Postradatelní – Expendables
Včera jsem shlédl jeden z filmů, který jsem již nějakou dobu měl chuť vidět – Expendables. Tedy jakousi vzpomínku na akční filmy 90-tých let (možná i 80-tých). Film s obsazením, které by před 20-ti lety vyvolal davové šílenství nebude určitě patřit do síně slávy, ale zároveň … IMHO není špatný. Kdo nemá rád akční filmy – prvoplánové, plné akčních a bojových scén, bez hlubokého děje – ať se ani nesnaží shlédnout – přesně takový ten film je. Není to film na hluboké úvahy, ale spíše pohodová akce plná svalů a zbraní u které lze vypnout (nebo je možná nutné vypnout) a ignorovat veletoče, ale soustředit se na akci a pár “hlubokých míst”, kde se říkají obecné pravdy a moudrá slova. Předpokládám, že právě o tohle a o trochu zábavy autorům šlo – vyzdvihnout přátelství a jeho cenu, zavzpomínat na dobu, kdy byli slavní a ukázat, že do starého železa … sice patří, ale pořád něco dokáží. Možná právě to jedno moudro o přátelství a soudržnosti má v tomto kontextu větší váhu než mnoho hlubokých myšlenek u filmů z festivalů, možná právě ona ukázka jak to staříci ještě dokáží roztočit může povzbudit víc než … mnoho filmů ověnčených oceněními.
Co mě potěšilo, je nadsázka a humor ve filmu – opět nenáročný, ale onen rozhovor Stallone-Schwarzenegger je přesně tou ukázkou špičkování se vztahem k předchozí rivalitě mimo film u těchto dvou svalnatců. I Schwarzeneggerův odchod má s realitou něco společného a symbolického.
Takže pokud máte volný večer a nechcete moc přemýšlet, mohu film doporučit. Nečekejte ale nic hlubokého, snad “jen” pohodový film, který staví na faktu, že správný chlap není dokonalý, ale poslouchá svůj rozum a přátele poznáš nejen v dobách zlých, ale hlavně v dobách špatných, kdy najednou stojí vedle tebe – čert ví, jestli je to málo, nebo je to naopak něco co v dnešní době tolik chybí.
Bathory – slovenský velkofilm
film o Čachtické paní (jinak uherské hraběnce Alžbětě Bátkory) ze sloveské produkce jsem viděl více než rok po premiéře a sledoval jsem ho se značnou nervozitou, protože po shlédnutí filmu Jánošík, který k ní byl přirovnán jsem měl ze slovenské kinematografie smíšené pocity. Tentokrát musím naopak převážně chválit. Film představuje hraběnku jako “normální” ženu – na svojí dobu vzdělanou a moudrou, která byla oblopena věcmi, kterým mnozí neporozuměli (především pro svojí nevzdělanost, případně hloupost) a proto se staly základem pověsti o kruté Čachtické paní. Samozřejmě jde jen o film a nikoliv rekonstrukci faktů, ale byl IMHO velmi dobře zvolen tento přístup na místo amerického horroru o kruté upírce. Film má určitě spád a snaží se postavy vykreslovat s jejich dobrými i špatnými vlastnostmi, s jejich omyly i pozitivními činy.
Abych jenom nechválil … role mnicha vědce měla asi sloužit k zdůraznění myšlenky “nejprve se dívej a snaž pochopit a pak teprve suď”, ale její předloha ve filmu Van Helsing (aspoň jsem o tom přesvědčen) do filmu naprosto nezapadla – byl to “americký komiks uprostřed Babičky od Boženy Němcové” – měl asi i odlehčit atmosféru, ale jediné čeho, dle mého názoru, dosáhl je zesměšnění celého filmu a odebrání zdání reality. Druhou výtku bych měl k českému dabingu … byl pravda dobrý, ale … zbytečný – řekl bych, že film ve Slovenštině by působil věrohodněji a problém s porozuměním by nenastal.
Takže kdo neviděl, doporučuji. Na rozdíl od “Jánošíka”, který se snažil o podobný přístup (představit hrdinu/hrdinku jako člověka bez mýtů) je to IMHO film podařený a sledoval jsem ho s napětím.
LinkedIn
