xTerra Melechov 2012

August 27, 2012 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

V sobotu 25.8. jsem se znovu vydal na smrt … teda vlastně na trať vTerra Melechov. Pro mnoho lidí to není tak náročné, ale já jsem přeci jen “silničkář” a 42km v terénu kolem Melechova je tak akorát na prověření sil. Letos ovšem musím říci, že jsem nadmíru spokojen – to, že dolů sjezdy neumím je realita – všichni mě předjížděli, ale do kopce jsem měl super pocit a až do cíle se mi jelo suprově. Trochu mě mrzí, že jsem cca 2km zakufroval, ale těch 5-6 minut se v celkovém času ztratí. Navíc to byla zjevně moje chyba – šipka byla zřetelná, když jsem se k ní vracel, ale zamlžené brýle a chvilka nepozornosti … stane se. Naštěstí tu trať celkem znám, takže jsem se obrátil opravdu brzo s pocitem “tady byla někde odbočka a vůbec to tu navíc nepoznávám …”. Jinak se mi docela líbila ta změna dole u Sázavy – trať se možná o cca 1km zkrátila, ale ta “stojka” byla po sjezdu fajn. Ke kolu mohu říct jenom to, že se určitě dá zajet rychleji (a za rok to samozřejmě zkusím), ale pokud nemá někdo (jako já) techniku v terénu, sáhne si hodně do zásob sil – paradoxně mě více bolely ramena a ruce než nohy, kde jsem měl pocit, že přidat do pedálů v kopcích by nebyl problém, dolů ve sjezdech by to problém byl :-). A tím byl určen i běh – dojel jsem 42-tý, ale dobíhal 25-tý a celkově 9-tý čas 🙂 skoro to vypadá, jako bych na kole rekreoval a teprve pak se rozeběhl. Ale letos se mi běžecky daří a vlastně celý kopec Melechov jsem vyběhl až na cca 50m pod vrcholem (a i tam to bylo spíše z rozumu, protože rychlá chůze byla asi svižnější než pomalý běh). Tradičně jsem se pak mnohem více vytrápil na sběhu dolů, ale ani to letos nebylo tak strašné. Spíše mě samotného překvapilo, že na běhu krize nepřišla, takže jsem pořád někoho předbíhal a až do cíle jsem měl dost sil. Letos mohu i potvrdit – kilometrovníky na trati na šipkách jsou 🙂 (loni jsem kritizoval, protože jsem si jich nevšiml) – jenže chlapi ve stavu ve kterém je většina z nás po 42km na kole a výběhu na Melechov jsou “skoro neviditelné” – já zaregistroval 3km, 4km a pak až 8km a to jsem se docela koukal po šipkách. Jinak ale musím značení kola i běhu pochválit – pár lidí sice zakufrovalo (včetně mě, díky vlastní blbosti a nepozornosti), ale tomu se asi nedá vyhnout a pokud jsem registroval, nikdo nekufroval nějak výrazně. Pravda na běhu bych některé fáborky umístil dříve za rozcestí aby řekli okamžitě “běžíš dobře”, ale jinak jich byl dostatek a zaváhal jsem snad na jediném místě – dole pod Melechovem u zříceniny. Tam jsem pravda vyběhl nad “nádvoří” přede mnou díra, takže mi jenom vyklouzlo “zatraceně a kam dál” – ale ten fáborek byl hned vpravo, stačilo se jen rozhlédnout :-).

V každém případě bych řekl, že úroveň Melechova jde nahoru – skoro o 10minut lepší čas a o 4 místa horší pořadí 🙂 – a to je dobře. Je super, že každý rok dorazí dost nadšenců amatérů a zkusí si to. A kdo zažil, ví, že je to 3 a více hodin “drsný závod” – jen málo úseků na kole je na uklidnění, jinak je to skoro pořád nahoru, dolů, terén. A běh … no kdo se z depa někdy podíval na ten výběh na sjezdovku … není to procházka. A zároveň je to vždy fajn výzva do dalšího roku – zkusit si zase “vyjet a vyběhnout Melechov”. Tak doufám, že se za rok zase s většinou na Melechovu potkám a taky mi zbude více času na potrénování techniky na kole – jestli počasí dá, zkusím zase pár minut ubrat dolů, abych se v pořadí nesunul dolů tak rychle 🙂

