Cerhenice Tour 2010
Na okrese Kolín se objevil nový běh – Cerhenice FitCup, někde naleznete i Cerhenice Tour. Je to klasická desítka pro muže, pětka pro ženy a kilometrová trať pro mládež. Běh je zajímavý společným startem mužů a žen na rozdílné trati – resp. muži běží dva kilometrové okruhy, ženy pouze jeden. Trať je mírně zvlněná, ale rozhodně bych jí neoznačil za kopcovitou – trochu nepříjemnější je spíše povrch – dost velký úsek se běží po dlažebních kostkách a pro starší ročníky (včetně mě) už to je docela záběr na kotníky. Ovšem originální je podběh železniční trati – pěší/cyklistický podchod. Asi všichni zvolili schody, protože to byla kratší varianta a bylo to rozhodně zpestření v závěru okruhu, při kterém mohl každý lehce vydechnout a dávat jen pozor na došlapy na schody.
Na první ročník se sešlo poměrně dost závodníků, a pokud městys Cerhenice vytrvá, určitě se bude scházet více a více závodníků i v tomto období, kdy je termínovka běžců hodně zaplněna. Organizace fungovala dobře, snad jen nebylo ideální sekat plochu hřiště, kde byl start i cíl, těsně před startem … alergici si asi užili svoje. Závod zároveň ukázal, že organizace je s podporou města/jiné oficiální instituce daleko snazší. Pochválit musím kontroly na křižovatkách – snad všude stáli organizátoři, takže jsme se při běhu mohli soustředit opravdu jen na běh a nepřemýšlet, kam zahnout/odkud vyjede auto. Tímto tedy děkuji za dobře odvedenou práci, doufám i za ostatní účastníky běhu. Jediné co bych uvítal – šipka na náměstí s informací o místě startu … chvíli jsem to hledal a pro lidi mimo Cerhenic nebylo zcela jasné, kde je prezentace 🙂
Cerhenicím tedy přeji vytrvalost při dalších ročnících a nám běžcům, ať máme o jednu možnost protáhnout nohy více – v Kolíně a okolí začíná být běžeckých závodů hodně a snad se podaří nalákat i mladší ročníky, aby si běh vyzkoušely.
Sportu zdar
Pink Floyd v Hradci Králové
Tak titulek není tak úplně pravda, ale bylo to příliš lákavé, abych to nevyužil. Takže pro upřesnění – byla to Královéhradecká Filharmonie, která hrála skladby Pink Floyd.
A protože Pink Floyd je klasika (a hudba z dob, kdy mi bylo ještě méně a zajímal jsem se o jiné věci než o stav účtu), bylo se na co těšit. Již několik skladeb filharmonie hrající klasiky rockové scény jsem slyšel, takže jsem byl i hodně zvědavý na provedení. Celý projekt musím pochválit – filharmonické provedení dává klasickým skladbám trochu jinou atmosféru a náboj. V tomhle ohledu orchestr rozhodně nezklamal – hudba měla náboj a sál velmi dobrou akustiku, takže si čistotu bylo možné vychutnat bez rušení. Je to věc vkusu, ale nahrazení hlasu sólovými nástroji mi na tomto provedení přijde skoro vhodnější než živý zpěv. Včerejší provedení se “saxíkem” bylo přesně to správné a i kytarové party neměly IMHO chybu. Zpěv obstarávali střídavě/společně čtyři zpěváci a zde bych trochu zaváhal – některé byli provedeny s využitím různých hlasů téměř dokonale (tuším Learning to Fly, Comming Back to Life), naopak provedení Wall mě příliš nepřesvědčilo a kytarové sólo bylo mnohem zajímavější – u hlasu si přeci jen většina posluchačů vzpomene na podmanivý originální hlas a … slyší něco jiného.
Ze začátku mě překvapily světelné efekty, které mi k filharmonii tak nějak neseděly. A musím říct, že nejsem jejich velkým příznivcem – spíše mě při poslechu ruší. Později jsem však musel přiznat, že u mnoha skladeb tu rockovou atmosféru dokreslily dobře.
Máte-li tedy možnost navštívit podobný koncert … neváhejte. Je to trochu jiný zážitek, uslyšíte známé skladby jinak, než jste zvyklí a možná si u nich uvědomíte zajímavé části, které jste v originální verzi pominuli. Sám za sebe jsem si hned druhý den většinu skladeb přehrál v originálu a … je to jiné, ale má to něco do sebe.
