Duatlon Mělník (Chloumek) 2011
V sobotu 24.9. jsem jel asi poslední duatlon letošní sezony – MTB duatlon u Mělníku. Krátké a lehké tratě se proti loňsku změnili jen velmi nepatrně – běh se trochu posunul a možná tak o 50m protáhl, ale hlavně se obrátily vzdálenosti – nejprve se běžela kratší – cca 2,5km, pak následovalo kolo stejné jako loni – dva 12km dlouhé okruhy, takže celkem 24km – odpovídalo i tomu, co jsem naměřil na tachometru a na závěr netradičně delší běh – dva okruhy 2,5km, takže cca 5km běh. Na jednu stranu je to jedno, ale zase se přiznám, že loňský delší běh na začátku mi vyhovoval více – měl jsem pocit, že to před kolem více roztrhalo závodníky a nebyl pak na kole takový nával.
Trati mohu jen pochválit – bylo sucho, takže až na dvě místa se jelo po zcela suchém povrchu, běh byl úplně v pohodě. Pravdou je, že ta jediná kaluž byla dostatečně hluboká, abychom asi všichni v cíli vypadali, jak když se jelo bahnem po půl trati 🙂 ale to patří k MTB závodům. Kolo je opravdu lehčí, což mi vyhovuje, a proti loňsku mi přišlo, že má ještě méně nepříjemných míst – tradičně ztrácím v zatáčkách, ale tentokrát tam nebyla ani vrstva písku v jednom místě, kde to loni docela ustřelovalo a bořilo. Většina cesty tak je po asfaltu a travnaté cestě, která sice hodně vyklepe po drnech, ale až na několik míst, kde byla trochu měkčí a vyjeté koleje zcela bez problému. Nebezpečné místo je tak vlastně jediné při prvním sjezdu ze silnice a tam stál někdo z policie a reguloval dopravu. A terén pak je trochu právě za tímto nebezpečným místem a pak až úplně na závěr průjezd lesem, kde pár kořenů a větví připomenulo terénní závod. I běh je z těch pohodovějších – lesní, krásně měkké cestičky. I když letos mi přišlo hodně kořenů a viděl jsem někoho na jednom docela blbě došlápnout a myslím, že kotník ho musel dost bolet. Jedinou nepříjemností je šířka trati – míst na předběhnutí moc není a pokud se dva běžci rozhodnout běžet v závěsu vedle sebe, není téměř šance. Pokud je tedy někdo dobrý běžec, doporučuji se na začátku tlačit dopředu – pár lidí vždy ten start přepálí a po kilometru je docela problém za nimi nezůstat a dostat se dopředu … Na celém běhu je snad jediné nepříjemné místo – na konci dlouhé rovinky prudká zatáčka vlevo a kraťounký sběh po kořenech, kde to na špatný došlap hodně láká.
V každém případě je to klasický závod pro hobíky – dobrá organizace a spíše lehčí trati. Pokud bych mohl něco navrhnout, tak posunout registraci až do okamžiku rozpravy – klidně i registraci tímto utnout, aby závodníci na start nemuseli hodinu čekat. Jinak přeji hodně štěstí do pořádání čtvrtého ročníku (a samozřejmě dík za organizaci těchto předchozích). Myslím, že tyhle bývají nejtěžší – prvotní nadšení pořadatelů většinou vyprchá a tradice to ještě není. Bylo by ale škoda o závod přijít – pár lidí už to v kalendáři má a těší se na něj a další se budou postupně “nabalovat”. Je v tomhle období celkem dobrá šance na slušné počasí (babí léto) a závod pro amatéry může pár mladších ročníků přilákat k těmto sportům – letos jsem tam viděl hodně mladé závodníky a to mě hodně potěšilo. A když už bych měl zhodnotit svojí účast … 9. místo (loni 8.), ale o tři minuty lepší čas … to mě potěšilo, hlavně nakole jsem navíc měl pocit, že se mi nedařilo dobře držet stopu a několikrát jsem musel hodně brzdit – docela dost jsem ztrácel. Naopak na rovných úsecích mi přišlo, že nemám problém držet tempo. Takže jako u ostatních závodů, asi budu muset potrénovat terén. No a v každém případě za rok, pokud zdraví dovolí, zdar v Chloumku u Mělníka na duatlonu.
SAP WorldTour Praha 2011
Vzhledem ke změně působiště jsem letos zajel na konferenci SAP – po několika letech produktů firmy Lawson (informační systém Movex tedy vlastně nově M3) – a jejich partnerů. Co k tomu dodat/podotknout.