Share

xTerra Melechov 2011

September 1, 2011 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Letošní Melechov měl velké štěstí na počasí – týden před bylo nádherné letní počasí = voda byla krásně prohřátá a plavání tak bylo spíše koupačka. Proti loňsku, kdy jsme se skoro „prosekávali leden“ (samozřejmě přeháním) to bylo nádherné. Následovalo kolo, kde opět teplé suché počasí trať náležitě zjednodušilo. Myslím, že počet kaluží by se dal spočítat na prstech rukou, proti loňské bahenní lázni opět brnkačka. Na začátku se sice nevydařilo značení – resp. organizátor omylem poslal pár závodníků o jednu odbočku dříve – cca 20 závodníků bloudilo. Někdo více, někdo méně, já měl to štěstí, že jsem jel ve skupince, která se poměrně rychle zorientovala, a byli jsme tam tři, kteří jsme nejeli poprvé – měli jsme trochu potuchu, kudy asi zpět na trať – ztratili jsme maximálně 10 minut. Sice jsem po závodech slyšel kritiku na značení, ale musím se organizátorů zastat:

1)      Zjevně to nebyl úmysl,

2)      zbytek trati, včetně běhu byl značen velmi dobře,

3)      chybička se vloudí, takže jedno zabloudění …,

4)      je to přeci jen závod amatérů a ne MS – jsme tu proto, abychom si zazávodili a udělali něco pro zdraví a tohle zaváhání je lepší vzít jako legraci, než se stresovat.

V každém případě se mi letos jelo „na střídačku“ – do kopce super, z kopce mě hodně bolelo namožené zápěstí a nebyl jsem vůbec sžit s novým pláštěm – jel jsem možná opatrněji než loni – výsledek bylo legrační předjíždění tam a nazpět s několika závodníky – do kopce vpřed z kopce vzad … Zároveň musím přiznat, že terén mi prostě nesvědčí – na kořenech jsem toho měl plné zuby a závěrečný sjezd po sjezdovce už jsem si opravdu vytrpěl.

K mému překvapení měl podobný charakter běh – cítil jsem se velmi dobře a přes to kolo, kde jsem neustále do kopce dotahoval, i odpočatě … jen k vrcholku Melechova jsem 5 závodníků předběhl … dotáhl jsem pravda i další ve zbytku (tak ¾ trati), ale už mnohem pomaleji. Naopak jsem na tom seběhu z Melechova hodně trpěl – vazy nad kolenem odmítaly pokračovat, takže mě opět i tři závodníci dotáhli. Naštěstí je závěr opět mírně do kopce – takže finiš byl opět sólo a v klidu. Zlepšení proti loňsku v čase bych přičetl počasí – IMHO letos udělalo minimálně 10 minut. Ale i pozice zůstala stejná a to pár závodníků přibylo. Takže jsem se svým výkonem spokojen i když vím, že hlavně na kole je co zlepšovat a asi i běh jsem se mohl po tom seběhu více kousnout, ale zase přiznám, že dole pod Melechovem jsem už kolena necítil, takže zase taková rezerva tam nebyla.

Každý rok si na kole říkám, že tohle šílenství už nikdy … a každý rok se zase po týdnu začnu těšit na další ročník. Letos … je to stejné. XTerru Melechov mám v kalendáři a myslím, že je to super závod. Každý ročník (z těch tří) byl úplně jiný a každý něčím zajímavý. Těch 42km na kole považuji za hodně náročných, ale zároveň je to krásná trať – od prvního kopce do posledního sjezdu po sjezdovce – snad každý terén si tam vyzkoušíme a je to nahoru – dolů. Podobný je i běh, ostatně profily obou tratí mluví za vše … prostě xTerra jak má být.