Babiččiny (i jiné rady) rady
Už nějakou dobu přemýšlím, že by nebylo od věci dát dohromady a podělit se o některé rady/zkušenosti předávané “z generace na generaci” a zároveň vyzvat další, aby se přidali. Každý určitě má něco, co mu poradil strýček, kamarád, babička, rodiče, …. zjistil, že to funguje a skoro bezmyšlenkovitě to používá – proč se o to nepodělit a neobohatit další. Pro začátek jsem vypisuji kategorie a dávám své první příspěvky – neváhejte do komentů přidat svoje – průběžně je budu doplňovat do textu. Pokud chcete být označeni jako autoři, nezapomeňte se do komentáře podepsat, pokud chcete honorář, nezapomeňte, že žádný nedostanete 🙂
1. Domácnost
- Mytí oken – vyzkoušejte přidat do vody, kterou smýváte tu největší špínu (tedy před leštěním), trochu šamponu na vlasy – uvidíte, že se okna budou lesknout ještě více a déle.
- Vosk na oblečení – není nic jednoduššího, položte oblečení při žehlení na ubrousek a druhý dejte na něj a na velmi malý stupeň přežehlete – vosk se lehce roztaví a ubrousky ho vsáknou – pokud je vosku hodně, je třeba opakovat několikrát.
- Skvrny – od červeného vína posolit, ale lépe ihned polít bílým vínem (Zajíc)
- Praní hodně špinavých věcí – v moderní době hodně spěcháme, ale pokud na prádlo opravdu nepospícháme, pak namočení v mýdlové vodě (vodě s pracím práškem) udělá často více než nejdelší prací program pračky, takže na sportovní věci doporučuji věci hodit v pohodě do kbelíku s vlažnou mýdlovou vodou a nechat je přes noc “pustit špínu” – zvláště pokud je zažraná 🙂
2. Sport
- Mazání lyží – pokud pokukujete po speciálních žehličkách na vosky a je vám líto za ně platit, zajděte do bazaru a kupte jakoukoliv žehličku na prádlo (raději nenapařovací) – na první stupeň bude mít teplotu, která je vhodná přesně na zažehlování klasických i běžeckých vosků a seženete jí klidně za stovku
- Řetěz u kola – doporučuji si opravdu koupit kvalitní olej ve spreji pro mazání (ne obyčejnou WD40, ta je vhodná spíše na čistění než mazání) – řetěz za stálého točení postříkat, ještě chvíli na prázdno točit a nechat následně v klidu zatéct do všech prostorů – klidně půl dne … (i proto je to lepší dělat den před cestou než na parkovišti před vyjetím). Následně ale “do sucha” utřít vše, co nezateklo do spár – jednak se řetěz vyčistí od nečistot a pokud na něm necháte olej na vnějších částech, funguje jako “lepidlo na prach a nečistoty …”
3. Auto-moto
- Náledí, sníh … snažte se jezdit o jeden rychlostní stupeň výše (velmi nízké otáčky) – motor je slabší a má menší tendenci se utrhnout a začít hrabat.
