Asi nebude překvapením, že jsem předminulý pátek (3.6.) navštívil Peklo … ano, Peklo s velkým P. Tiše pravda doufám, že mi tato návštěva nezmění život na peklo a že se na Peklo budu rád vracet, a to nejen sám, ale i s někým s kým jsem si na tomto místě řekl “ano”. Kdo myslí na svatbu, myslí správně a to i v mém případě, protože jsem asi nikdy netoužil stvrzovat svoje city úředně, když už musím každý rok úředně přiznat daně 🙂

V každém případě děkuji všem zúčastněným, že vzali tento den tak, jak byl zamýšlen – tedy jako příležitost si popovídat, pobavit se a celou oficiální událost vzít sice “vážně” podle náležitostí, ale zároveň s úsměvem a radostí ze života. U všech jsem cítil překvapení a rád bych tedy řekl, že přes všechen humor a srandu jsme (snad mluvím za oba) svatbu vzali vážně a opravdu jsme oficiálně manželé ze svobodného rozhodnutí a s tím, že jsem to udělali, protože … no protože jsme chtěli. Asi málokdo se ženil v šortkách (byť společenských s pukem), ale i tohle prostě ukazuje, jací jsme – ne oblek, ne drahé slavnosti, ale prostě chuť být takoví jací jsme a brát také tak jeden druhého, přesně to bych rád, aby přispělo k pohodě v budoucnosti. Moc mě potěšilo, že to všichni “vzali” a děkuji, že se také po obřadu převlékli do méně formálního oblečení a prostě se bavili s námi. Děkuji i fotografovi za jeho snahu a nadšení při kterém skákal po břehu potoka a přelézal skály, kde jsme se fotili – už jen těch pár fotek, které jsem viděl vypadá super. Děkuji DJ-ovi za úsměv a trochu i za ten malý zmatek s hudbou – i tohle k tomu prostě patří a ukázalo, že s úsměvem a snahou věci zařídit k vzájemné spokojenost se prostě dá překonat snad všechno. A nakonec i číšníkovi, který nás obsluhoval – včetně rozbití talíře a polévky zvládl vše v klidu (byť možná poprvé v hlavní roli).

No a samozřejmě děkuji rodičům (z obou stran), že celou akci zvládli a hlavně, že nás životem “dovedli až k ní”  – dnes už sice ne “za ručičku”, ale přesto pořád někde v povzdálí stojí.

Každému, kdo se chystá na podobnou událost doporučuji si uvědomi … svatba JE vážná věc – ať tak či tak, slibujete jeden druhému něco a měli byste být přesvědčeni svým srdcem a také rozumem, že jste připraveni svému slibu dostát. Jenže ve stejném okamžiku musím dodat – sice vážná, ale přesto je to radostná událost, tak proč ji nepojmout s humorem a trochou nadhledu. Vždyť na vážné tváře a upjatost je místa dost i jinde … takže otevřete svojí mysl, rozmyslete si do čeho jdete a jestli to opravdu chcete a jste-li připraveni TO naplnit a pak, no pak se při tom pobavte. Vždyť přeci “Show must go on”.

Kdo chce, fotky najde na facebooku – hlavní motiv je beztak ovečka a iiiaaa.