Po nějaké době jsem včera jel kus cesty po dálnici D1 (konkrétně ze Slavkova přes Brno do Prahy. Únavná a dlouhá cesta ve dni, kdy se spoustu lidí vracela z dovolených a pokračuje oprava D1. A nevím proč, mám pocit, že o dnešní době to vypovídá více než spousta analytiků a psychologů.

1. je rozkopáno/opravováno poměrně velké množství dlouhých úseků … celkem to není problém, pokud lidé jedou rozumně – jede se konstantně cca 80km/h +/- 5km/h cesta ubíhá pomaleji, ale ubíhá. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že i když jsem jel v podvečer, i když byla neděle … nikdo nepracuje. Bohužel ani ve všední dny dopoledne není pravidlem, že by panoval čilý ruch – pokud je úsek 8km zablokován, tak jeden bagr a dva postávající dělníci rozhodně nejsou IMHO adekvátní aktivita. Rozumím, že když někdo získá zakázku, chce jí rychle “rozestavět”, aby jí měl jistou, ale od toho je přece vedení oprav, aby vyčlenilo na uzavírky jen nezbytnou dobu prací + malou rezervu. Celkem by mě zajímalo, jestli by schvalovatel těchto harmonogramů schválil podobně i opravu svého domu … a nevadilo mu, že někdo vyboural okna, pak na týden zmizí a za týden přišel, že teď už má okna, tak je jde namontovat.
2. havárie … je to smutné, ale je realita, že se stávají. Co je horší, je lidská zvědavost a bezohlednost – když už se stane a je silnice sveden ajen do jednoho pruhu, tak zvědavost a zpomalení v tomhle úseku na jízdu krokem, abych se mohl podívat, co se stalo ve smyslu “… no podívej Máňo, jak je rozsekanej, to bude škody, určitě jel jako prase …” je neskutečná bezohlednost, protože to brzdí dva spojující se pruhy za ním … zdržení vzniká ani ne tolik kvůli spojení pruhů, ale kvůli podobným zvědavým pitomcům. Zrovna včera bylo vidět, jak kolem bouračky přede mnou 2 ze 3 aut, které jsem viděl zpomalili a celé auto čučelo na nakládaný vrak.
3. zip – no prostě ho neumíme a spolu s neblikáním při výjezdu z kruhové křižovatky je to jeden z největších problémů plynulosti dopravy – protože pokud se začnou dvě auta pchát do jedné mezery – druhý pruh musí zastavit – a už se to seká. Takže pomalu – ZIP se spíná až na konci – nemá smysl se řadit půl kilometru před spojením do druhého pruhu, který je průběžný … a pro ty v průběžném – jedno auto pouštím, další ne (zastavil bych a fronta za mnou by se opět zasekla a rozjížděla se …)
4. obecně jízda – jedu pomalu – jedu v pravém, opakuji v pravém pruhu … piloti jedoucí 100 v prostředním pruhu, protože jet v pravém pomalém/stoupacím pruhu by se dotklo jejich ega neukazují svojí rychlost, ale nafoukanost. Vím, D1 je v pravém rozbitá, ale to není důvod zdržovat, zvláště když je po víkendu dálnice plná … a pokud naopak někoho předjíždím, kdo se blíží k dalšímu vozidlu, předjíždím co nejrychleji, aby i tento mohl dojížděné vozidlo v klidu a plynule předjet – řidiči, kteří se uspokojí tím, že dojedou někoho na jeho úroveň a následně jedou vedle něj, aby musel zpomalit když dojede např. kamion jsou stejně bezohlední jako kamiony, které se předjíždí stylem ty jedeš 80, já 82 -> nasáčkuji se vedle teba a 2 km so při předjíždění povídáme – ostatní a čekají.

Obecně musím říct, že cca 20% řidičů jezdí “jako prasata” a v autech si masírují svoje ego – bohužel dost na to, aby na našich dálnicích a silnicích panovala nervozita -> pravděpodobnost nehod se zvyšovala. A musím dodat, že policie k tomu alibisticky přihlíží a “za bukem” vybírá za rychlost/kontroluje lékárničky … je to smutný obraz, který o nás a našem systému silnice ukazují.