Kolesman – Duatlon

September 19, 2010 by
Filed under: Sport 

Další z amatérských závodů duatlonu, tentokrát tratě 3-30-1,5. Zajímavostí určitě byl běh po travnaté dráze – dostihové závodiště, takže si člověk mohl připadat, že dře jako kůň, případně letí jako chrt 🙂 Trochu nepříjemný byl povrch na běh – travnatý, ale přeci jen s nerovným povrchem a nerovnostmi od kopyt závodníků. Ocenění určitě zaslouží dopolední program pro děti – závod kolesmánek. To považuji za důležitou součást – učit děti závodit a přitáhnout je ke sportu jako takovému. Když vidím startovní pole, připadá mi, že je velký výpadek u závodníků ve věku 20-30 let – jejich zastoupení bývá hodně malé, spíše je možné narazit na 50-ti leté “pardály”, případně ještě starší.

K trati toho moc nelze co dodat – dva 1,5 km okruhy na začátku pole hodně roztrhaly (to jsem vůbec nečekal – spíše jsem tipoval, že balík vběhne do depa společně a nastane boj). Pak dva 15km okruhy na kole za lehkého větru, který se někde trochu opřel – jel jsem cca 10 km ve trojici a střídal – pak bohužel přišla křeč do lýtka … no ic moc a kolem se přehnala skupinka asi 8-mi závodníků. I zde bylo vidět, jak se vytvořily skupinky 3 a více závodníků, které spolupracovaly. Na jednu stranu je to pochopitelné – kdo na kole jezdí ví, jak je v balíku jízda pohodovější, na druhou stranu je vidět některé závodníky, kteří se 90% trati vezou a netáhnou ani metr. To se ostatně potvrdilo i ke konci kola – křeč přešla a dotáhnul jsem skupinku tří závodníků – když jsem si asi 2 minuty odpočinul (ono dotahovat skupinu není nic jednoduchého), koukal jsem, že už táhne asi taky jenom jeden a další dva se vezou – vystřídal jsem ho a koukal, že opět vystřídat už nechce nikdo … prostě dva se už posledních 7 km “jenom vezli” – musím říct, že mě to trochu nabudilo a rozhodl se risknout “vše” – takže jsem vyzkoušel, kolik jich setřesu – no byl to jenom jeden – dva se drželi nalepení na zadním kole, ale už nikdo nevystřídal, i když jsem zpomalil více než bylo nutné poslední km …

A závěr byl opět jeden okruh po dostihové dráze běhu – samotného mě překvapilo, kolik jsem ještě měl sil a jak se pohodově běželo. Ale ono to opravdu bylo krátké a kolo bez sebemenšího kopečku.

Počasí se určitě vydařilo, a pokud to půjde, zajedu  i za rok (kdo by si nechtěl zahrát na koně iiiaaaaa)- sportu zdar. Snad jedinou drobnost – i zde bylo to “trapné čekání na Godota” – prezentace v 13:00 a start 14:15 – to je přesně ta hodina nervozity, kdy všichni čekají na …?

Print Friendly, PDF & Email
Be Sociable, Share!
  • Twitter
  • Facebook
  • email
  • StumbleUpon
  • Delicious
  • Google Reader
  • LinkedIn
  • BlinkList
Share

Comments

Tell me what you're thinking...
and oh, if you want a pic to show with your comment, go get a gravatar!





%d bloggers like this:
TOPlist