MTB Duatlon Tálín
Podle objemů velmi krátký duatlon – 1,9-12-3,8 km, ale poměrně náročný terén. Za sebe mohu říct, že to MTB bylo zjevně za hranicí schopností, které mám. Prostě moje technika byla mimo a k tomu rozmoklá trať a déšť – druhé kolo jsem i do kopce slezl, protože jsem prokluzoval. Prostě ty polosjeté pláště už to nebraly. Na následující sjezd se mi pro změnu zcela zamlžily brýle … cesta poslepu dolů byla výborným zážitkem. Kolo jsem tak protrápil a odhadl bych, že z těch 12km jsem 4-5 běžel vedle kola. Naopak závěrečný běh jsem měl pocit, že letím a potvrdil se letošní trend – zabírám až v druhé polovině závodu, do té doby se trápím.
Co tentokrát (byť nerad) musím komentovat, je kvalita pořadatelství – při vší ústě a i když jim za organizaci poděkuji (je to v jejich volném času a nic za to nemají), tohle byla přehlídka amatérství snad ve všech aspektech. Od faktu, že na webu pořadatele se propozice objevily asi až dva týdny před startem, do té doby tam visela info a propozice k roku 2012, přes fakt, že mapa závodu není nikde … pardon, nenašel jsem ji. Na email s dotazem na trať a její technickou náročnost, pro jistotu nikdo neodpověděl, až po legrační prezentaci na místě – ani tam mapa nikde nebyla, takže ti co jeli, trať znají a ti ostatní se před startem dozvěděli, že se běží jeden okruh, pak se dva jedou a pak se běží dva okruhy … samozřejmě bez popisu 🙂 A zakončeno to bylo cílem, kde asi nikdo netušil, jestli je cílová čára na silnici nebo v depu a pořadatelé se už zjevně, před deštěm, schovali do hospody s výjimkou někoho, kdo měřil čas. Že je zima a spíše než banán by v cíli možná závodníky potěšil horký čas … to už jsem ani nečekal, že by někoho nenapadlo. A když už se něco vydařilo – místní hasiči proudem vody očistili kolo (rozhodně příjemné) zabili to pořadatelé faktem, že na to ani neupozornili, takže “mycí servis” byl jen pro znalé, nebo pokud se to někdo dozvěděl náhodou od jiného závodníka (můj případ a ještě jsem tam dva další posílal, kteří o tom neměli tušení a myli si kola na parkovišti smetáčkem sami). Přitom jsou to vysloveně “prkotiny”, které stojí minimum námahy, ale pro závodníky mají cenu zlata. Takhle dávám palec nahoru za dětský závod – ten pdopořím vždy, ale palec dolů za organizaci, kterou bych shrnul slovy – někde je závod pro amatéry, někde je závod od amatérů.
Aby to nevyznělo tragicky, vážím si pořadatelů, kteří dělají něco pro jiné ve svém čase, ale zároveň se snažím upozornit, že někdy se to úplně “nepovede” a má smysl udělat něco malinko jinak.
Duatlon Břehy 2013
Svátek práce (a lásky) … čas na sport. Letošní duatlon Břehy byl v trochu nestandardním termínu – 1.5. Pro mě to pravda bylo spíše mínus, protože z jihu Čech byla cesta delší a na jeden den – no náročné cestování. Samotný závod je pro mě jeden ze zahajovacích pro sezonu duatlonů a triatlonů a určitě povedený – hlavně trať běhu je v Břehách super. A taky musím říct, že zapadl do letošních výkonů. Hodně těžké trápení po 3km běhu až do půlky závodu, kdy se to naopak zlomilo a druhá půlka byla super. Na kole mě tentokrát překvapil vítr – nebyl silný, ale měl jsem pocit, že pořád vadí, ať jedeme, kam jedeme. Samotnou kapitolou bylo depo – s tretrami na kolo jsem se ještě nesžil, takže převlékání asi patřilo k nejpomalejším v celém pelotonu. Ale nakonec jsem s časem i spokojen – zopakován loňský čas a to vzhledem k trápení s koleny a komedii v depu, kdy jsem se nebyl schopen obout, není tak špatné. Navíc opět jsem měl pocit, že kdyby druhý běh byl delší, v pohodě bych pokračoval.
Pochvalu zde zaslouží pořadatelé – jeden z mála závodů, kde je drafting zakázán a poměrně striktně je tento zákaz kontrolován – motorku pořadatelů jsem potkával celkem pravidelně a bylo vidět, že si to závodníci uvědomují – jelo se IMHO velmi korektně. Pohanit musím naopak české silničáře – ta druhá odbočku už za rok nebo za dva bude na horské kolo … a jak jezdím po cestách ČR, je to snad všude stejné. Za téhle situace bych skoro zvážil, jestli nesnížit daně o instituci správy silnic + pár postů na ministerstvu a za ušetřené peníze si daňový poplatníci nakoupí terénní auta. Samozřejmě vtip, ale na druhou stranu by stálo za to, aby nový ministr nastoupil s vizí co a jak chce za své období dokázat (samozřejmě to by měli strany dát již před volbami) a pokud to nesplní měl by vrátit např. 50% svého platu – třeba by kluci ministerští začali konečně hýbat svými zadky, zatím mám pocit, že jediné o co se starají po nástupu do funkce je jeijch pupek (viz foto některých ministrů před a po ukončení působení ve funkci, že pane Nečasi).
Teď snad začnou závody i tady na jihu, tak vyzkouším i něco v novém domovišti – uvidíme, jak se bude dařit.
LinkedIn
