2016 Triatlon Lysá nad Labem

June 20, 2016 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

A protože minulý týden se triatlon v Bakově vydařil – tuhle neděli 19.6.2016 jsme s bráchou vyrazili na další štaci – tentokrát do Lysé nad Labem. Start pravda na Ostré, takže netradičně start jinde než druhé depo a cíl, ale zase to bylo pestřejší. O něco delší trati než v Bakově – 1km – 35km – 7km mi spíše vyhovovali a tentokrát i těm číslům “skoro” věřím. Plus mínus by to odpovídalo, možná plavání nepatrně (střelil bych na 900m) a ten běh … 6,5.

V každém případě jsem zopakoval bronz z minulého týdne, ale tentokrát mě spíše mrzel, protože v mém případě je vytuhnutí na běhu docela ostuda. Ale taky tentokrát řeknu, že značení … kulantně řečeno nic moc. Na kole jsme se jednou rozhlíželi ve čtyřech “kudy pak asi vede další cesta” a na běhu jsem hledal fáborek hned dvakrát po cca 2km – rozumím, že můj zrak má do ostřížího daleko, ale přesně s tím, že v téhle fázi už všichni “vidí rudě/zakaleně” je třeba počítat. No nic, pokud se za rok vrátím, bude to lepší – celkem i šlo běžet “ve šlupičkách” i když to bylo po písku a kousek lesem.

Tratě ale budu chválit – kolo celkově rovné s dvěma kopečky a běh fakt super – začátek ve městě, kolem hřbitova pro dopadlíky, a pak polňačka a les … pestré, příjemné a rychle to utíkalo (když někdo nebloudil). Na kole docela klasika – postupně jsem sjel skupinku – jela zase mašinka … legrační bylo, jak v kopcích “vagonky” odpadaly, ale na rovině zase dojížděli ve trojici, ale střídat se jim moc nechtělo … no začíná to být kolorit menších triatlonů. Super byla organizace – na většině nebezpečných křižovatek někdo stál a přibrzdil dopravu/ukázal jestli je volno – v tomhle na jedničku organizaci.

A lahůdka byl finiš do podloubí na náměstí v Lysé – kolem kavárny, kde diváci povzbudili “unavené ovečky”, takže jsme snad všichni ještě našli něco sil a zafinišovali. Docela jsem koukal na bráchu – v závěru běžel jak srna a na posledním km s přehledem zdolal závodníka před sebou a myslím, že během dalšího km by dal ještě jednoho … já naopak v posledním výběhu dotáhl soupeře, který mě předběhl někde za obrátkou, ale jak se cesta svážila zase dolů, kolega protáhl krok a … zmizel přede mnou. Musím říct, že to hledání cesty a cyklo část mě docela vyšťavila – kolem poloviny běhu jsem měl hodně těžké nohy.

Ale jako trénink na Chlísta – vrchol sezony srovnatelný s OH to bylo super. Vidláku, těším se na tebe.

Pořadatel – Sokol Lysá nad Labem

Share

Triatlon Pardubice Hrádek 2012

August 19, 2012 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Tak po několika sranda akcích (bez urážky) zase jedna oficiálnější – Triatlon Pardubice. Zhruba 120 startujících a podle oddílové příslušnosti minimálně třetina organizovaných sportovců – tak tady bylo vidět, že je to oficiální akce – ostatně za rok oslaví čtvrtstoletí (dříve triatlon Mělice). Byl jsem tu sice poprvé, ale přesto jsem byl docela mile překvapen organizací – nebyla tady taková prodleva od konce registraci po start závodu, ani depo nebylo zcela uzavřeno, takže pokud někdo chtěl ještě upravit boty/věci na oblečení – byla možnost. Pořadatelé využili super prostředí na plavání – široká pláž, takže i start této masy lidí byl celkově bez problémů a úsek cca 300m k první bójce byl dostatečný, aby se to už natáhlo a nenastal klasický boj při zatáčce.

