemrskačsky označovat za Švejky, kteří nic nedodržují – ono to jinde podle zpráv není o moc lepší a čím dál více vyvstává otázka, jestli striktní dodržování přísných pravidel vede k lepším výsledkům než “anarchie”. Každý si najde příklad, který mu vyhovuje (většinou v určitém časovém okamžiku) a bude o něj opírat své závěry.

Takže vidíme relativně liberální Švédsko, které skončilo “u roušek”, očkovací šampiony Izrael, Portugalsko, Maltu, zavírače všech Austrálie, Rakousko, ignorující/nic nedělající Maďarsko, Bělorusko, Indii. A ve výsledku ty rozdíly nejsou zase tak markantní. Z globálního hlediska je rozdíl, jestli na 1Mio obyvatel umřely 2000 nebo 4000 lidí “nezajímavá prkotina” – i když může znamenat spoustu osobních neštěstí.

V čem jsme ale prohráli “na plné čáře” je ukázka funkčnost nebo spíše nefunkčnosti státu jako instituce a jeho schopnost vlastně neschopnost reagovat na novou situaci. Začalo to nákupy roušek a respirátorů, které snad už raději nevyšetřovat – myslím, že “Rudá Mikina” a “zpěvák Superstar” se asi při pomyšlení na tuhle dobu potí ze spaní. Následovalo zmatečné nastavování opatření stylem “vládní orloj”, kdy nikdo nevěděl, jestli zítra platí to, co je vyhlášeno dnes, nebo se to od včerejška zpětně změní. Vzpomeňme vyjádření o očkování našich ministrů zdravotnictví – a že jsme jich za tu krátkou dobu měli 🙂 A završuje to nová vláda pokračováním ve zmatených opatřeních a vyhlašování změn dříve než začala původní pravidla platit. Připomeňme ještě naši Hygienu, která je překvapena novou vlnou (o které se přes měsíc mluví) jako silničáři “lednovým sněhem”. Hezkou roli tu sehrál i Duškův Úzis, který vydával modely přesně podle zadání aktuální vlády a daly by se shrnout do věty bude dobře, středně nebo špatně.

A aktuálně zažívám vlastní zkušenost s funkcí našeho státu – nechci to vyčítat ani nové, ani staré vládě – obě a tom mají podíl. Ale milý pane Válku, milá paní Svrčilová poraďte co dělat:

v sobotu dcera rizikový kontakt – nahlášen školou (lyžařský zájezd – skoro se dalo čekat, že to tam propukne). Díky tomu, že nám to řekla škola, šli jsme v sobotu s malou na test, já už v pátek, protože jsem o víkendu plánoval závody, tak jsem chtěl být zodpovědný :-). Hygiena se probudila v neděli ráno info, e dcera byla v rizikovém kontaktu – ne nějakých 36 hodin zpoždění, dá se pochopit, je víkend, mají toho moc. Test dcery PCR přišel v neděli večer – také po cca 36i hodinách – pozitivní – nejen karanténa, ale i izolace – OK, nahlašujeme jí na hygienu včetně domácnosti a telefonů dvou kontaktů (domácnost). Můj negativní výsledek přišel v neděli v noci – po nějakých 54 hodinách od odběru – má platnost 72 hodin od odběru – takže je funkční/platný nějakých 18 hodin – super práce, pokud karanténa trvá 5 dní, tak testování z toho pro*ebe dva než se člověk dozví výsledek (a může prskat do okolí), je úžasný výkon. Aktuálně je úterý večer – nějakých 36 hodin od nahlášení pozitivního PCR testu hygieně … ta mlčí. Má vystavit neschopenku pro karanténu – nekoná se. Manželka nedělní test dostala výsledek večer v úterý negativní, takže neschopenku na izolaci vystavit obvoďák nemůže. Telefonát na hygienu – no nestíháme, ale počkejte, on se vám někdo ozve – kdy, týden po karanténě?

Takže až zase vy ŠMUDLOVÉ, odborníci a krizoví manažeři všehomíra budete nějaká opatření vymýšlet, buďte té lásky, zajistěte, aby byla funkční i ze strany státu. Chcete něco dodržovat? Opravdu chcete? Tak víte co, tak to milý státe a úředníci dodržujte i vy sami. Že vy jste doma (a já taky naštěstí mohu dělat z domova) na HO za plný plat, neznamená, že to tak mají všichni.

