Happy new year
Ne, nejsem tak popleten, abych nevěděl, že je konec února, ale pro mě, v jistém smyslu, začal včera nový rok – tedy konkrétně závodní. První letošní závod – běh na Čerčanský Chlum – se letos rozhodně vydařil. Snad ani nemá smysl srovnávat s loňskem, kdy jsem se protrápil až na vrchol v hladkých podrážkách na rozměklém sněhu, kde co krok, to uklouznutí. S letošním časem jsem rozhodně spokojen – není to sice rekord, ale přeci jen trochu sněhu bylo, ale … prostě se běželo super. Byl mráz a několikrát přemrzlý sníh klouzal jen velmi málo, počasí bylo super, teplota ideální … kolem spousta nadšenců – nádhera, kterou stojí za to navštívit a těšit se na další ročník.
Takže spoluběžcům hodně štěstí do letošních závodu, ať to běhá a pořadatelům dík a hodně štěstí do dalších ročníků.
Neděle byla naopak ve znamení klidu, pohody a běžek v Jizerkách.
Že bylo krásně je jasné z fotek – trať upravena a i když je na konce února poměrně málo sněhu … na běžky je to paráda. Již tradičně nedělní výlet má bonus v menším počtu lidí … sobota je přeci jen exponovanější, nepříjemné je množství aut při cestě zpět. Až zase uslyším, jak naše policie kontroluje v akci Kryštof, vzpomenu si na všechny vozy letící po dálnici 160 a po normální silnici 120 … a řeknu si, že policie možná chrání, ale především svoje koryta. Víc než hurá akce by asi pomohla jejich přítomnost v běžném provozu. Jsem zvědav, který ministr vnitra tohle pochopí – pan John to IMHO nebude – ten bohužel budí dojem nastrčené figurky pana Bárty, který má ale více starostí sám se sebou než s řízením ministerstva a to jen svého.
Trochu mě i překvapila cena parkování “U Křížku” – 100 CZK mi přijde docela dost – osobně bych raději zaplatil za vstup na magistrálu, kde je vidět, že se někdo o trati stará … a když vím, že i na Mořině je to za 40,- rozumím, že parkoviště, dříve plné, bylo naplněné tak z jedné třetiny.
A další obrázek nechť ukáže, že na běžkách se lze i pobavit – vrchol Jizery dokreslí atmosféru 🙂 Stoupání od Krystiánova je sice dlouhé a náročné, ale na vrcholu je pohled, který za to stojí …
První běžky 2010/2011
Skoro se to stydím napsat, ale včera jsem opravdu byl na běžkách poprvé v letošní zimu. Nějak se to prostě pořád nepotkávalo – zima sice začala brzo, ale pořád to nevycházelo, pak sjezdovky v Alpách, týden jsem měl “rýmičku”, teplé víkendy, kdy byla voda, … no prostě to vyšlo až tenhle týden.
Ale o co později, o to lépe – sobota 12.2. byla v Jizerkách nádherná. “Ažůro” jak z reklamního katalogu. S přítelkyní jsme zvolili novou trasu – vezli jsme ještě kamarádku na Tanvaldský Špičák, tak jsme vyrazili pěšky na Mariánské boudy – cca 2km, kde je další nástupní místo na Jizerskou magistrálu. Tenhle úsek byl snad (tam a hlavně zpět) jedinou nepříjemností – silnice pokrytá ledem je pro chůzi v lyžákách nedobrý povrch. Naopak trať musím pochválit – upravená, rovná – prostě super. Bylo sice náročnější namazat přítelkyni na klasiku, ale na bruslení to byl rychlý sníh, který (díky úpravě) dobře držel v záběru a jelo to jako blesk. Mile mě překvapila i cesta z Mariánské Hory přes Mariánské boudy pod Knajpu, dolů do Pekla a zpět. Měl jsem trochu strach, že to bude kopcovaté, ale to stoupání je mírné, že si ho člověk po většinu trasy moc nevšimne – nevím proč v létě mi to přišlo strmější, ale na běžkách to byla pohoda. Vyjel jsem si i na Knajpu, abych jel kousek po magistrále a tam byl vidět ten kontrast – na magistrále je spousta lidí, na cestě těsně pod ní bylo lidí jen pár …
Na občerstvení jsme s přítelkyní zvolili, v rámci akce Tamara, Hájenku Peklo – sice je dražší, ale je to příjemná restaurace, kde se rozhodně nemusíte bát, že budete čekat na místo, jak se stává na Smědavě a na Šámalce. I když zrovna tohle čekání a dav lidí mi trochu chyběly – tak nějak to pro mě v Jizerkách k běžkám patří.
Co říci? Pokud máte chuť na pohodovou vyjížďku, je to super – sice kratší, ale jde se opravdu napojit u Knajpy na magistrálu a protáhnout dle libosti. A v každém případě mnohem méně lidí – to znamená i super trať po celý den. Tím taky musím poděkovat všem, kdo se o ní starají a upravují – vůbec by mi v tomto případě nevadilo, kdyby vstup byl zpoplatněn – nějak se na to peníze najít musí … Kdo si chce tedy užít běžky, vzhůru na ně, třeba už za týden 🙂
První kolo 2011
Včera jsem letos poprvé vyrazil na kolo. Téměř jarní počasí (skoro 11 stupňů) je na 5. února slušné (i když bych skoro raději v tuto dobu řádil na běžkách). Snad jenom vítr mohl být menší, ale “nikdo není dokonalý”. Sice mě to několikrát skoro sfouklo ze silnice, ale jinak to byla nádhera – po třech měsících znovu pocit volnosti a známá cesta “na Vysokou”. Jsou prostě chvíle, kdy každý zavzpomíná na dobu, kdy tohle jezdil s pocitem závodníka a kdy jel “co to jde”. Včera to sice taky bylo hodně náročné, ale spíše kvůli tomu větru. Zde nemohu podotknout, že jsem si několikrát říkal, jak jsme my lidé pošetilí a kvůli automobilům jsme vykáceli aleje kolem cesta cestiček – přirozené větrolamy. Takže se teď divíme nad intenzitou větru a škodami, které příroda napáchá – bleskové povodně, vichřice, … jenže jsme si o to sami řekli 🙂
No nic, ke kolu a cestě mohu říct jediné – nádhera. Sice mám obavy, že silnička zůstane letos převážně v klidu – vzhledem ke stavu silnic po zimě (její první části), ale jinak je to přesně ten pocit jezdce v sedle – dříve koně, nyní kola, u některých asi motorky. Pocit svobody a možnosti projíždět se krajinou. Už jsem se začal i těšit na letošní kolotoč závodů běhu, duatlonů a triatlonů – ostatně přišla mi i včera první pozvánka – na vyzvednutí inventárního čísla v “pečkách”. Takže asi bude čas opět znovu přitlačit na rychlost běhu – uvidíme, co změna techniky běhu ukáže letos na jaře.
Všem sportovcům tak do letoška přeju mnoho hezkých chvil a málo úrazů. A hlavně ať nás to zase baví.