Pat a Mat v moderní době
Vzhledem k tomu, že množství domácích spotřebičů se po svatbě podstatně zvýšilo (ať se mi to líbí nebo ne) bylo nezbytné získat v kuchyni nové úložné prostory. No a protože příhodná polička nikde v obchodech nebyla, rozhodl jsem se jí zbudovat vlastními silami. Na matfyzáka odvážný krok, nicméně co by člověk neudělal “pro rodinu”.
Podle hesla dvakrát měř a jednou řež jsem v klidu rozměřil předpokládaný rozměr, jako správný matfyzák a technik dopočetl délky s přihlédnutím k tloušťce dřevotřísek a po nějakém čekání (daném leností) jsem tento víkend usoudil, že nazrál čas. Tedy hlavně pršelo a nemohl jsem vyrazit za sportem … abych byl upřímný. Přířez v OBI je naprosto super věc a jestli bych měl nějakou službu vyzdvihnout, je to právě tohle – nařežou opravdu na milimetr přesně a okamžitě. Obdivuji kutily z dob minulých, kteří si prkna sháněli pokoutně a řezali je často doma malou pilkou … 50% práce navíc proti dnešku. Naopak komické mi přijde, že v jednom obchodě mají vruty “na váhu” – hrábnul jsem a za asi 8CZK získal kolem 60ks vrutů – v OBI (prodáváno po deseti kusech) by mě stejné množství vyšlo kolem stovky … legrační model prodeje, ale pokud někdo potřebuje do deseti vrutů, asi to neřeší. V každém případě je třeba říci, že pokud se to dříve dělalo i pro peníze, dnes polička vyjde stejně jako koupená v ASKO, IKEA a podobných. No jinak jsem při té příležitosti koupil poličku do koupelny (u té staré jsem sám rád MUSEL uznat, že už je stará) a vyrazil domů.
Polička do koupelny byla jen k přimontování, tak jsem se rozhodl “zahřát” na ní. Bláhově jsem zaměřil díry podle vodováhy, vyvrtal a zavěsil. A nevěřil vlastním očím – křivě a to i okem flegmatika, kterému nějaký milimetr nevadí. Řekl jsem si, že jsem trubka a neumím ani udělat dvě rovné díry, poličku sundal, přiložil vodováhu … a zjistil, že díry ve zdi sedí skoro na milimetr. Tak jsem kouknul na poličku a nevěřil jsem. Na drátěné poličce už na první pohled přichycení posunuté tak o centimetr … no nic, lehce jsem převrtal díry a křivá polička visí skoro rovně na křivých dírách.
Po podobném zážitku jsem měl z položky do kuchyně skoro hrůzu … naštěstí se ukázalo, že zbytečnou. Jediným zádrhelem byly ty koupené vruty … u cca 10% z nich byla nůta na šroubovák zcela nepoužitelná. Ale za ty peníze, co by kdo chtěl. Jediný okamžik hrůzy jsem zažil, když jsem jí chtěl sešroubovat dohromady (po vyvrtání skoro 50-ti děr a přišroubování úhelníků a koukal jsem na dvě levé bočnice 
Naštěstí jsem už byl tak zmaten, že jsem si teprve po chvíli uvědomil, že jednu mám vzhůru nohama, takže byla správně jedna levá boční stěna a jedna pravá boční stěna …
Smontoval, postavil a zjistil, že ta police je těžká jako … No v každém případě jsem byl sám překvapen, že stojí rovně má rozměry, jaké měla mít a dokonce je pasují boky a poličky … zjevně dnes může být řemeslníkem kdokoliv. O to více nechápu, když vidím některé “řemeslníky” pracovat … Jen tiše doufám, že zase nějaký čas budu moci nechat nářadí ve skříni (s výjimkou věcí na kolo – to si rád dám dohromady sám). Takže přírodo … trochu lepší počasí ať mohu vyrazit ven a mám aspoň výmluvu před podobnými záchvěvy duše.
Na závěr je třeba připustit, že police zůstala v podstatě prázdná, protože prostor na věci, které měly polici okupovat, se za ten měsíc mého váhání (a lenosti) již dávno našel … Úvaha kam ty věci dáme se tím ladně přeměnila v úvahu, co bychom mohli do té police dát … asi si budeme muset ještě něco pořídit.
LinkedIn