Zatím se zdá, že COVID nám ukázal hlavně naprostou neschopnost státu – snad s jedinou výjimkou počáteční organizace očkování, která, hlavně v centrech, fungovala velmi dobře. Zbytek je horší než špatný a čím dál více vyvstává otázka, jestli anarchie není sice chaos, ale možná lepší neřízený chaos než řízená neschopnost. Realita je taková, že kdo se chce chovat odpovědně, chová se tak NAVZDORY státu a kdo na to chce kašlat, kašle na to s “tichým požehnáním” státu.

Doplnění středa – dva dny po nahlášení sebe jako kontaktů dcery v domácnosti. Tak na vyžádání zadána “nemocenská na karanténu” – hygiena nás vyhodnotila jako nerizikový kontakt (dva lidi ve společné domácnosti) – děkujme přírodě, že je COVID tak mírný, s tímto státem bychom v případě velkého problému neměli šanci 🙂

Print Friendly, PDF & Email
Share

Proč půjdu volit/chci volit 2021

September 8, 2021 by · Leave a Comment
Filed under: Uncategorized 

Ano chci volit … volby 2021 budou stejné jako ty předchozí. Nemyslím si, že by byly nějak výjimečné. Nenapadá mě, proč by měly být. Snad jedině koncentrace jednotlivých sil je proti minulým volbám mnohem výraznější. Vlastně tu proti sobě stojí tři hlavní síly (strany/koalice), kterým sekunduje ten zbytek. Jsem člověk konzervativní, takže moje volba bude pro … kdo mě zná ví a ostatním nebudu napovídat, ani je přesvědčovat. Možná v jednom ano, v jednom přesvědčovat budu: Jděte volit. Ne pro jiné, ne proto, že je to jakási povinnost, ale pro vás samotné. Jeden hlas nic nezmění, ale je to spoustu jedněch hlasů a milion CZK se taky sestává z milionu 1 CZK 🙂

Když tedy vezmu ty hlavní síly (omlouvám se, pokud jsem na některou zapomenul, ale ve stávajících průzkumech moc šancí nemají a podle mě nehrají velkou roli:

  1. ČSSD – podle mě se do sněmovny nedostane a minimálně na 4 roky tak přestane ovlivňovat velkou politiku – měsíc před volbami mám pocit, že svojí situaci vůbec nepochopili a za situace, kdy jejich akce nefungují je opakují s očekáváním, že “stejná akce bude mít zrovna tentokrát jiný výsledek”. Možná se pletu, ale Hamáček a Maláčová jsou podle mě hrobaři ČSSD – ani ne pro svoje názory/přesvědčení, ale pro, s prominutím, svojí hloupost. Svým způsobem mi to je líto, protože bych uvítal stranu, která bude zastupovat dělníky, zaměstnance mimo vedoucí pozice, prostě běžné lidi a bude hájit jejich zájmy … to ale podle mě ČSSD nedělá a lidi už tomu ani nevěří.
  2. Trikolora, Přísaha – ani ty podle mě 5% nepřekročí. Trikolora prostě nedokázala oslovit dost voličů a jejich program je “málo radikální a příliš málo konzervativní” – vlastně nevidím skupinu lidí, která by je měla volit … Přísaha je na tom podobně – trik “nový šerif ve městě” už prostě zkusily Věci Veřejné, ANO a Piráti … už to není originální a nic jiného jsem od nich neslyšel, opět “kdo má být jejich volič”.
  3. SPD – bohužel asi posílí. Získá pár zhrzených hlasů + národní struna taky u někoho uspěje. Považuji jí za extremistickou stranu nicméně … i ta zde má svoje místo. Pokud se bude pohybovat někde mezi 5-8% hlasů, vlastně není problém, prostě tu vždy je skupina, která tyto názory zastává a ať je o nich i vědět. Co by podle mě byl šptný signál, pokud by se podílela na vládě.
  4. KSČ – asi veze pár hlasů ČSSD, naopak ANO (a faktor stárnutí jejího voličského jádra) jí pár hlasů vezme. Mrzí mě, že se jim moc nedaří oslovit mladé – myslím, že ti by měli být v malé míře jejími sympatizanty, protože mládí by mělo mít ideály. Pořád věřím, že na větě “Kdo v mládí nevolí komunisty, nemá srdce, kdo je volí ještě po 40i, nemá mozek” je hodně pravdy.
  5. Spolu – ne jednu stranu zvláštní slepenec ODS + KDU asi není zcela ideově podobné, na druhou stranu to beru jako vítězství rozumu a schopnosti se domluvit v okamžiku, kdy “o něco jde”. Myslím, že je to strana o které by hlavně střední třída měla uvažovat. Mají sice škraloup a chyby minulosti, ale – pokud se z nich poučili – zdá se, že mají vizi a snad i schopnost jí realizovat.
  6. PirStan – zvláštní spojení, které osloví asi převážně mladé. Na druhou strnu STAN je seskupení opřené o starosty – lidi, kteří řešili problémy všedních dní a pokud zcela neselhali ve svých nominacích, mělo by tohle uskupení obsahovat dost lidí, kteří ve městech prokázali svoje schopnosti a ochotu “dělat černou práci” a to se podle mě počítá.
  7. ANO – stara hlavně starších a státních zaměstnanců. Dá se říci, že jim zajistila lepší podmínky proti těm ostatním – nevěřím ale, že trvale a hlavně si myslím, že je to hlavně NA ÚKOR těm ostatním. Jinými slovy – jistá skupina se sice nemá lépe, ale ti ostatní se mají hůře. Nemohu se tak zbavit dojmu, že je to strana zhrzených lidí (i když možná právem) a lidí, kteří mají rádi “teplo a smrádek”. Ale na druhou stranu, pokud je volba “pro to nejlepší pro mě a jenom pro mě”, pak i tato strana pro ně může dávat smysl

