Běh Lipovou Alejí
Dalším během v kalendáři je “Lipová Alej” v Nymburce – desítka a to zatraceně rychlá. Pokud si někdo chce udělat rekord, doporučuji. Naprosto bez převýšení, velmi zajímavá trať v hezkém prostředí nymburského poloostrova je to příjemný běh uprostřed jara. Jako bývalý nymburák mohu vždy s trochou nostalgie zavzpomínat na střední školu a potkám tu většinou i pár přátel/známých … jen už většinou vodí malé děti/tlačí kočárky. Ostatně běží se i kolem restaurace, kde jsem slavil svojí promoci “Na Ostrově”.
Oproti jiným běhům je to něco mezi okruhy a tratí tam-zpět. Startuje se na dráze, dva a půl oválu a následně tři velké, skoro 3-km dlouhé okruhy po Rémě (asi žádný nymburák by neřekl Remanenci) a mezi domky zpět do lipové aleje, po které je běh pojmenován, třetí okruh pak zahnout znovu na ovál a po jednom a půl oválu cílová rovinka. Hlavně po ostrově a lipovou alejí je to krásný běh jarní přírodou. Tento rok byla sice zima, ale pro běh to bylo téměř ideální počasí – k velkému štěstí nepršelo, přestože to od rána vypadalo všelijak.
Po dlouhé době jsem zaběhl slušný čas – i když je to dáno především tratí – tady se prostě pomalu běžet nedá, ale potěšující (a zároveň divné) je zjištění, že problém je “v hlavě”. Opět jsem začal asi po čtyřech km zpomalovat a měl pocit, že mi to neběží. Dva kilometry jsem se trápil, než jsem si řekl, že se nedá nic dělat a musím to doběhnout – a najednou jsem opět zrychlil o 5-10 s na kilometru a doběhl v pohodě … v závěru sice opět bez finiše, ale s pocitem, že dalších 5km by nemělo být problém. Vůbec netuším proč, ale běhám letos jako mátoha a bez chuti se pořádně na trati “vyšťavit”. Částečně mám proti loňsku méně natrénováno (přeci jen delší zima), ale hlavně mám pocit, že pořád něco bolí – šlachy, koleno, bederní páteř. Tak uvidíme za dva týdny – dvacítka v Kolíně bude jiná výzva 🙂
No a pomalu se blíží sezona triatlonů … takže vzhůru i na kolo. Sportu zdar 🙂
LinkedIn
