Evoluce rostlin, živočichů, ekosystémů, morálky, …

November 11, 2009 by
Filed under: Život jako takový 

Včerejší Science-Café se zamýšlela, nebo přesněji řečeno rozebírala, vztah mezi tím co je a tím co má být. Pohledů a názorů zaznělo několik včetně vzájemné interakce mezi jednotlivci a společenství v oblasti toho co “má být”. Tedy nějakých pravidel, morálky. Je zjevné, že morálka je subjektivní věc, kterou si každý z nás vytváří sám pro sebe, ale zároveň jí získává při výchově od společnosti. Je tedy morálka věcí společnosti, ale každý z nás si z ní něco přejme, upraví a následně se tak spolupodílí na tvorbě morálky následné. Sama morálka tedy prochází vývojem a evolucí. V tuto chvíli určitě stojí za zamyšlení, jestli i pro morálku (myslím tím nějaké společenské koncence, pravidla, …) platí evoluční principy – jistě existuje více společností, více různých pohledů na morálku (příčí se mi napsat více morálek, byť je to možná přesně to správné), které mezi sebou soupeří o to, která je životaschopnější = “lepší”.

Takže lze hovořit o evoluci morálky a jejím přirozeném výběru a jaký je vztah této evoluce k evoluci jednotlivce. Domnívám se, že o evoluci určitě lze hovořit – vidíme civilizace úspěšné, méně úspěšné, stejně jako například firmy, víry, … prostě skupiny lidí vyznávající společné hodnoty (a to i morální). Některé jsou úspěšnější a přežívají, některé zanikají – často s nimi zaniká (sníží se rozšíření) i těchto morálních hodnot – tj. zdá se, že evoluční pravidla existují … Ale co vztah k jednotlivci.

Demonstujme vztah morálky jednotlivce a skupiny na příkladu tak profláknutém, jak jen profláknutý může být … skupina dvou lidí, kteří pokud kooperují oba, dostanou oba 5 jednotek, pokud nekooperují oba, dostanou 2 jednotky a pokud jeden kooperuje a druhý ne, kooperující získá 1 a nekooperující 10 (jednotek, korun, brambor, …). Můžeme kooperaci nahradit jedná čestně, nekooperaci jako podvádí. Je zjevné, že z pohledu jednotlivce je výhodné nekooperovat (v případě, že druhý kooperuje, zíkám 10 oproti 5-ti, v případě že nekooperuje, získám 2 oproti jedné). Jenže co skupiny … skupiny kooperujících budou získávat pravidelně 5, skupiny nekooperujících 2 jednotky. Je zjevné, že co je výhodné pro jednotlivce, nemusí být výhodné pro společnost. Paralelu v životě vidíme také – v krátkodobém horizontu bývají velmi úspěšné firmy plné lidí využívajících každou příležitost a jdoucí za svým výnosem “co to jde”. Podívejme se ale na firmy, které existují po delší době – je to samozřejmě můj subjektivní dojem – zde mám pocit, že jsou trvale úspěšnější firmy založené na kooperaci nejen vnitřně, ale i v rámci okolí.

Podobná situace pravděpodobně nastává v oblasti morálky – zatímco z krátkodobého hlediska bývá výhodnější “chovat se prospěchářsky” a využívat příležitostí, v dlouhodobém horizontu to vede k situaci, kdy s námi jako s nekooperujícími začne zbytek společnosti zacházet … přestane kooperovat … začneme prohrávat. Úspěšnější pak bude společnost (morálka), která dokáže udržet množství nekooperujících v malém množství – převládne onen bonus z kooperací. Možná i proto nějakou moráku máme, protože společnosti, kde mohl každý všechno co se mu hodilo … prostě nepřežily = byly evolucí vyloučeny jako neživotaschopné.

Zjednodušený pohled? Určitě, ale model a zjednodušení je přeci pohled matematika 🙂

Print Friendly, PDF & Email
Be Sociable, Share!
  • Twitter
  • Facebook
  • email
  • StumbleUpon
  • Delicious
  • Google Reader
  • LinkedIn
  • BlinkList
Share

Comments

Tell me what you're thinking...
and oh, if you want a pic to show with your comment, go get a gravatar!





%d bloggers like this:
TOPlist