No doufám, že se za rok potkáme na Melechově znovu a vyhneme se bloudění (i když bylo to ozvláštnění trati), takže kolegům závodníků hodně větru do zad a pořadatelům dík a hodně štěstí do dalších závodu. A hlavně … „také it easy“.

Share

xTerra Melechov 2010 jaká byla

August 29, 2010 by · 2 Comments
Filed under: Sport 

Letos musím říci rovnou, že těžká – proti loňsku jsem si sice polepšil pozicí – přeci jen bylo již něco zkušeností s tratí a to se hodně pozná, na druhou stranu, pokud jsem si mohl představit špatné podmínky … splnily se snad do puntíku.Ostatně dlouho jsem letos váhal, jestli jet – nakonec jsem vyrazil, protrpěl a teď jsem rád. Je to prostě zkušenost a ochota překousnout trať i nepřízeň.

Ale popořádku:

  1. Příprava – zadní plášť na kolo „DRY+“ tedy na suchý a spíše pevný povrch … no prostě kvůli jednomu závodu kupovat nic na těžký terén a mokro asi nebudu. Nicméně tento + skoro sedřený přední, to byla lahůdka. Jinak si myslím, že jsem nic nezanedbal, nepodcenil
    hlavní depo před startem
  2. Plavání – to nejlehčí na začátek … voda sice studená, ale rozhodně se to dalo v pohodě vydržet, takže těch 500 m bulo IMHO brnkačka. Ostatně stojí asi za zamyšlenou, že původní triatlon se ořezal nejvíce na plavání, kde závodníci tráví cca 10minut, na kole přes dvě hodiny a na běhu kolem 50-ti minut – pro všechny je to stejné, ale mám pocit, že plavání to degraduje (a přiznávám, že jsem plavec – vadí mi to). V tomto případě by tomu slušela tak tři kolečka, aby se zachovalo zdání olympijského 1,5-40-10 (a to je kolo MTB výrazně horší než silnička). Ale takové jsou tratě, je třeba to přijmout/nezúčastnit se, což by byla škoda – říkám to spíše jako námět na zamyšlení.
    Rozcvičení před plaváním
  3. Kolo – tak jestli loni mi přišlo drsné, letos bylo horší – tak 15km z těch 42 bych za sebe nazval extrém – hned první sjezd korytem s kameny a hlavně pak lesní cesty rozježděné lesní technikou … pro lidi ze silnice a zpevněných cest jako já utrpení – tomu odpovídala skutečnost, že jsem se s některými potkal i 4-krát – do kopce předjížděl z kopce jsem byl předjížděn. Fakt nechápu, jak se na tom udrží. I když je fakt, že v lehkém dešti, husté mraky + les = šero, jsem viděl hodně špatně, i to mě dost vytrápilo. Ale realitou je, že sjezdy a terén prostě neumím a ztrácím. Za úspěch považuji jediný pád a to hodně lehký – spíše seskočení z kola …
    Start na cyklo část - ještě čistý :-)
  4. Běh – 9 km nahoru dolů – jestliže jsem relativně v pohodě vystoupal na Melechov, pak nastala krize – to padání dolů mě letos dostalo – krom toho jsem zde hodil nádhernou rybu na zem, když na rozbahněné trávě nohy jezdily lépe než na ledě … a bahno jsem měl opravdu snad všude. V každém případě sice horší čas než loni, ale spokojenost, s naraženým bokem jsem poslední 4km už spíše odkulhal – to se na čase trochu podepsalo.
    Výběh na Mlechov - s úsměvem na tváři
  5. Depa – v klidu v pohodě. Snad jen ponožka se na běhu shrnula – to už by si člověk jako já měl pohlídat – odřená pata budiž poučením pro příště …
    A finiš do cíle - jako prase od bahna

