xTerra Melechov 2010 jaká byla
Letos musím říci rovnou, že těžká – proti loňsku jsem si sice polepšil pozicí – přeci jen bylo již něco zkušeností s tratí a to se hodně pozná, na druhou stranu, pokud jsem si mohl představit špatné podmínky … splnily se snad do puntíku.Ostatně dlouho jsem letos váhal, jestli jet – nakonec jsem vyrazil, protrpěl a teď jsem rád. Je to prostě zkušenost a ochota překousnout trať i nepřízeň.
Ale popořádku:
- Příprava – zadní plášť na kolo „DRY+“ tedy na suchý a spíše pevný povrch … no prostě kvůli jednomu závodu kupovat nic na těžký terén a mokro asi nebudu. Nicméně tento + skoro sedřený přední, to byla lahůdka. Jinak si myslím, že jsem nic nezanedbal, nepodcenil
- Plavání – to nejlehčí na začátek … voda sice studená, ale rozhodně se to dalo v pohodě vydržet, takže těch 500 m bulo IMHO brnkačka. Ostatně stojí asi za zamyšlenou, že původní triatlon se ořezal nejvíce na plavání, kde závodníci tráví cca 10minut, na kole přes dvě hodiny a na běhu kolem 50-ti minut – pro všechny je to stejné, ale mám pocit, že plavání to degraduje (a přiznávám, že jsem plavec – vadí mi to). V tomto případě by tomu slušela tak tři kolečka, aby se zachovalo zdání olympijského 1,5-40-10 (a to je kolo MTB výrazně horší než silnička). Ale takové jsou tratě, je třeba to přijmout/nezúčastnit se, což by byla škoda – říkám to spíše jako námět na zamyšlení.
- Kolo – tak jestli loni mi přišlo drsné, letos bylo horší – tak 15km z těch 42 bych za sebe nazval extrém – hned první sjezd korytem s kameny a hlavně pak lesní cesty rozježděné lesní technikou … pro lidi ze silnice a zpevněných cest jako já utrpení – tomu odpovídala skutečnost, že jsem se s některými potkal i 4-krát – do kopce předjížděl z kopce jsem byl předjížděn. Fakt nechápu, jak se na tom udrží. I když je fakt, že v lehkém dešti, husté mraky + les = šero, jsem viděl hodně špatně, i to mě dost vytrápilo. Ale realitou je, že sjezdy a terén prostě neumím a ztrácím. Za úspěch považuji jediný pád a to hodně lehký – spíše seskočení z kola …
- Běh – 9 km nahoru dolů – jestliže jsem relativně v pohodě vystoupal na Melechov, pak nastala krize – to padání dolů mě letos dostalo – krom toho jsem zde hodil nádhernou rybu na zem, když na rozbahněné trávě nohy jezdily lépe než na ledě … a bahno jsem měl opravdu snad všude. V každém případě sice horší čas než loni, ale spokojenost, s naraženým bokem jsem poslední 4km už spíše odkulhal – to se na čase trochu podepsalo.
- Depa – v klidu v pohodě. Snad jen ponožka se na běhu shrnula – to už by si člověk jako já měl pohlídat – odřená pata budiž poučením pro příště …
V každém případě je to hezký a náročný závod,který v případě deště je hodně náročný. Tedy pro neterénní jezde jako já. Bylo vidět, že MTB-čkaři prostě jedou v pohodě. Sám bych se přimlouval za jinou trať kola – místy mi ta cesta rozježděná lesní technikou přišla hodně drsná, na druhou stranu je hezká. Výjezdy, sjezdy, štěrk, kameny, kolem řeky, lesní cesty, polní cesty … prostě je tam vše a je to pestré, takže raději zkusím zapracovat na sobě J. Co bych možná změnil je rozprava – tu bych udělal u rybníka – následný přesun je pak zdlouhavý a … no prostě bych se mu vyhnul. Ale jinak klobouk dolů před organizací – depa vzorná, tekutin dostatek a trať značená … na jedničku. Snad jen dvakrát, třikrát jsem na kole zaváhal a jednou na běhu – to považuji za skvělé na takto členité trati … jestli se chce někdo učit, tak ať se jede učit sem.
Takže díky a pokud bude zdraví sloužit a budu moci, za rok zdar.
Oficiální stránka xTerra Melechov.
Triatlon pro začátečníky
Možná bohužel, ale už ne od začátečníka – první jsem jel ve svých 17-ti letech, tedy skoro před dvaceti lety. A chtěl bych zájemce varovat qa zároveň povzbudit a doporučit pár věcí, které prostě člověk pozná až si to zkusí a mohou mu ten první pokus znepříjemnit. K napsání těch pár rad mě inspiroval xTerra Melechov – můj první triatlon nikoliv silniční, ale MTB, kdy jsem přeci jen zažil něco nového. Fyzicky na tom rozhodně nejsem špatně – cca 10 běžeckých závodů (nejčastěji silniční desítky) ročně, dříve jsem jezdil časovky a jako junior jsem 6 let plaval závodně … prostě objemy nejsou celkem problém, zkušenosti se závoděním také jsou. I tak bylo MTB prostě něco nového – pro zarytého silničkáře dvojnásob. Všem proto doporučuji :
• dobře se seznámit s tratí – přemýšlení na křižovatce/rozcestí v situaci, kdy adrenalin tepe v žilách je prostě pomalejší a jenom zvyšuje nervozitu
• pít, pít a pít – netřeba vymýšlet iontové nápoje, ale prostě dostat tekutinu do těla. Ono se prostě pořád zdá, že je to v pohodě, ale 2 a více hodin námahy prostě odvede hodně vody z těla a tu je třeba nahradit
• jíst jen velmi málo a něco sladkého. Opět není nutné používat carbosnacky a podobné vymoženosti, čokoláda/tatranka bohatě stačí (krom toho chuť je výrazně lepší )
• zkuste se držet někoho, kdo trať zná, nejančí a jede zkušeně – už jenom to rozhodování na křižovatkách odpadne a i průjezd technickými částmi vám usnadní – „hledá cestu“
• nejančete a užívejte si závod – většinou se jede v hezké krajině, tak je třeba zvednout hlavu a „kochat se“ – hlavně první závody jsou stejně hlavně na získání zkušeností a poznání atmosféry, takže pár minut nic neznamená a naopak lze načerpat inspiraci, kam na výlet
• po dojetí do sebe zkuste opět dostat vodu, něco k jídlu a aspoň se trochu projděte, aby tělo vyplavilo ze svalů „únavu“ – padnout a půl hodiny ležet je nejlepší cesta k několikadenní bolesti svalů poté
• v depech nezmatkujte a v klidu se převlékněte, pořádně si zavažte tkaničky, upravte oblečení – plandající dres může na kole být celkem nepříjemný a zastavovat jenom kvůli němu je zbytečné, opět platí: dvě minuty nikoho nezabijí a je to mnohem lepší, než někde hodit rybu kvůli rozvázané tkaničce/nastydnout, protože dres nekryl záda …
• na závod doražte včas (raději dříve) – převlékat se v okamžiku, když už ostatní stojí ve vodě před startem je nejlepší cesta ke zmatkování a problémům
• po závodě se usmějte – máte to za sebou a dokázali jste si, že to dokážete – příště to určitě bude lepší a snažší
• vyberte si na začátek něco lehčího – žádný horolezec nezačínal na Mt Everestu
Takže, hodně štěstí a do toho.
LinkedIn