O to více mě překvapilo kolo – nevím, ale zdá se mi, že Pardubice a okolí mají “fetiš” v obrátkách – tady, duatlon Břehy, triatlon Konopáč, všude se jede trať s několika obrátkami. Určitě bych byl pro, aby se trať protáhla i na druhou stranu od depa a ušetřili se tak dvě otáčky … trať na běh by se určitě dala udělat i kolem vody, aby se s tou cyklo nekřížila. Naopak depo bylo zorganizováno velmi dobře a vždy se z jedné strany vbíhalo a na druhou vybíhalo. Potěšil mě i fakt, že je to další triatlon “bez draftingu” – i zde jezdil motocykl s rozhodčím, který kontroloval rozestupy. A pokud jsem mohl sledovat, nikdo nedostal žlutou a celkově bych řekl, že to bylo vzato rozumně – těch 10m asi nebylo dodrženo vždy, ale na druhou stranu jen výjimečně jsem viděl někoho jet méně než cca 5m (samozřejmě vyjma obrátek, kde se to na těch pár metrů “scukne”. Trochu nepříjemné na tom je, že občas někdo (především na začátku) trochu přecení síly – vystartuje a předjede, aby po chvilce “zvadnul” a každý přeci jen chvilku váhá, jestli má jet znovu dopředu – mírně ho to zpomalí. Běh byl z velké části po asfaltu a musím říct, že to snad byla jediná část, kde jsem asi mohl nějaký čas získat – jenže mi přišlo, že Slunce peče shora i zdola z asfaltu a běželo se mi příšerně – čas běhu tomu odpovídá, katastrofa to není, ale rozhodně žádná sláva. Celkově mě ale v této konkurenci 15.té místo překvapilo – zvláště když podle startovky široko daleko kolem téměř výhradně profesionální sportovci – s celkovým časem také velká spokojenost, takže zatím pořád trvá letošní vlna solidních výkonů a začínám se děsit, kdy bude u konce.

Na pořadatele bych měl snad jedinou připomínku – výsledky se na netu objevily poměrně pozdě (až druhý den po poledni – a to při vybavení chip systémem je škoda. Jinak to bylo zvládnuto skvěle, dopoledne program pro děti i samotný závod a lze jen poděkovat + popřát hodně štěstí do dalších ročníků.

Finiš do cíle

Share

Konopáč 2012 a Klárka (taky ročník 2012)

August 4, 2012 by · Leave a Comment
Filed under: Sport, Život jako takový 

A další z letošních závodů – triathlon Konopáč – velmi krátký, velmi rychlý. 750m plavání, podle tachometru 21km kolo a cca 4,5km běh. Trať je troch zvláštní – a to asi každá ze tří částí. Trochu mě pravda mrzelo, že to nebylo jako loni – start žen a po nějakém čase start mužů a hodnocení dohromady (tedy muži s handicapem) – bylo to takové zajímavé a celkově se mi ta myšlenka docela líbila. V každém případě bylo letos asi méně účastníků, odhaduji tak na 35 – to mě překvapilo, bylo krásné počasí. Plavání se skoky do vody (2. a 3. kolo vylézt na břeh, 20m běh a skok do vody) je opravdu “podivné”, ale zase je to něco jiného. Co mě překvapilo, že jsem doplaval v čele – to je při letošní formě zvláštní, zase tak dobře neplavu. V depu jsem se ale zdržel, takže jsem vyrážel jako druhý a v prvním kopci jsem se zase dotáhl. Pro mě je kolo 4x5km – tj. 7 otáček “nic moc”, k tomu ten sjezd ke kempu, kde mi “cykloposeroutkové” více brzdíme  než jedeme, utrpení, takže jsem čekal, kdy mě pár lidí dojede. K mému překvapení se to povedlo jenom jednomu, ale ten mě zase “zválcoval ve třetím kole celkem s přehledem. Naopak zbytek jsme nechali spíše za sebou. Do běhu jsem tak šel druhý s velkou ztrátou a bez přehledu jak to vypadá za mnou … a celkem to šlo. Dokonce jsem měl pocit, že první kolo (běží se tři cca 1,5km – nejprve stoupání, pak zase docela sběh dolů. Nikoho jsem ale pořád před sebou neviděl, takže druhé kolo jsem začal hodně vlažně. Naopak do třetího kola mě probudil pokřik, že dotahuji – a pořád jsem nikoho neviděl před, ani za sebou. Navíc už tam bylo spoustu lidí o 1, 2 kola zpět, takže jsem úplně ztratil přehled … výsledek byl, že v cíli jsem měl 2s ztrátu na prvního, který vytuhl a závěr vypustil. Musím říct, že mě to po tom trápení s klouby hodně potěšilo. Stříbro beru rozhodně za úspěch, navíc jsem celou cestu spíše čekal, kdy mě “smečka závodníků” zválcuje.

