Českobrodská pečeť 2016
Po dvou letech tradiční Českobrodská pečeť – super desítka po silnici, 5km mírně nahoru a pak zase 5km mírně dolů … Po minulém týdnu jsem začal rychleji, přeci jen nebylo nutné se “brodit” takovým davem. Ale pro změnu mi tentokrát odešel pátý a pak sedmý kilometr – vlastně ani netuším proč, ale ty dva kilometry byly mezičasy skoro 4 minuty – takže celkově těsně pod 38 minut, +/- stejně jako minulý týden v Pečkách. Tady ale musím říct, že se mi běželo asi ještě lépe … opět tedy s rezervou, pořád se mi nedaří dotlačit se k běhu “na krev”. Ono to bylo vidět i na těch slabých kilometrech – stačilo skouknout mezičas a najednou jsem zrychlil bez většího úsilí. No nic, snad příště.
Organizátoři tady odvádějí dobrou práci – žádné “opičárny” kolem – prostě registrace (deset minut před startem – super) a po třech větách rozpravy rovnou start – trať je zabezpečena policií, ale vzhledem k minimálnímu provozu to je skoro zbytečné – tady projede pár aut denně. Takže závodníci mohou pozornost upnout běhu a nestresovat se z jiných věcí, snad s jednou výjimkou – silnice. Je to silniční běh, ale snad každým rokem je silnice horší a horší. Za sebe jsem potkal opět pár známých tváří – vždycky mě to potěší.
Tak uvidíme, kde budu před Vánocemi resp. příští rok – jednání jsou otevřena – ale tenhle běh … bych si rád zopakoval.
Pečecká 10-tka 2016 jaro
Aaaa Pečky jsou zase tu = nová sezóna běžeckých závodů (pravda, jednu desítku již jsem si letos dal, ale Pečky jsou prostě Pečky). Po loňském a předloňském trápení letos téměř ideální podmínky – ani teplo ani zima – běh v šortkách a triku (pravda s dlouhým rukávem). A kupodivu i skoro bezvětří, takže se běželo opravdu rychle. Čas 37:48, které jsem si naměřil mě potěšil, trochu jsem před startem doufal, že bych se mohl přiblížil k 37 minutám, ale start z davu lidí a první kilometr “kličkování mezi běžci” za 4:00 tenhle cíl spolehlivě pohřbil. Na druhou stranu, od třetího kilometru (ten druhý byl naopak hodně rychlý) se mezičasy ustálily na 3:48 +/-4 vteřiny a to mě hodně potěšilo. Proti loňsku jsem tak v druhé pětce spíše ještě získal pár míst. Teda až na poslední kilometr, kde opět přišla krize vůle … s vědomím, že pod 38 to je úplně v pohodě a naopak 37 je úplně mimo najednou bylo 500 metrů neskutečně pomalých, až jsem se sám vyděsil a na trati si sám nadával. V cíli ovšem spokojenost – při tom mizerném prvním kilometru a naopak váhání na konci je čas k 37 asi pořád reálný, naopak pohoda s kterou jsem pořád běžel pod 4 minuty kilometr mě potěšila a docela se těším na nějakou delší trať – v cíli jsem rozhodně neměl pocit absolutního vyčerpání (a to je špatně, kde jinde by měl ze sebe dát závodník maximum než na závodě), takže se delší tréninky v mírnějším tempu vyplácí. Ostatně při běhu jsem se tentokrát cíli prostě skvěle – už si ani nepamatuji, kdy naposledy mě nepotrápily achilovky a mohl jsem běžet v naprosté pohodě.
Pořadatele pochválím – tady vše funguje jak má, zajištění je již profesionální a vůbec to nepřipomíná dobu před 25 lety, kdy jsem Pečky běžel poprvé a kroužili jsme v parku. A možná právě na to jsem na trati nejvíce vzpomínal – na dobu, kdy běhali nadšenci, neexistovalo RUNGO a podobné aktivity a všichni běžci jsme se skoro znali. Dnes se pořád potkávám s mnoha běžci, ale jako každý rok se jich pár neobjevilo … doufám, že je potkám jinde a přeji všem, které jsem za ty roky potkal a potkával, aby u běhu vydrželi co nejdéle. Tak do roku 2016 vítr do zad a pevné zdraví … nám všem.
LinkedIn