Co považuji za důležité, abychom vzájemnou volbu respektovali a dokázali akceptovat, že je pro někoho legitimní a rozumné volit KSČ – prostě protože věří v myšlenku komunismu (krásnou i když podle mnohých utopickou), nebo ODS podporující “neviditelnou ruku trhu” (která umí být i krutá a nespravedlivá), nebo SPD s jejich nacionalismem (protože někdo může být přesvědčený vlastenec a milovat jednoduchá řešení). Že dokáží mladí akceptovat volbu starších pro KSČ a ANO, protože jim slibují zvýšení penzí (a oni přeci celý život pracovali), stejně jako staří pochopí volbu PirSTAN u mladých, protože ti hledají cestu, jak mladým pomoci k rozumnému bydlení a hájí názory, které by před 30i lety byly nemyslitelné a 30 let možná budou samozřejmé jako je dnes registrované partnerství.

Print Friendly, PDF & Email
Share

LIDL na pranýři

September 4, 2017 by · Leave a Comment
Filed under: Ekonomika, finance, Politika 
“Legrace” s kříži/nekříži LIDLu dosáhla už skoro šílenství … politici, představitelé církve a další se vyjadřují, aby si na kauzičce nadělali body. A přitom tak prosté – komu to vadí, do LIDLu prostě nějaký čas nepůjde – myslím, že měsíc menších tržeb dá managementu jasně pocítit změnu na bonusech a příště si to rozmyslí. A jestli je pro někoho 5 CZK/EUR důležitějších než vlastní názor, tak ať si tam klidně zajde. Já si třeba měsíc LIDL odpustím, protože IMHO překročil tu hranici mezi slušností/korektností (nezdůrazňovat symboly) a lhaním/pokrytectvím (zakrýváním/mazáním něčeho). Ovšem nemám pocit, že by někdo poškodil demokracii, když si nakoupí v LIDLu šunku s 25%slevy 🙂 A nemám ani chuť obchody LIDLu pomalovat křížem … v každé firmě se najde pablb obecný … v LIDLu je holt na oddělení marketingu, možná lepší než na jiném oddělení.