Ale ve srovnání s páteční událostí, kdy jsem si z porodnice přivezl dvě holčiny má 2. místo hodnotu “nula nula  nic”. Klárka je zatím v pohodě a to je to hlavní. Den se tak rozdělil na období – jíme – krkáme – usínáme – spíme (naštěstí klidně) – budíme se … a zase dokola. Má to aspoň režim a řád :-). Snad jedině s vyrušením na přebalení. A když se nám to podaří, je to za zlatou medaili. A to i když spolu občas bojujeme a zlobíme se, že něco není dost rychle, nebo nás bolí bříško.

Share

Železný Chlíst 2012 … změna je život

July 21, 2012 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Takže 12.tý ročník už je minulostí a můžeme se pomalu těšit a chystat na ročník 13.tý. Letošní bych rozhodně považoval za vydařený: zvládla se změna druhého depa, nikdo se nezranil a počasí vyšlo nad očekávání dobře. Po předpovědích deště bylo nakonec počasí snad ideální – jen mírný vítr při cestě dolů do KH, pod mrakem teplota kole 22 stupňů – na kolo i běh si snad nelze přát nic víc. Ostatně bylo to vidět i na výkonech, řekl bych, že většina si polepšila. No a když už jsme si zasportovali, po doběhu si asi všichni závodníci o to více vychutnali prasátko a něco k pití – poděkuji tímto lidem, kteří prase připravovali – bylo skvělé a zachovala se tak tahle tradice pohodového triatlonu pro všechny. Počet účastníků byl menší než loni, ale je vidět, že už je to akce, která má stálé příznivce a zároveň se každý rok objeví nové tváře.

Kdybych měl hodnotit závod za sebe a svůj výkon, … jsem snad absolutně spokojen. Čtvrté místo jsem rozhodně nečekal a i čas proti loňsku o 5 minut lepší – hlavně na běhu se mi dařilo, celou trať jsem měl dobrý pocit a oba výběhy smrťáku jsem dal bez problému. Určitě by se dalo lépe zaplavat, ale studená voda mi opravdu nesvědčí, takže i tam jsem jinak spokojen. A kolo … k tomu snad něco dále. Pořád nemohu pochopit, kdo přijede na takovýto hobby triatlon a jede systémem háku – na tritour a většině závodů je to již zakázáno a začíná se znovu vracet názor, že hákování do triatlonu nepatří. Na Chlístovi to zakázat nechceme, protože pořád věříme, že je to hlavně o tom moci si říct – dal jsem triatlon (byť krátký) – tohle IMHO nikdo z “hákařů” říct nemůže, protože polovina to “uvisela” a druhá to “uvisela” z poloviny. Na trati tak bylo vidět jet spíše spolupracující skupinky, případně dva balíky … štěstí je, že druhá část je do kopce, kde se to roztrhá, jinak by do cíle dojížděl peloton.

Ať tak či tak, už se těším na příští ročník – a soukromě i proto, že bude početnější výprava. Takže všem závodníkům hodně dalších závodů a úspěchů a ať se daří … nejen na trati.

A ještě jednu věc bych nechtěl zapomenout – poděkovat všem, kdo pomohli s organizací. Všem, kterých si všimneme jen minimálně, ale stojí na křižovatkách, ukazují směr, podávají vodu v občerstvovačkách, měří časy, nebo odebírají kola, samozřejmě lidem, kteří připravili prase a starali se o nápoje, … prostě všem, kdo obětoval den volna ve prospěch bláznů jako jsme my. Možná i oni by si nějakou tu medaili zasloužili, protože bez nich by se podobné akce asi uskutečnit nedaly.

