Dačického 12-tka v roce 2012 – je to TRADICE
Jestliže jsem před třemi lety u prvního ročníku doufal, že se začíná nějaká tradice … letos se zdá již skoro jisté, že tehdy opravdu tradice začala. Čtvrtý ročník přilákal již více naž 120 závodníků a podle reakcí a náladě v depu je jasné, že pro mnohé z nás už je Dáča jistota, které se chceme účastnit. Vavisovi a celému CD-KH se povedlo založit závod, který je pohodový, ale přesto se běhají i velmi slušné časy. Fantastická atmosféra v cíli, kde potleskem diváci odmění snad všechny závodníky je přesně tím důkazem, že tady se cení odvaha do závodu jít a dát do toho vše, bez rozdílu, jestli to znamená čas horší nebo lepší. Přesně to je ten správný běh “pouťák”, kde se potkají skoro-profíci a lidé, kteří běží jen několikrát do roka. A zároveň zde CD-KH ukazuje, že i tento amatérský závod může klapat – od startu po doběh je vše dobře zorganizované, nechybí sranda kategorie typu “běh pro pivo”, “závod 100kg+”, nechybí závod pro děti, je občerstvení v cíli – voda, ovoce a nějaká sušenka … prostě věci, které lze levně pořídit, ale závodu dodají šťávu. Ovšem nejdůležitější je asi ta super trať – Kutná Hora má to štěstí, že údolí Vrchlice je pro běh skoro ideální a pohledy na chrám sv. Barbory a na Kutnou Horu jsou nádherné a všimnout si jich asi musíte i při závodu.
K samotnému závodu řeknu jen tolik, že časy byly opět lepší a mě potěšilo, že i ten můj … další ukrojená minuta je fajn. Letos tomu určitě hodně napomohlo letošní počasí – příjemná teplota, trať sice mírně namočená po nočním dešti, ale rozhodně v pohodě, snad jedině ten vítr na panelce nás trochu potrápil. Odhaduji to tak ne osmé, deváté místo … snad tedy i nějaké body do poháru kutnohorska :-). Ale možná to nejdůležitější … běželo se mi dobře a klidně – snad celou cestu jsem byl v klidu a běh si užíval. Užíval a těšil se na další závody.
Pečeská desítka – běh s historií
Tento víkend (13.3.2010) se běžel již tradiční běh “pečeská desítka”. Za posledních 19 let jsem vynechal asi dvakrát, takže již mohu tvrdit, že jsem, v podstatě, inventář závodu. A protože jsem jich už pár běžel, mohu i srovnávat, jak se tento závod vyvíjel. Už asi málokdo si pamatuje start cca 50-ti běžců, kroužících po parku (děje se na podzim při “rodinném běhu”) – bylo to fajn, ale stávající počty už to prostě neumožňují. Byla to doba přihlašování se u stolku ve škole a převlékáním venku. Poslední dva ročníky se počet běžců dostal přes 350 a organizace již vypadá zcela jinak. Je to stejný a přece jiný závod než před těmi 19-ti lety. Organizaci a to za všechny ročníky musím pochválit – nepamatuji, že by nastal větší problém a to je u tolika ročníků skoro neuvěřitelné – na lidech je vidět, že se na závod těší a že ho připravují jako tradici a jako “svojí” událost, na kterou jsou hrdí. A to od registrace přes lidi kolem trati až po paní, které na konci rozdávají (skoro bych se vsadil) doma pečené buchty a hroký čaj. Kdo to nezkusil, nepochopí, kolik lidí je třeba pro organizaci takového závodu a kolik času je to stojí.
Nicméně jaký byl tento ročník? Asi se s většinou shodnu, že náročný – prvních 5km vítr v zádech a pak “skoro zastavení se”. Těch pět kilometrů zpět, pokud se nestřídalo ve skupině, bylo náročných. Teplota byla naštěstí snesitelná a nepršelo, jinak by to asi byl jeden z nejnáročnějších ročníků, které pamatuji. Sám za sebe jsem opět zjistil, že každý rok je znát a malinko více to bolí. Letošní zima moc běhu nepřála, takže mám více najeto na rotopedu než naběháno. Nicméně s časem jsem spokojen – co je horší je upadající chuť bojovat – už několikátý závod mám pocit, že chybí ona chuť dostat ze sebe všechno a po doběhnutí nejsem odrovnán, jak by se na závod slušelo. Uvidíme za týden v Brodě. Třeba v sobě najdu znovu chuť běžet celou trať “co to dá”.
A těším se i na další běhy – povětšinou menší a mladší – běhy, které si z Peček (a hlavně organizátorů) mohou vzít příklad – tady je běhat radost. Pečkám přeji za rok lepší počasí a zase velkou účast. Druhý víkend v březnu je pro mnohé z nás již určen pro tuto událost a pokud se něco nestane, doufám, že s většinou běžců se za rok zase sejdeme na startu.
LinkedIn