Print Friendly, PDF & Email
Share

2017/09 běh 10 km Žampach – Pepř

September 2, 2017 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 
10 km (9,77 podle GPS) v mírném terénu resp. cca 6km terén, 4 km asfalt a příjemný malý běh. Tento víkend spíše příjemné rozptýlení než závod, ale velká pochvala pořadatelům. Kromě závěrečného čekání na výsledky to proběhlo tak jak má – start přesně, prezentace přesně před startem, značení na 1- … prostě super závod. Začátek je náročné stoupání skro 190m převýšení do cca 3,5 km – běželo se mi super, kolem třetího místa. Následně dlouhý seběh po silnici, který jsem si hodně protrpěl … chvíli jsem se ještě držel, ale brzo mě jeden závodník zválcoval, takže posun na čtvrté místo. Pak přišlo další “terénní vložka” a rovina + krátký výběh a skoro jsem věřil, že ho zase dotáhnu, jenže … další brutální seběh – nejprve lesem a pak asfalt pod viadukt a čelo zmizelo v dáli. Už jsem čekal, kdy to skončí a najednou kolem mě proběhla závodnice – a musím to tak napsat, přišlo mi, že stojím. Snad na třistametech mi dala skoro 100 metrů. Neskutečně potupné, ale pravdou je, že už jsem cítil záda a proklínal ten seběh dolů – každý krok a dopad levou nohou utrpení. Poslední rovinka cca 500m mě na druhou stranu mile potěšila … sil bylo dostatek a cítil jsem, že po dalším km bych jí zase dotáhnul. Takhle ale musím přiznat, že jsem byl rád za páté místo celkově, druhé v kategorii a dnes to bylo moje maximum … A dlouho si dám odpočinek od dalších seběhů.

Print Friendly, PDF & Email
Share

Melechov xtr 2017

August 27, 2017 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 
Devátý start a chce se mi říci … po deváté cesta peklem. Ale ne, tentokrát to bylo vlastně … v pohodě. V týdnu nepršelo (jen přeháňky), takže suchá trať, sice slunce a docela teplo, ale zase příjemně teplá voda (a zbabělci v neoprenech je museli sundat …) a hlavně mi to docela sedlo. Takže 17. místo jako příjemné překvapení a jeden z nejrychlejších časů. A hlavně – zatraceně dobrý pocit ze závodu. Už plavání se mi líbilo – pole se roztáhlo a nikde nebyla tlačenice a kopance … koupačka a vylézal jsem do desátého místa s časem podobným jako naposledy na stejném rybníku (loni se plavalo dole a předtím se neplavalo pro sinice) … super. No oblékání mohlo být rychlejší, ale kam spěchat že …

Kolo naopak začalo skoro tragicky – nejprve jsem do kopce začal pár lidí sjíždět, ale spadnul mi řetěz – první zdržení a hlavně rozhození … Ale letos mám v terénu něco najeto z Kola Pro Život – tak jsem to chtěl využít a na prvním kopci to v lese trochu pustil … jedna větev a už jsem si ustlal. Nic velkého, vlastně jsem hned naskočil, ale sebedůvěra byla v … pryč a tak t bylo jako každý rok pomalu z kopce, rychle do kopce. No přeci jen o něco lépe – hlavně v závěru z Humpolcejsem asi tři lidi zase sjel a asi nejlepší kolo ze všech devíti ročníků. A hlavně – cítil jsem se v pohodě. Co mě naopak mrzelo že kolega Franta T. měl defekt – a pár dalších – ale u známého to mrzí více.

Druhé depo bylo určitě rychlejší – napít, gel do kapsy a vzhůru do kopce … zhruba z 27-mého místa. No a tam jsem sbíral “jeden skalp za druhým” – už nahoře na Melechově 4 lidi a pokračovalo to dál. Vzhledem k tomu vedru se mi běželo opravdu dobře až na poslední občerstvovačku naprosto v klidu … tam jsem opět dal “jonťák a vodu” a vyrazil na poslední zteč a … po pár metech před tvrzí křeč v noze, že jsem musel na 100-200m přejít do chůze. Ale (snad už ty zkušenosti) odhad jsem měl tentokrát dobrý – chůze stačila a po chvilce jsem to znovu rozeběh a dotáhnul až do cíle … mrzelo mě, že ještě jednoho (20 vteřin jsem určitě ztratil) jsem mohl cvaknout. Ovšem potěšení bylo, že jsem nebyl “na dně” – ne že bych si to dal podruhé, ale pár kilometrů bych ještě dal. Horší bylo, že až v cíli jsem si uvědomil, že mě noha a kotník proklatě bolí … ten pád na kole se ozval až teď.