Nepjprve srovnání těchto dvou komunit (Lawson x SAP):
- SAP je světový leader a v ČR mu patří asi největší podíl na trhu IS – naproti tomu Lawson je světově také velmi populární, ale v ČR jde spíše o minoritní systém (a IMHO díky místnímu poskytovateli, který “chrní” a žije ze zákazníků získaných dříve, bez dalšího rozvoje)
- Komunita SAPu je mnohem anonymnější – je to dáno množstvím, kde se Movexáci všichni znají, tam je SAP masa, kde se zná jen pár lidí.
- Jeden poskytovatel M3 versus mnoho poskytovatelů (implementátorů SAPu) – obojí má svoje výhody a zpětně to poznávám až teď kdy mám sice “super” volbu změnit implementátora, jenže … ono to není tak černobílé. U M3 jsem už konzultanty znal, věděl jsem co čekat, jak s kým komunikovat, jak je popohnat přes něco jiného, jak se dozvědět věci “bokem” … tady to není – SAP vše tlačí přes implementátory a napřímo není šance získat informaci – takže pokud máte konzultanta na něco s kterým nemůžete najít společnou řeč, tak … máte smůlu – měnit implementátora se nevyplatí a mimo tohoto konzultanta se s vámi o věci “nikdo nebaví”.
- Technologie, směr, ERP, … jsou prostě stejné všude. Nebudeme si nic nalhávat, budoucnost na 90% bude patřit SaaS a cloudu – pokud jsem před třemi lety navrhoval poskytovateli koupit velkou “mašinu” a poskytovat IS jako službu – dnes bych mohl být za vizionáře. Oddělení data – logika – rozhraní už je věc tak profláklá, že o ní snad nikdo nepochybuje. Komunikace s jinými systémy se stává také samozřjmostí i když většina volí zatím různé cesty – kdybych si měl zahrát na prognostika, tak budu tvrdit, že budoucnost patří SOAP komunikaci a webovým službám … u SAPu nechápu, že to není ve standardu, ale musí vám “ještě něco rozchodit”. A v základu potřebují všechny firmy totéž – ERP se začínají podobat jedno druhému.
- Čím dá více se klade důraz na následná zpracování dat – tedy BI a plánování. Zde bohužel mám pocit, že firmy, ani dodavatelé ještě “nedozráli” – v podstatě málokdo ví, co jsou pro něho klíčové ukazatele a podobně málokdo z implementátorů ví “jak je rozumně sledovat” – chybí zkušenosti.
Duatlon Čáslav 2011
Po roce opět v Čáslavi a opět nádherný závod – proti loňsku sice časově zhoršení, ale pozice o jedno lepší … a jak jsem tak koukal letošní vítr asi to kolo trochu zpomalil. Zároveň je třeba říct, že počasí vyšlo – přes předpověd deště se jelo za sucha a ten vítr byl spíše mírný i když asi trochu potrápil. I letos organizace bez problému a závod dobře pohlídán. Je super, když policie podobnou akci podpoří a na těch třech nebezpečných místech stojí – je to na 1/2 hodiny na každém místě a myslím, že riziko kolize to výrazně zvýší. Aspoň já jsem měl pocit, že na křižovatkách nemusím hlídat tak pečlivě auta a mohu si zatáčku “vyjet obloukem mírně do protisměru”.
Závod byl identický tomu loňskému – 6km běh – 25km kolo – 3km běh a musím zopakovat pochvalu trati. Ten běh parkem je nádherný od oblouku kolem rybníka až po “kličkování dolů” ke stadionu – je to pestré, nikde není silniční provoz a běží se po lesní cestě, snad jedině ty kořeny při seběhu mi trochu vadily, ale to prostě k lesní cestě patří a není jich zase tolik. Na kole mi trochu vadila (opět jako loni) jízda v háku – mám pořád pocit, že pár lidí to prostě “uvisí” a x kilometrů se jenom veze – pokud střídají, je to asi v pohodě i když i tam bych spíše volil single jízdu, ale pár lidí prostě jede jak by řekl cyklista “na hyenu”. Ale to se stalo v duatlonech a triatlonech pravidelným jevem, který je asi už dnes nutné brát jako realitu. Závěrečné 3km běhu jsou spíše zkouškou, jak se člověk na kole vydal a dokáže se ještě přeorientovat na kolo. V každém případě je to už krátké a uteče to hodně rychle.