4. Zdraví
- Škytání – notoricky známé, ale pro jistotu – zadržte dech “při výdechu” – tedy když se nadechnete a začnete se připravovat na vydechnutí, teprve v tom okamžiku těsně před ním. Někdy pomáhá i něco malého sladkého …
- Bradavičky – před vypalováním je možné najít i rostlinku vlaštovičník a postupně si několikrát za den vytlačit její šťávu přímo na bradavičku – ty slabší se “pustí”. http://cs.wikipedia.org/wiki/Vlaštovičník_větší
- Bradavice (druhá rada) – každý večer si na bradavice pokládat plátek česneku a přelepit náplastí-za měsíc bradavice sami zmizí (Zajíc)
- Kýchání – někdy pomůže přitlačit prst těsně nad horní ret a dlouhodobé kýchání se potlačí 🙂
- Nespavost – teplé mléko s medem před spaním nebo teplé mléko s kakaem (Zajíc)
- Bolest v krku – zabírá čaj z čerstvého květu černého bezu vypít večer před spaním-ráno bude bolest pryč (Zajíc)
- Bolest – stisknout bod na ruce mezi palcem a ukazováčkem (Zajíc), při popálení pak ušní lalůček
- Potence – pro obě pohlaví: je dobrý celer, paraořechy, artičoky, slunečnicová semínka (Zajíc)
5. Vaření
- Hovězí, vepřové, játra – hovězí a vepř.maso solit až před koncem vaření…jinak by maso bylo tvrdé a bez šťávy a vysušené, játra pak úplně na konci – jinak ztvrdnou (Zajíc)
- Čerstvost syrových vajec: vejce ponoříme do studené vody-je-li vejce čerstvé, drží se u dna v horizontální poloze. Čím je vejce starší, tím více bude jeho širší část stoupat k hladině (Zajíc)
- Mléko: Vaříme-li mléko, nepřeteče, pokud v hrnci necháme společně s mlékem lžíci (Zajíc)
6. Zahrádka, kytičky
- Výživa pro růže: zakopete-li slupky od banánů do země k růžím, dodáte růžím potřebné živiny a růže budou mít krásnou barvu květů (Zajíc)
- Vývar z brambor: Voda, ve které se před tím vařily brambory, působí proti plevelu. Pravidelným zaléváním záhonů prý plevel vymizí (Zajíc)
7. Ostatní
Neváhejte, prosím a pište do komentářů své návrhy a rady …
Tento text věnuji všem minulým generacím, které nám předaly a předávají svoje moudro a zkušenosti – umíme dnes mnohé, ne protože bychom byli tak dobří, ale protože stojíme na ramenou tolika lidí před námi, kteří nám prošlapali cestu až sem – je na nás prošlápnout další kus pro ty, kteří přijdou po nás.
Duathlon Břehy – pohoda na trati
Tento týden jsem se rozhodl vyzkoušet trochu jinou disciplínu – duathlon. Protože s běhy a triathlonem už zkušenosti jsou (a docela dost), bral jsem to spíše jako zpestření a přípravu na sezonu triathlonů – i když hlavně na plavání bych asi zase měl trochu zapracovat … Břehy jsem vybral spíše náhodou – mám to blízko a tento týden se uvolnil čas. A musím říci, byla to šťastná náhoda. Trať je prostě super a i organizace proběhla bez problému – Na začátku dva okruhy kolem rybníka po zpevněné cestě, místy asfaltka – to byl pro běžce skoro ráj. Při běhu jsem se často spíše “kochal” okolím – opravdu hezké prostředí. Na kolo jsem sedal jako jediný na horáka – když jsem viděl ty speciály kolem sebe, docela jsem se bavil. Naštěstí jsem to opravdu bral jako trénink, takže mi nevadilo, když mě většina lidí předjížděla – ten rozdíl časovkářské kolo x MTB je na silnici prostě znát. Ale opět byla trať super, takže jsem si jí spíše vychutnával a jel tak na 80%. Závěrečný běh do protisměru už byla třešnička na dortu – tím, že jsem to jel přeci jen s rezervou jsem měl dost sila to rozložení běh – kolo – běh mi prostě v neděli sedlo. Ani mě snad nezajímalo umístění (když jen na tom kole bych odhadl, že 4-5 minut jsem ztratil díky horákovi), ale měl jsem prostě pocit, že mi to “běželo a jelo”.
Za rok, pokud bude čas, zajedu určitě znovu – snad se mi dokonce podaří dříve dát do hromady silničku – letos jsem na ní nechtěl sedat poprvé v sezoně hned na závod, tak uvidíme co to udělá s časem.
Pořadatele je třeba pochválit – hlavně na kole byli na všech křižovatkách a organizaci zvládli super – alespoň já měl pocit, že mohu jet a spíše jen kontrolovat auta kolem sebe, ale ukázali a pomohli téměř vzorově. Abych jen nechválil, podotknu, že když už pořadatel vyhlásí zákaz “jízdy v háku” a vidí, že tak 1/4 pole jede, měl by závodníky buďto usměrnit, nebo se na zákazy vykašlat – takhle to působilo spíše legračně – tím, že mě dost lidí předjíždělo, viděl jsem, že na trati prostě skupinky jedou, spolupracují a to i kolem pořadatelů, kteří nemrkli okem.