Zlatým hřebem tak byl tradiční “čuník” k obědu a nealko pivo. A pak ještě večer, když jsem se sprchoval a zjistil, že na noha pod dresem je slušně sedřená – naštěstí dres to přežil a tělo sroste 🙂 No a za rok, pokud to půjde se těším na svůj desátý ročník. A tiše doufám, že bude léto jako letos – bez problémů se zády, s kotníkem a dalšími částmi již vetché a zubožené trosky. A zároveň, jestli to vyjde … snad se konečně na desátý ročník dostanu 1-2 týdny předem si projet trať – ty větvě mě letos překvapily několikrát a nejen na tom Melechově nahoře 🙂

Pro zájemce o závod jen dodám, že značení tu bývá hodně dobré (snad jen na dvou místech jsem zaváhal … šipka byla až v křižovatce). Cykločást je na neuzavřeném okruhu – silnice se párkrát přejíždí, někde někdo stojí, jinde ne, ale kdo z nás honí vteřiny – raději přibrzdit, než si potykat s nárazníkem. Plavání je spíše krátké – 500-550m, běh je určitě na kross boty – místy klacky, někde po kamenech, ale dá se – v závěru už ale je třeba dát pozor a neudělat si kotník … sil už ubývá 🙂 A hlavně – jsou dvě varianty – je mokro, tak pak je to bahenní lázeň (pamatuji takové tři ročníky)/je vedro a pak je třeba pít, pít a pít … hodně cesty je lesem, ale ty výjezdy/výběhy na louku/silnici jsou náročné a vypotí se hodně vody a minerálů. Ale za to prase na závěr … ten pot stojí.

Print Friendly, PDF & Email
Share

2017 Železný Chlíst

July 17, 2017 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 
Můj milý deníčku v sobotu 15.7.2017 jsem dal (po dlouhé době) Honzu Radu 🙂 a postavil se (také po dlouhé době) na bednu … bronz v kategorii “dospělí” muži – rozuměj muži 40+ hodně potěšil. Ale tentokrát vlastně celý závod těšil. Snad s výjimkou plavání, kde jsem si po 3/4 roce tréninku věřil daleko více, ale od začátku jsem se ve vodě nemohl nadechnout, takže asi standard. Ale od té chvíle – super kolo, kde jsem si to ujel snad s výjimkou cca 500m celé sám a na to ten čas beru jako super čas. Ostatně i cyklista Honza R. mi to nandal jen o cca 2 minuty. A co potěšilo více, že i po kole byla nálada na vtípky, takže jsem ho ještě popohnal v depu (dojeli jsme skoro současně). A zároveň jsem měl dost sil, abych ho hned od začátku běhu “odpáral”. Co si budeme namlouvat, fyzicky na něj nemám, takže mi bylo jasné – buď teď, nebo mě v druhém kole převálcuje. Ostatně ještě pár lidí jsem na běhu dal a vlastně mě předběhli jenom tři (z toho ovšem dva tak, že jsem měl pocit, že stojím).

Výsledek celkově 15-té místo a v kategorii bronz – v to jsem nevěřil ani ve snu. A věřím, že bez háku by to bylo ještě lepší. A zlatý hřeb – prase se tentokrát mimořádně vydařilo. Upečené akorát, nepřesolené … opravu musím pochválit, ostatně jako celou atmosféru “Chlísta”. Velký dík patří Honzovi Kavalírovi – drží ten závod a organizuje a je to prostě klasický “pouťák a hobík triatlon”, kde se dnes už potkají skoroprofíci s amatéry a všichni si dají do těla. V tomhle případě jsou snad i ty drobné chybky a zmatky (tradiční baterky v megafonu), start plavání s pistolí/bez pistole, … úsměvné a dávají znát, že to prostě není MS v triatlonu.

V tomhle případě stojí za to poděkovat vlastně všem z Chlístovic a okolí, kdo s tím závodem pomohou – 17. ročník … to už je tradice. A pro mnoho lidí prostě jeden den, kdy si jdou na 2 hodiny někam stoupnout a regulovat dopravu na křižovatku, podat pití umdlévajícímu běžci, starat se o prase na rožni, registrovat účastníky, zapisovat časy a mezičasy … prostě spoustu činností, bez kterých by ten závod neexistoval/nebyl takový jaký je. Přeji hodně sil do dalších ročníků a doufám že 18. tý ročník v roce 2018 bude zase rok, kdy si budu moci v polovině července odškrtnout – Chlíst – splněno.

