Další letošní triatlon  a to již tradiční akce … vždyť sedmý ročník už není “tak se to jednou dvakrát zkusilo …” … Velas triatlák. Samotného mě to zjištění překvapilo, protože to pořád mám vnitřně za “novinku” v kalendáři.

Pro mě to je celkem náročné – tradiční období alergie na pyl … a to kolo i běh se loukami vede 🙂 + pro mě náročné MTB (fakt se to nenaučím) – takže kolo je pro mě spíše střídání cyklo a běžeckých pasáží – kromě sjetého předního letos opěd přehuštěná kola, která na kamenech a kořenech poskakovala jako o život. Na druhou stranu Vavis chytře zlikvidoval čelo závodu neoznačením jedné křižovatky = posláním závodníků “provětrat se někam mimo trať” (to bylo dobrý, jen to příště dej vědět – vyrazil jsem tam za jedním závodníkem taky i když se mi to zdálo divné …), takže se bojovalo i o zajímavá umístění. Sorry Michale, ale musel jsem si rýpnout. Mě ovšem potěšilo, že mě Vavis dojel poměrně pozdě a naejl na mě vlastně jen ten sjezd z Malešova … na běhu jsem mu to mohl oplatit a loňskou porážku “vrátit”. Celkem jsem se na kole vytrápil – vůbec mi  to nejelo, ale jinak tu změnu u Rozkoše hodnotím kladně – je to po lesní cestě a na závěr rovinky slušný stoupák, ale na rozdíl od předchozího se dá vyjet … naopak mě vyděsil ten závěr, i když to zaznělo na rozpravě, málem jsem se někomu vřítil do zahrádky přes plůtek.

Běh jsem si naopak užil – na kole mě těsně před cílem pár lidí předjelo, tak jsem jim to mohl oplatit a aspoň jsem se hecnul … akorát jeden z nich se mi držel za zády až do cíle. Nepříjemné, když mě bolel krk a nemohl jsem se otočit, takže jsem až do cílové čáry netušil, jestli mi “funí na záda” a předbíhá mě nebo jenom tak dupe a je kus za mnou. A to jsem si ještě nebyl jist, že to není Vavis a to bych těžko rozdýchal, kdyby mě dal ve finiši 🙂

A ocením i “pobřežní hlídku” – letos se pochlapila a bojku odvezla (pocitově) o něco dál … takže plavání nebylo “jen do počtu tří”. Jen tak dál, ještě je tam dozadu záliv – všechno se dá vylepšit (v tomto případě protáhnout). Voda byla akorát (studená jako vždy).

Těším se za rok ,,, sice se zase budu na horákovi proklínat, kam jsem to vlezl, ale … určitě se tam vrátím.