A co říct závěrem – asi se jenom opakovat – poděkovat organizátorům a popřát ostatním závodníkům, ať jim to běhá a ať se za rok na téhle akci zase sejdeme (nebo jinde ještě dřív). A taky poděkovat přírodě, že to vydrželo a déšť přišel až večer. A za každého z nás i tomu, že jsme to i letos “dali” – kdo nezávodí, těžko pochopí, ale je to super pocit, když si člověk může říci – ještě na to mám.
xTerra Melechov 2011
Letošní Melechov měl velké štěstí na počasí – týden před bylo nádherné letní počasí = voda byla krásně prohřátá a plavání tak bylo spíše koupačka. Proti loňsku, kdy jsme se skoro „prosekávali leden“ (samozřejmě přeháním) to bylo nádherné. Následovalo kolo, kde opět teplé suché počasí trať náležitě zjednodušilo. Myslím, že počet kaluží by se dal spočítat na prstech rukou, proti loňské bahenní lázni opět brnkačka. Na začátku se sice nevydařilo značení – resp. organizátor omylem poslal pár závodníků o jednu odbočku dříve – cca 20 závodníků bloudilo. Někdo více, někdo méně, já měl to štěstí, že jsem jel ve skupince, která se poměrně rychle zorientovala, a byli jsme tam tři, kteří jsme nejeli poprvé – měli jsme trochu potuchu, kudy asi zpět na trať – ztratili jsme maximálně 10 minut. Sice jsem po závodech slyšel kritiku na značení, ale musím se organizátorů zastat:
1) Zjevně to nebyl úmysl,
2) zbytek trati, včetně běhu byl značen velmi dobře,
3) chybička se vloudí, takže jedno zabloudění …,
4) je to přeci jen závod amatérů a ne MS – jsme tu proto, abychom si zazávodili a udělali něco pro zdraví a tohle zaváhání je lepší vzít jako legraci, než se stresovat.
V každém případě se mi letos jelo „na střídačku“ – do kopce super, z kopce mě hodně bolelo namožené zápěstí a nebyl jsem vůbec sžit s novým pláštěm – jel jsem možná opatrněji než loni – výsledek bylo legrační předjíždění tam a nazpět s několika závodníky – do kopce vpřed z kopce vzad … Zároveň musím přiznat, že terén mi prostě nesvědčí – na kořenech jsem toho měl plné zuby a závěrečný sjezd po sjezdovce už jsem si opravdu vytrpěl.
K mému překvapení měl podobný charakter běh – cítil jsem se velmi dobře a přes to kolo, kde jsem neustále do kopce dotahoval, i odpočatě … jen k vrcholku Melechova jsem 5 závodníků předběhl … dotáhl jsem pravda i další ve zbytku (tak ¾ trati), ale už mnohem pomaleji. Naopak jsem na tom seběhu z Melechova hodně trpěl – vazy nad kolenem odmítaly pokračovat, takže mě opět i tři závodníci dotáhli. Naštěstí je závěr opět mírně do kopce – takže finiš byl opět sólo a v klidu. Zlepšení proti loňsku v čase bych přičetl počasí – IMHO letos udělalo minimálně 10 minut. Ale i pozice zůstala stejná a to pár závodníků přibylo. Takže jsem se svým výkonem spokojen i když vím, že hlavně na kole je co zlepšovat a asi i běh jsem se mohl po tom seběhu více kousnout, ale zase přiznám, že dole pod Melechovem jsem už kolena necítil, takže zase taková rezerva tam nebyla.
Každý rok si na kole říkám, že tohle šílenství už nikdy … a každý rok se zase po týdnu začnu těšit na další ročník. Letos … je to stejné. XTerru Melechov mám v kalendáři a myslím, že je to super závod. Každý ročník (z těch tří) byl úplně jiný a každý něčím zajímavý. Těch 42km na kole považuji za hodně náročných, ale zároveň je to krásná trať – od prvního kopce do posledního sjezdu po sjezdovce – snad každý terén si tam vyzkoušíme a je to nahoru – dolů. Podobný je i běh, ostatně profily obou tratí mluví za vše … prostě xTerra jak má být.
No doufám, že se za rok potkáme na Melechově znovu a vyhneme se bloudění (i když bylo to ozvláštnění trati), takže kolegům závodníků hodně větru do zad a pořadatelům dík a hodně štěstí do dalších závodu. A hlavně … „také it easy“.
LinkedIn