A taky si neodpustím zavzpomínat jako triatlonová “vykopávka” z okolí – první sem běžel v 17-ti, takže to už je 27 let. Vážení, strašně moc se to změnilo – z party nadšenců, které si pamatuji v Uhlířských Janovicích nás už moc aktivně nesportuje, ale dnes je to módní sport – staré favority, botasky a “adamky plavky” nahradily kola časovkové speciály + triatlonové boty na běh a neopreny, místo čokolády se ládujeme Carbo/enduro/bůhvíco ještě snacky, nepojeme vodu, ale iontové nápoje, spousta závodníků můsto trenýrek/šortek má vlastní dres se jménem a logem sponzora … Prostě něco úplně jiného, ale vlastně pořád je to o partě nadšenců, kteří se jdou poměřit a vyzkoušet, jak na tom jsou, protože na trati rozhodne hlavně “pot z tréninku” a vůle jít vpřed. Tak ať za rok máme obojího zase dost a navíc radost zs pohybu jako dosud.

Print Friendly, PDF & Email
Share

2017 Českobrodská Pečeť

March 27, 2017 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 
Další tradiční závod a potvrzená tradice. Tak jak na první závod – “Pečky” – bývá hezky, tak “pečeť” naopak bývá spíše upršená a studená. Letos naštěstí déšť těsně před závodem ustal, a začal asi po hodině závodu. Takže ideální podmínky. Celkem musím i říct, že se mi běželo hodně dobře a nebýt divné krize někde po třetím km, kdy jsem měl pocit, že jsem se zastavil to byl i docela slušný čas (aspoň na to, co mám letos naběháno). A kupodivu i ten běh zpět, kdy se tu tradičně trápím, mi letos docela utekl a běželo se mi dobře. Jinými slovy, celková spokojenost a dokonce i radost, že jsem zase potkal hodně známých tváří a měl čas prohodit pár slov s blázny, kteří se honí za časem a “utužují si zdraví” ničením kloubů na silnicích 🙂

Snad jen na závěr se omluvím jakési slečně, která dobíhala a já jí autem překážel. Hodně jsem spěchal pryč a vůbec jsem jí neviděl, když jsem vyjížděl, takže jsme se tam s protijedoucím krokem míjeli a já najednou zděšeně koukal, že někdo za mnou čeká před vběhnutím do cíle … a to jsem předtím dvakrát kontroloval, že za mnou nikdo není a mohu vyrazit. Odjezd narychlo navíc zajistil, že po doběhu jsem jenom přehodil tepláky a sedal bez výklusu do auta – a pak prý zkušení běžci na to dávají pozor. Ovšem následky se naštěstí nedostavily – zjevně jsem do toho všechno nedal.

Print Friendly, PDF & Email
Share

2017 Pečky 10km po … x-té

March 13, 2017 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 
cesta zpět Ve tváři utrpení, ale v duši spokojenost. Už po 22 v Pečkách na startu a tedy i na začátku další běžecké sezony. Čas 38:21 odpovídá aktuální netrénovanosti (tedy spíše mizerné), ale beru to za úspěch, protože loni jsem už přemýšlel, jestli vůbec vyběhnu. A po pár měsících problémů se zády tedy zase zpět na závodech – to je koloběh života, řekl by klasik. Na druhou stranu jsem měl příjemný pocit, že běh sice není nijak hvězdný, ale pravidelné plavání pomohlo celkové kondici, takže jsem vše v pohodě udýchal. Zároveň se opět potvrdilo, že i čas už dnes více odpovídá vůli. Na půlce tak celkem hezký čas, ale někde kolem 8-mého km zase nechuť – a čas se výrazně zhoršil. A po doběhnutí tím pádem opět pocit, že by nebyl problém zrychlit/běžet dál … prostě běh více pro radost a pro pocit než na čas a umístění.

