Po třech letech jsem byl na Silvestra v Kolíně, takže jsem si mohl znovu zaběhnout tradiční 3 km v Borkách. Je to podobná trať jako podzimní “Drozd” kromě začátku a konce na dráze atletického stadionu (resp. na začátku se běží jen jedno kolo a zkrácení v druhé polovině závodu. Určitě je to spíše pohodová trať určená všem, kdo se chce rozloučit s rokem ve sportovním duchu a po svátcích udělat něco pro své zdraví. Počasí letos vyšlo nádherné – den před i po bylo ošklivo a vlezlo, na Silvestra svítilo dopoledne sluníčko a asi by se (při troše odvahy) dalo běžet i v šortkách – je to přeci jen krátký rychlý běh. Organizace byla velmi jednoduchá – žádné přihlášení – po doběhu dostal každý číslo pořadí jak doběhl a to si nahlásil v šatně … desáté místo mě potěšilo i když čas nebyl nijak super. Lesní běhy prostě mám rád, ale neumím je – daleko více mi svědčí roviny než zatáčky a kličkování po pěšinkách. Ovšem tady šlo opravdu více o zábavu než závod a bylo to vidět na počtu startujících – cca 170 bylo od “skorozávodníků” po lidi, kteří se přišli proběhnout. A přesně tohle je to super na podobných akcích – přijdou i rodiče s dětmi a třeba jen jeden z těch 170 začne více sportovat v příštím roce. I kdyby to byl jenom ten jeden … díky organizátorům za něj. I kdyby jen jedno malé dítě poznalo atmosféru závodu od startovního výstřelu po finiš do cíle … díky za něj. Prostě jen více podobných akcí, které pro všeobecný sport udělají víc než celý prvoligový “cirkus” většiny sportů ovládaný pupkatými bafuňáři. Tohle byl sport a ne milionové přestupy a dohadování výsledků, které předvádějí různé ligy. Možná i naše ministerstva a hlavy pomazané by mohli zaregistrovat, že tohle pro společnost a zdraví lidí udělá více než podporované vrcholné akce, které by se obešly jen s penězi sponzorů … jenže to by i na ministerstvu musel sedět někdo kdo si, s prominutím, uvidí přes pupek na to co má mezi nohama, což bohužel o většině našich ministrů neplatí. Jenže pro ně je zjevně příjemnější ukázat se na tribuně ligového zápasu/mistrovství, než zapotit vlastní triko … a nemyslím funěním při cpaní si břicha 🙂