V každém případě je to hezký a náročný závod,který v případě deště je hodně náročný. Tedy pro neterénní jezde jako já. Bylo vidět, že MTB-čkaři prostě jedou v pohodě. Sám bych se přimlouval za jinou trať kola – místy mi ta cesta rozježděná lesní technikou přišla hodně drsná, na druhou stranu je hezká. Výjezdy, sjezdy, štěrk, kameny, kolem řeky, lesní cesty, polní cesty … prostě je tam vše a je to pestré, takže raději zkusím zapracovat na sobě J. Co bych možná změnil je rozprava – tu bych udělal u rybníka – následný přesun je pak zdlouhavý a … no prostě bych se mu vyhnul. Ale jinak klobouk dolů před organizací – depa vzorná, tekutin dostatek a trať značená … na jedničku. Snad jen dvakrát, třikrát jsem na kole zaváhal a jednou na běhu – to považuji za skvělé na takto členité trati … jestli se chce někdo učit, tak ať se jede učit sem.

Takže díky a pokud bude zdraví sloužit a budu moci, za rok zdar.

Oficiální stránka xTerra Melechov.

Share

Triatlon pro začátečníky

September 2, 2009 by · Leave a Comment
Filed under: Sport, Život jako takový 

Možná bohužel, ale už ne od začátečníka – první jsem jel ve svých 17-ti letech, tedy skoro před dvaceti lety. A chtěl bych zájemce varovat qa zároveň povzbudit a doporučit pár věcí, které prostě člověk pozná až si to zkusí a mohou mu ten první pokus znepříjemnit. K napsání těch pár rad mě inspiroval xTerra Melechov – můj první triatlon nikoliv silniční, ale MTB, kdy jsem přeci jen zažil něco nového. Fyzicky na tom rozhodně nejsem špatně – cca 10 běžeckých závodů (nejčastěji silniční desítky) ročně, dříve jsem jezdil časovky a jako junior jsem 6 let plaval závodně … prostě objemy nejsou celkem problém, zkušenosti se závoděním také jsou. I tak bylo MTB prostě něco nového – pro zarytého silničkáře dvojnásob. Všem proto doporučuji :
• dobře se seznámit s tratí – přemýšlení na křižovatce/rozcestí v situaci, kdy adrenalin tepe v žilách je prostě pomalejší a jenom zvyšuje nervozitu
• pít, pít a pít – netřeba vymýšlet iontové nápoje, ale prostě dostat tekutinu do těla. Ono se prostě pořád zdá, že je to v pohodě, ale 2 a více hodin námahy prostě odvede hodně vody z těla a tu je třeba nahradit
• jíst jen velmi málo a něco sladkého. Opět není nutné používat carbosnacky a podobné vymoženosti, čokoláda/tatranka bohatě stačí (krom toho chuť je výrazně lepší )
• zkuste se držet někoho, kdo trať zná, nejančí a jede zkušeně – už jenom to rozhodování na křižovatkách odpadne a i průjezd technickými částmi vám usnadní – „hledá cestu“
• nejančete a užívejte si závod – většinou se jede v hezké krajině, tak je třeba zvednout hlavu a „kochat se“ – hlavně první závody jsou stejně hlavně na získání zkušeností a poznání atmosféry, takže pár minut nic neznamená a naopak lze načerpat inspiraci, kam na výlet
• po dojetí do sebe zkuste opět dostat vodu, něco k jídlu a aspoň se trochu projděte, aby tělo vyplavilo ze svalů „únavu“ – padnout a půl hodiny ležet je nejlepší cesta k několikadenní bolesti svalů poté
• v depech nezmatkujte a v klidu se převlékněte, pořádně si zavažte tkaničky, upravte oblečení – plandající dres může na kole být celkem nepříjemný a zastavovat jenom kvůli němu je zbytečné, opět platí: dvě minuty nikoho nezabijí a je to mnohem lepší, než někde hodit rybu kvůli rozvázané tkaničce/nastydnout, protože dres nekryl záda …
• na závod doražte včas (raději dříve) – převlékat se v okamžiku, když už ostatní stojí ve vodě před startem je nejlepší cesta ke zmatkování a problémům
• po závodě se usmějte – máte to za sebou a dokázali jste si, že to dokážete – příště to určitě bude lepší a snažší
• vyberte si na začátek něco lehčího – žádný horolezec nezačínal na Mt Everestu
Takže, hodně štěstí a do toho.

Share

TOPlist