Letos mi navíc přišlo, že množství lidí v Pečkách kleslo – proti boomu z předchozích let. Svým způsobem mě to spíše potěšilo, protože i tohle byla “masovka”. Ovšem lehké zklamání jsem pocítil, že opět ubylo pár tváří, které jsem tu potkával. Na přehledu účastí tak pomalu, ale jistě “tají” další jména a my co zůstáváme se z dobrých/průměrných časů suneme do kategorie “uběhl”. A ves tejném okamžiku je to potěšení, že je spousta dalších, kteří si do Peček našli cestu – ostatně pořadatelé tu “čarují” a opět bylo dopoledne krásně. Ideální počasí s lehkým větrem … prostě super start do sezony.

Print Friendly, PDF & Email
Share

2016 Melechov xtr

August 29, 2016 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 
Každý rok se ptám, proč … absolvuji tohle týrání svého těla na terénním triatlonu v Melechově. Každý rok věřím, že tenhle ročník na to přijdu … a nic 🙂

No letošní rok byl opepřen vedrem a hlavně nepříjemnou bolestí v bedrech a levé kyčli. Ale na druhou stranu – již osmý ročník, to se těžko vynechává (navíc jsem již měl zaplaceno a skrblík jako já …. no to se prostě nedalo nejet.). Plavání v dolním rybníku bylo dobré – myslím, že ty dvě kola byly nepatrně delší než jedno velké nahoře, ale to určitě bylo spíše ku prospěchu věci – a navíc to bylo blíž, vlastně hned pod parkovištěm pro auta. Sice jsme na kola asi všichni vyjížděli s nalepenou travou – hádám tak tři dny stará posekaná louka, ale to k tomu patří. Depo totiž jinak přehledné, značení výběhu a bojky ukázkové. Obecně za značení je třeba Melechov pochválit – lepší jsem snad nezažil a to už od loňska. Na těžké terénní trati jsem zaváhal snad třikrát a na vině bylo především ostré Slunce => šipka se leskla, nebo byl člověk někde oslněn při výjezdu/výběhu z lesa. Ale značení bylo opravdu “na každém kroku”.

Trať se proti loňsku nezměnila – to kolo je prostě náročné. Asi jsem i podcenil to vedro – a pláště mírně přefoukl, takže posledních 10 km jsem už většinu kamenů/kořenů/nerovností pocítil poměrně ostrou bolestí do zad … taky mě v závěru předjeli cyklisté, kterým bych asi na rovině musel v pohodě stačit. Hodně jsem se potom bál běhu, ale kupodivu ten začal celkem dobře – doplnil jsem tekutiny a vyrazil – už do kopce jsem dotáhnul dva závodníky a viděl další před sebou … jenže těsně za vrcholem Melechova (a občerstvením) odkráčel kotník “opět do …”. Potřetí během tří týdnů a tentokrát poměrně bolestivě. Vlastně dvě stě metrů jsem skoro nedošlápnul, následně bolest skoro zmizela a objevila se znovu až po posledním občerstvením, kde jsem na té louce myslel, že “zalezu zdechnout do houštin”. Musím říct, že tak mizerně už mi dlouho nebylo. Ale zase to už se člověk blížil k pečenému prasátku … a to je silná motivace se doplazit do cíle.

Čas tak je spíše úděsný i když mohl být i horší a přiznám, že po doběhu jsem deset minut stál a bál se posadit, abych se ještě postavil. Levou nohu jsem skoro necítil – kotník puchl a kyčel byla skoro nepohyblivá. Hlad ale nakonec zvítězil, takže jsem se došel osprchovat  a vyrazil “na čuníka”. Tradičně výborný a zároveň dorazil brácha, takže jsme mohli vyrazit domů se zaškrtnutým políčkem – “Melechov – splněno”. A už teď hledám motivaci na příští ročník. Kolo mi přijde rok od roku náročnější. Ale na druhou stranu … tohle je test “co ještě dáme” – takže díky organizaci a za rok Melechovu zdar.