P.S. Pro nás organizátory na příští rok – uvědomil jsem si pár drobností, tak je zkusíme příště zlepšit (a hlavně na ně nezapomenout)

  1. Asi si projdeme propozice … my už to známe a víme, takže si občas nevšimneme nějaké změny – viz 2 okruhy plavání 🙂 sorry
  2. Ty cedulky do tašek si možná předtiskneme čísla – bude to jednodušší a rychlejší. A to číslo je lepší napsat na dolní část tašky – jinak se zakrylo, když si člověk tašku “zavázal”, aby mu nevypadly věci.
  3. Naopak poprosím závodníky – zkuste dorazit včas – protahuje to prezentaci a zbytek čeká jen na vás
  4. V plaveckém depu poprosím závodníky – parkujte kousek dál, letos tam stály dvě auta a docela překážely při výběhu od těch stromů – nikoho asi neubude, když dojde o 100m dál k autu. No a na nás organizátory zbyde to trochu lépe pohlídat.
  5. A jako třešničku na dortu za rok zkusíme namalovat cílovou pásku, ať závodníci vědí, kde zdvihat ruce a padat k zemi vysílením pro fotografy 🙂
  6. A jestli má někdo další návrhy, šup s nimi do komentářů.
Share

Triatlon Ostrá 2012

June 24, 2012 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Vlastně již třetí triatlon v letošním roce a tentokrát musím říci … jsem hodně spokojen s výsledkem. 13. místo ze zhruba 100 závodníků považuji za velmi slušné, hlavně v situaci, kdy bylo zjevné, že je mezi námi docela dost závodníků “poloprofi” a “profi”. Možná běh mohl být lepší, tam bych si jinak věřil více, ale byla na něm vlastně jediná malá krize v celém závodě a to se projevilo … Ale abych to vzal od začátku – už minulý týden se mi dobře plavalo a tento týden se to potvrdilo – kdybych nekličkoval jako zajíc (protože bójky prostě nevidím a plavu za někým), mohlo to být určitě lepší. V každém případě jsem měl pocit, že plavu slušně a čas to taky potvrdil – věřím, že by se to dalo zlepšit, ale to ostatně všechno. Následně jsem sedl na kolo a … třináctý čas mezi cyklisty mě velmi mile překvapil – vlastně jediný člověk mě na trati předjel, zatímco za sebou jsem jich nechal celkem dost – prostě mi to jelo velmi dobře a ani vítr mi tentokrát nijak nevadil. No a běh sice začal hůře – velmi rychle mě někdo předběhl – ale to byl první a také poslední, od té chvíle jsem se sunul zase vpřed a kdyby nepřišla někde v polovině běhu krize, věřím, že 30 vteřin bych ještě naběhl. Navíc i tady mi přišlo, že mi to běží – příjemná cesta podél Labe utíkala skoro sama – sice dost úzká na předbíhání, ale jinak velmi příjemný povrch. Takže s umístěním a výkonem skoro maximální spokojenost.

Líbil se mi závod i jinak – mě by sice vyhovovalo malinko delší kolo, tohle bylo po rovince opravdu hoooodně rychlé, ale jinak hezké tratě. Sice jsem nikde nebloudil, ale přesto bych ocenil trošku lepší značení – naštěstí se jelo pořád s někým před sebou … zabloudit skoro nešlo. A tady vyzdvihnu intervalový start – po 10 vteřinách. Myslím, že problém hákování (v Poděbradech) tím byl zcela vyřešen, alespoň já jsem nikde neviděl jet skupinku a asi ani dva závodníky, kde by se to za hákování dalo označit – peloton se prostě roztrhal a jak to bylo celkem náhodně, tak podobně výkonní závodníci prostě byli skoro vždy daleko od sebe. I na běhu bylo příjemné, že se neběží Václavák tam a Václavák zpět – snad jedině bych trochu apeloval na závodníky – když už máme ten pás na přendání čísla, tak to taky nosme – kolo vzadu, běh vepředu – dobře se tak odhadlo, kolik lidí má +/- podobný čas. Měření čipy a okamžité vyhodnocení je dnes už na větších akcí skoro standard a je to fajn, že 5 minut po doběhu posledního závodníka lze mít výsledky.

Takže za rok všem doporučuji – je to krátký závod, kde se dá “osolit” rychlost a příjemné trati. Za sebe jsem se cítil hodně dobře a nechal jsem za sebou i závodníky, kteří mi to loni jinde “nandali”. Takže se už těším na další závody a  snad se ta vyšší aktivita na tréninku opět projeví. povzbuzení budiž i bráchovi – šlo to jet lépe, ale ono jde hlavně o to najít u motivaci a na trať se postavit – vše ostatní je už jen bonus navíc.

