Pečeská desítka 2011 – jaro
Jeden z nejstarších silničních běhů v ČR letos ozdobila rekordní účast – více než 550 běžců. Kdo nezažil ten pocit “být uprostřed masy, která se dává při startu do pohybu”, přichází o krásný zážitek – potkávají se tu profesionální běžci s běžci amatéry i zcela příležitostnými, pro mnohé je to spíše bojem se sebou samotným než se soupeři. Ale je to přesně ten typ závodu, který vyrostl z drobné akce – a protože jsem první Pečky absolvoval před devatenácti lety, mohu i porovnat – do akce téměř profesionální. Jaký je rozdíl proti době, kdy cca 40 běžců kroužilo po místním parku a dnešní obrátkovou tratí, během s čipy pro odečet času v cíli a účastí více než 500 závodníků. To co se nezměnilo, je přátelská atmosféra a možnost setkání se s podobnými blázny – s mnohými se potkáte na spoustě akcí, ale tady jsou z okolí skoro všichni – Pečky se prostě staly pojmem, který zná každý silniční běžec.
Letos – jako snad už tradičně – vyšlo počasí super, teplota téměř ideální a lehký protivítr prvních 5 km, který naopak vyvážil vítr v zádech při cestě po obrátce. Snad už tradičně přišla moje krize mezi 7 a 8 kilometrem – Ratenice jsou snad můj osud. V každém případě mám pocit, že mi to letos běželo a s časem jsem určitě spokojen. Vždycky je sice co zlepšovat, ale tahle prověrka natrénovanosti po zimě se mi letos opravdu líbila a měl jsem dobrý pocit. Uvidíme, jak budou vypadat další závody – již v neděli si to budu moci (snad) ověřit v Českém Brodě.
S asi už 18-tým startem pak musím říct, že si tady prostě připadám “jako doma”/”jako inventář”. Pořadatelům dík – zvládají akci s grácií od běhů pro děti po “hlavní závod” a snad se jim daří přilákat i mladší běžce, kteří tu za pár let možná budou “kroutit x-tý start”.
Všem běžcům tedy do letošního roku přeji lehké nohy a úsměv na tváři … a ať nám to běhá.