Print Friendly, PDF & Email
Share

Záporné úroky

August 22, 2016 by · Leave a Comment
Filed under: Ekonomika, finance, Život jako takový 
V posledních týdnech téměř pravidelná zpráva – další banka přechází k záporným úrokům, uvažuje/zavádí poplatky za účty, ECB uvažuje o dalším snížením úrokové sazby = zvýšením záporného úroku atd. Je to opravdu tak špatné? No bohužel to vypadá, že ano je to tak špatné, možná ještě horší. A to nejhorší je, že jsme po předchozí “krizi” před cca 5-ti lety ve velmi podobné (mnohde horší) situaci, “u vesla” je stejná skupina lidí, kteří na předchozí krizi neměli lék, tak se neúspěšnou léčbu snaží zopakovat s vyšší intenzitou pod heslem “tentokrát to třeba vyjde …”.

Dobrá zpráva je, že pro běžné lidi problém nastává relativně zanedbatelně. Většina lidí už dnes úspory nemá v penězích, ale “v něčem” – od nemovitostí přes akcie, zlato, … případně je v lepší situaci (je to legrační, ale je to tak) a má naopak dluh …. takže znehodnocení peněz je pro ně výhoda. Banky teď procitly a zjistily, že to co dodnes bylo výhodou – vlastnictví peněz, kterým ovlivňovaly  a řídily ekonomiku je najednou problém … takže se snaží peněz zbavit (záporné úroky, poplatky). A radostně se tak řítíme do neznáma … peníze již nejsou nositelem hodnoty, banky o ně nestojí a vlády v podstatě nemají tuchu co s tím.

Důležitý impuls asi bylo zjištění centrálních bank, že nástroje, které dosud fungovaly (pohyb úrokové sazby) pro postrčení/zpomalení ekonomik, najednou nefungují … celkem mě překvapuje, že si to “největší mozky” našich bank neuvědomili už dávno – prostě pokud není, kdo by podnikal = zhodnocoval kapitál, tak ani zvýšení dostupnosti peněz kapitál zhodnocovat nebude. A EU v tuhle chvíli stojí a “čumí” – naše zboží je drahé, protože technologicky se nám mnoho zemí vyrovnalo, ale pořád jsou levnější => nikdo ho moc nechce. Jenom z turismu se EU neuživí, protože “skanzen socialismu”, který tu máme zase tak moc zajímavý není. A jenom vydělávání peněz z vlastnictví jiných už taky nestačí, protože to spíše začíná vypadat, že jiní “si koupili nás”. A do toho jsme zhýčkaná generace, která mnohdy do práce chodila pracovní dobu “spíše odsedět/odestát” než pracovat + spíše než hledat řešení se naučila hledat jak “se zbavit zodpovědnosti”.

Možná tak přichází doba, kdy právě dole, mezi drobnými podnikateli, bude třeba hledat spásu – lidi, kteří dokáži vytvořit něco, co bude unikátní a budeme za to ochotni platit nejen my, ale i zahraniční zájemci … jenže ty jsme si tu zadusili společnými silami “úředních obtíží” a “korporátní mašinérií”. Pryč je doba, kdy stačilo mít lidi, kteří pracovali – otrokářství, doba, kdy stačilo mít pole a nechat na něm za desátek hospodařit jiné – feudalismus, doba, kdy nejdůležitější bylo mít stroje – pracovní prostředky (kapitalismus 18. století), doba kdy nejpodstatnější bylo mít suroviny (kapitalismus 19. století), doba, kdy rozhodovaly finance (asi období do současnosti) … přichází doba, kdy vítězit bude ??? No a teď babo raď, co to bude … já sázím na lidský kapitál = lidi, kteří budou chtít “něco dokázat” a mít ochotu jít do rizika a bojovat. Smutná zpráva je, že zrovna tohle v tuhle chvíli v EU je nedostatkové zboží. Minulé století nás odnaučilo nést odpovědnost sami za sebe a raději jsme nechali státy/firmy řídit každého z nás. V tuhle chvíli ale možná nastává okamžik, že se to a) znovu naučíme (aspoň ti mladší a ekonomicky aktivní, b) budeme zašlapáni do země jako plevel a “slepá vývojová větev”.

Tak co si vybereme … neodpovídejme – ale pokud se rozhodneme pro variantu a), tak koukejme hejbnout zadkem a něco pro to udělat. A bez výmluv, že jeden člověk nic nezmůže, protože ČLOVĚK toho zmůže zatraceně dost …

Print Friendly, PDF & Email
Share

Next Page »

TOPlist