Share

Triatlon Velký Rybník – Welas eXterra triatlák 2012

June 18, 2012 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

V sobotu 16.6 jsem se postavil na letošní druhý triatlon – a to na triatlák u Velkého Rybníku (u Kutné Hory). Trať “notoricky známá” – ostatně kolo jsem byl v pátek spolu s Vavisem značit a běh jsem si v pátek taky proběhl. Sice jsem si nesplnil předsevzetí z loňska – před závodem si jí v roce aspoň třikrát projet, ale co, o to to bylo pikantnější a zajímavější. Ostatně MTB horal ze mě prostě nebude, takže tam jde jen o to nenahnat moc velkou ztrátu. Výsledky jsem sice ještě neviděl, ale myslím, že proti loňsku to rozhodně bylo lepší – celkově jsem sice na kole měl pocit, že jedu +/- stejně jako loni, ale podle času to skoro vypadalo, že jsem trochu přidal. Naopak na běhu jsem se cítil (až na úsek na panelce) velmi dobře a asi by mi ještě jeden okruh prospěl. Ostatně už na plavání jsem byl překvapen – přes studenou vodu jsem měl z plavání mnohem lepší pocit než před třemi týdny v Poděbradech, kdy jsem “nemohl chytit vodu”. Ale to všechno je v tomhle případě jen doplněk – hlavní byla legrace při závodě a pobavení se s partou stejných bláznů. A ještě musím vyzdvihnout, že v letošním roce jsem již měl dva rodinné příslušníky na trati – a oba dojeli dobře, hlavně Milošovi – velká gratulace – na kole nám ukázal “jak se to dělá” a že trénink se pozná podle hesla “těžko na cvičišti, lehce na bojišti”.

Od začátku do konce to byla naprosto pohodová akce a potěšilo i to, že se obešla bez zranění. Pokud vím, tak jediný zbloudilec (přesněji zbloudilka), zakufrovala na silnici – takže za rok budeme muset být pečlivější. Jenže je to těžké – trať známe a prostě nás nenapadne, že by zrovna tady někoho napadlo odbočit …

A kdybych hodnotil výkony, myslím, že to nebylo špatné – gratulace Honzovi Radovi – už si tu bednu zasloužil a jel rozhodně dobře takticky, kdy se vyvezl na kole a na běhu to docvaknul, ale pochvalu zaslouží všichni, že se na trať vydali. Letos tam byl ten úsek pod Rozkoší “hodně cross” – lesní technika udělala svoje. Jinak jsem byl až překvapen, že po dešti v týdnu bylo bláta celkem málo.

Takže za rok rozhodně znovu a tímto díky Vavisovi a spol., kteří mají 1/2 závodů letos za sebou – potkáme se určitě ještě na Dáče a Kaňku 🙂 Sportu zdar a triatlonu zvlášť.

Share

xTerra Melechov 2011

September 1, 2011 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Letošní Melechov měl velké štěstí na počasí – týden před bylo nádherné letní počasí = voda byla krásně prohřátá a plavání tak bylo spíše koupačka. Proti loňsku, kdy jsme se skoro „prosekávali leden“ (samozřejmě přeháním) to bylo nádherné. Následovalo kolo, kde opět teplé suché počasí trať náležitě zjednodušilo. Myslím, že počet kaluží by se dal spočítat na prstech rukou, proti loňské bahenní lázni opět brnkačka. Na začátku se sice nevydařilo značení – resp. organizátor omylem poslal pár závodníků o jednu odbočku dříve – cca 20 závodníků bloudilo. Někdo více, někdo méně, já měl to štěstí, že jsem jel ve skupince, která se poměrně rychle zorientovala, a byli jsme tam tři, kteří jsme nejeli poprvé – měli jsme trochu potuchu, kudy asi zpět na trať – ztratili jsme maximálně 10 minut. Sice jsem po závodech slyšel kritiku na značení, ale musím se organizátorů zastat:

1)      Zjevně to nebyl úmysl,

2)      zbytek trati, včetně běhu byl značen velmi dobře,

3)      chybička se vloudí, takže jedno zabloudění …,

4)      je to přeci jen závod amatérů a ne MS – jsme tu proto, abychom si zazávodili a udělali něco pro zdraví a tohle zaváhání je lepší vzít jako legraci, než se stresovat.

V každém případě se mi letos jelo „na střídačku“ – do kopce super, z kopce mě hodně bolelo namožené zápěstí a nebyl jsem vůbec sžit s novým pláštěm – jel jsem možná opatrněji než loni – výsledek bylo legrační předjíždění tam a nazpět s několika závodníky – do kopce vpřed z kopce vzad … Zároveň musím přiznat, že terén mi prostě nesvědčí – na kořenech jsem toho měl plné zuby a závěrečný sjezd po sjezdovce už jsem si opravdu vytrpěl.

K mému překvapení měl podobný charakter běh – cítil jsem se velmi dobře a přes to kolo, kde jsem neustále do kopce dotahoval, i odpočatě … jen k vrcholku Melechova jsem 5 závodníků předběhl … dotáhl jsem pravda i další ve zbytku (tak ¾ trati), ale už mnohem pomaleji. Naopak jsem na tom seběhu z Melechova hodně trpěl – vazy nad kolenem odmítaly pokračovat, takže mě opět i tři závodníci dotáhli. Naštěstí je závěr opět mírně do kopce – takže finiš byl opět sólo a v klidu. Zlepšení proti loňsku v čase bych přičetl počasí – IMHO letos udělalo minimálně 10 minut. Ale i pozice zůstala stejná a to pár závodníků přibylo. Takže jsem se svým výkonem spokojen i když vím, že hlavně na kole je co zlepšovat a asi i běh jsem se mohl po tom seběhu více kousnout, ale zase přiznám, že dole pod Melechovem jsem už kolena necítil, takže zase taková rezerva tam nebyla.

Každý rok si na kole říkám, že tohle šílenství už nikdy … a každý rok se zase po týdnu začnu těšit na další ročník. Letos … je to stejné. XTerru Melechov mám v kalendáři a myslím, že je to super závod. Každý ročník (z těch tří) byl úplně jiný a každý něčím zajímavý. Těch 42km na kole považuji za hodně náročných, ale zároveň je to krásná trať – od prvního kopce do posledního sjezdu po sjezdovce – snad každý terén si tam vyzkoušíme a je to nahoru – dolů. Podobný je i běh, ostatně profily obou tratí mluví za vše … prostě xTerra jak má být.

No doufám, že se za rok potkáme na Melechově znovu a vyhneme se bloudění (i když bylo to ozvláštnění trati), takže kolegům závodníků hodně větru do zad a pořadatelům dík a hodně štěstí do dalších závodu. A hlavně … „také it easy“.

Share

Triatlon Konopáč 2011

August 6, 2011 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Letos jsem míst Vlkančic zvolil amatérský triatlon Konopáč – přeci jen trochu delší trasy mě zlákaly – 750m plavání, 21km kolo a 4,5km běh je skoro půlka olympijského, to už není sprint. Závod mi v každém případě přišel zvláštní – dobře uspořádané depo, kde se relativně malý počet závodníků v pohodě srovnal a hezké koupaliště na plavání. Na druhou stranu mě překvapilo několik zvláštností – plavání s výběhem a skokem do vody ve dvou ze 3,5 okruhů … ozvláštnění, jehož smysl mi unikl, když to šlo v pohodě obeplavat. Skokanská vložkaCo bylo skoro horší a velký vliv na to mělo počasí, byla trať kola – 2,5km tam, 2,5km a to čtyřikrát … možná je jinde rozbitá silnice, tady byla celkem slušná, ale přišlo mi, že se pořád točíme, jen co se kolo rozjede (a zrovna já ty otočky v lásce nemám). V každém případě hned na začátek bylo sice krátké, ale poměrně ostré stoupání do třech zatáček, které bylo ještě horší cestou zpět, protože tam byla většina závodníků docela rozjetá a prudce se brzdilo. Absolvovat tohle 4x je IMHO “říkat si o problém” – což se bohužel stalo a dva závodníci to s riskem přepískli … doufám, že dopadli dobře. I na otáčkách jich pár spadlo – mokrý asfalt klouzal a při 3-tí obrátce už mnoho bylo asi unaveno a ztratilo koncentraci.

Průběh depemCo pochválím je běh – sice taky tři okruhy, ale super trať – výběhy, sběhy, asfalt, štěrk, lesní cesty, prostě zajímavá a pestrá trať. A hodně zajímavý mi přišel i nápad startu žen před muži – a hodnocení dohromady. Můžeme se dohadovat, jestli časový posun je malý/velký … ale prostě je to zajímavá myšlenka a mně se líbila. Udělalo to zajímavý závod.

Přeji všem za rok počasí bez deště a pokud možno bez pádů … změna trati (méně obrátek a průjezdů zatáčkami) by tomu možná napomohla. Ale na druhou stranu všichni jsme startovali na svoje riziko … každý musí přemýšlet, jestli (a jak moc) chce riskovat svoje zdraví. Závodníky bych asi taky poprosil – na kole jedeme za provozu – jezdí se po pravé straně – když jedou dva po prostředku tak, že se při míjení v protisměru musí uhýbat na svojí stranu … není to v pořádku. Ostatně fakt, že jsem raději dva podjel zprava než zleva při předjíždění mi taky nepřijde normální – možná si o ty pády a trable říkáme i my sami svojí nedisciplinovaností.

Share

Železný Chlíst 2011 – jaký byl?

July 19, 2011 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Kdybych to měl shrnout dva dny po závodu ze svého pohledu, tak … perfektní. I letos jsem pomohl v rámci svých možností s organizací a rozhodně nelituji. Protože jsem vytvářel i novou webovou prezentaci (www.zeleznychlist.cz) byl jsem nakonec dotlačen k oficiálnímu přiznání podílu na akci a zveřejnění své fotky – to mělo legrační následek, že mě na místě spousta lidí zdravila velmi přátelsky (zjevně mě poznali z fotky) … jenže já je neznal 🙂 Snažil jsem se zachovat dekorum a odpovídal stejně srdečně – ostatně nadšenci jsme všichni a každému, kdo pomohl touto cestou děkuji. Každá křižovatka, každá občerstvovačka, každý časoměřič, každý … přispěl k poklidnému průběhu. Letos (víc než kdy dřív) jsem si také uvědomil, že úspěch jsem od začátku měřil, více než vlastním časem/umístěním, otázkou “aby se nikomu nic nestalo”. To dopadlo bez problému a vše ostatní už je jenom bonus.

Kdybych měl nejprve shrnout pohled spoluorganizátora: Dík patří hlavně Honzovi Kavalírovi – stal se tou duší závodu, která organizuje a dává to dohromady – my ostatní se mu snažíme pomoci v jednotlivých věcech, ale celkový přehled a starost zůstali na něm, Je naprosto super, že je spousta místních lidí, kteří si to vzali “za svůj závod” a rok co rok přijdou i jen drobně pomoct. Zajistit všechny kontroly a křižovatky bez jejich pomoci by pro nás “odjinud” bylo asi nemožné. A jak jsem mohl posoudit, fungovalo to po těch 10 ročnících už velmi dobře – na začátku pravda malé zpoždění (ale už asi tradiční) – nicméně pak už mi přišlo, že vše šlo v klidu. Poděkuji i Vavisovi za zajištění policie na kruháku v Kutné Hoře – bylo to fajn, protože provoz byl letos docela velký a nechtěl bych se tam motat mezi odbočujícími auty. Za organizátory se omlouvám, že nezbylo prase na všechny … no chybička se prostě stane, snad se toho za rok vyvarujeme. Ale jinak mi i v cíli přišlo, že to všichni vzali “na pohodu” a pro radost.

No a z pohledu závodníka: Jelo se mi dobře, vlastně skoro skvěle. Nebýt křeče při přezouvání do běžecké boty, kde jsem tak 2 minuty předváděl něco mezi záchvatem padoucnice a tancem šamana při oslavě slunovratu a ztratil tak dvě minuty, jsem byl spokojen – kolo jsem si z 80-90% odtáhnul sám a jsem tomu rád, pořád tu jízdu v háku na triatlonu nemohu překousnout – no stará škola 🙂 Při plavání mi sice přišlo, že nám byl “rybník malý”, ale rychle se to roztrhalo, takže už u druhé bojky byla pohoda – a pokud bude zase za rok více vody, nemá Vidlák na tuhle akci chybu. Mile mě překvapil běh – po křeči jsem se pomaleji rozbíhal, ale někde u prvního “Smrťáku” jsem najednou získal pocit, že to jde a přidal jsem, takže nakonec to byl docela dobrý čas a hlavně jsem neměl nikde pocit, že “mi to neběží”. Trochu jsem váhnul na závěr, kdy jsem dotahoval jiného závodníka a “přetaktizoval to”, resp. těžce podcenil soupeře – tak jak vypadal zvadlý, předvedl finiš, že jsem “jenom čuměl”. Honzu K. pak pochválím za melouny – bylo jich dost a přišly k chuti. Spolu s vodou to beru jak vše co má v cíli být – nějaké ioňtáky a pečivo není špatné, ale (pokud mohu říct za sebe) – většinou mám spíše potřebu vody a něčeho lehkého … Třeba si za rok vzpomeneme dřív i na ty banány a budou už v cíli pro závodníky 🙂 a ne až po praseti.

Poděkuji i manželce – raději dobrovolně – za psychickou podporu a hlavně za zdravotní dozor při závodu – podle pravidla “je-li zdravotník, nic se nestane” – nemusela naštěstí zasahovat.

A popřeji i bráchovi – jak jsem koukal na čas, popasoval se s tratí velmi dobře. Ostatně triatlon je hodně o zkušenostech a rozložení sil.

Na závěr přeji hodně štěstí všem závodníkům nejen na trati a doufám, že se zase potkáme ve sportovním – a věřím, že i za rok na triatlonu Železný Chlíst č. 12. Tak jako na webu i zde budu agitovat – pokud máte nějaké připomínky, návrhy – na webu je fórum nebo použijte skupina Železný Chlíst na facebooku.

Share

Welas eXterra 2011 – jen tak si trochu zasportovat

June 22, 2011 by · 6 Comments
Filed under: Sport 

18.6.2011 se konal druhý ročník triatlonu Welas eXterra – tedy triatlonu v terénu. Jestli byl první ročník super, tak druhý … taky. Nadšení lidí, kteří si přišli poměřit síly především s tratí bylo skoro cítit. Malý závod, který se zrodil loni je tak spíše zábavným setkáním se sportem než velkou než sportovní událostí. A berte to prosím ne jako pomluvu organizátorů, ale spíše jako poklonu. Vždycky půjde něco zlepšovat, ale tohle prostě JE amatérský triatlon, kde sekundu nemusí mnoho znamenat a cílem je hlavně protáhnout svaly.

Přiznám, že letošní ročník jsem měl trochu “napnutý” – ráno před závodem jsem běžel pro auto do servisu, pak jsem na místo vyrazil na kole a u Velkého rybníka ještě oběhnul běžeckou trať a zkontroloval značení, takže na start už jsem měl něco v nohách … jenže mi to asi naopak prospělo. V každém případě letos byla voda znatelně teplejší, takže ani 10 minut čekání ve vodě na zpozdilé závodníky před startem tolik nevadilo. Kolo je sice v mém případě na MTB tragédie, protože sjezdy a terén mi nejdou (silnička je silnička …), nicméně trať je nádherná a velmi rychle uteče. 18 km se totiž střídají sjezdy, silnice, výjezdy, les, pole, … moc si člověk neodpočina a neustále musí dávat pozor. Já si vždy užiju cestu kolem Sionu – ten park okolo mám rád, už pro Chlísta, který se tam běhává. Závěrečný běh je pak trasa Dačické 12-tky, příjemná cesta polem, loukami a samozřejmě klasická panelka. Snad nejhorší na běhu je ten závěr, kdy sbíhání dolů dává kloubům pořádně zabrat.

Co mě potěšilo hodně, bylo občerstvení v cíli … jinde jsou “luxusní doplňky”, na které snad nikdo nemá po závodě chu’t, tady bylo přesně to, co po závodě potřebujete – něco k pití a ovoce na doplnění tekutin. Jo a taky odznáček s logem – drobnost, která potěší.

Takže jen tak dál a v létě vzhůru na “Dáču”. A za rok, kdo si chce zkusit triatlon a vzít to s nadhledem, eXterra Velký rybník tu snad bude i pro Vás.

Oficiální stránky dacickeho 12

po plavání

Share

Next Page »

TOPlist