MIBCON konference – listopad 2011
Po nějaké době jsem opět zavítal na konferenci – tentokrát (alespoň podle témat) pro mix vývojářů/IT pracovníků ve firmách. Musím přiznat, že velmi atraktivní prostředí – Království Železnic – bylo trochu pokaženo přednáškami. Ne, že by byly úplně špatné, ale … nemohu se zbavit dojmu, že jim chyběl (až na výjimky) “šmrnc”. Skoro hodinová přednáška o tom, že program se musí konzultovat s uživatelem, který ho bude používat a nejen zadavatelem (IT oddělení/management firmy) – no jistě je to pravda, ale většina lidí, kteří programovali ve firmě pro vlastní potřeby tohle prostě ví. Zrovna v tomhle se nemohu zbavit dojmu, že IT firmy nyní “objevují Ameriku”. Pravdou je, že spousta z nich vznikla jako skupinka lidí, které začali nějaký projekt pro kamaráda z vedení firmy – proto opravdu nejčastěji komunikovali právě s vedením/IT, ale pokud na fakt, že uživatel rozhodne, používám/nepoužívám (naučím se obcházet), přicházejí až nyní … “něco shnilého je ve státě Dánském (rozuměj v dotyčné firmě)”.
Asi příjemnější/přínosnější část/myšlenka byllo přiznání/potvrzení, že jádro systému se již moc nevyvíjí, ale spíše se nyní pracuje na uživatelském rozhraní a na spojení funkčností. Tady mám pouze trochu pocit, že SAP je opět jen “v závěsu” za zbytkem světa – od Microsoftu, přes Oracle po Lawson už tohle běží tak 4-5 let a nikdo to nezpochybňuje. Dokonce už i architektura posledních verzí ukazuje to rozdělení jádro – nadstavba UI + část logiky, takže opět … nic nového. Zde bych možná viděl souvislost/paralelu s OS – podívejme se na windows/Linux. Kdy naposledy došlo k nějakému zlomu, nové verzi, která byla skok vpřed – u windows to asi budou “sedmičky” i když, ten zlom je spíše v přepsání jádra (a menšímu rozšíření možností, než v nějaké podstatné změně funkčnosti. Takže poslední skok vpřed bych možná viděl ve W2000 a to už je pár let dozadu – od té doby se mnohem více hraje s nadstavbami a UI.
Co mě zaujalo, to byly mobilní aplikace – tablety a smartphony. Zde jsem hodně zvědav na výboj, protože současný boom může být “začátek nového IT”, stejně jako bublina na kterou za 3 roky budeme s úsměvem vzpomínat. Pamatuji si na dobu počátku WAPu – všechny stránky musí být WAPové – mobil mají všichni a budou si prohlížet web na něm … po cca 10-ti letech WAP spíše skomírá, fotoaparáty v mobilu a MMS – všichni si budou posílat fotky z dovolené – na přiznejme, kolik MMS kdo z nás poslal za poslední rok? Platby mobilem se dnes rozjíždí velmi pomalu, ale mluví se o nich už minimálně 5 let atd. Trochu se bojím, že IT komunita zde opět tlačí něco co nám přijde skvělé, úžasné … jenže běžného uživatele to tolik neosloví. Ale uvidíme.
Celý seminář tedy spíše byl “shrnutím již známého” – sice celkem dobře podaným, ale chybělo mi tam přidání “něčeho, co zaujme”. Možná to měly být info o cloudu, ale i tam bylo řečeno to, co už je běžně známé. Výjimku, kterou vyzdvihnu byla info “Kam kráčí SAP” – přesně takhle si představuji uvedení vizí/novinek – shrnutí a přidání svého názoru/zkušeností. Sice s tím nemusí každý souhlasit, ale je to minimálně námět na zamyšlení/polemiku – a mě tam celkem potěšil fakt, že se potvrdilo moje očekávání, že odchod od BW je spíše dočasná móda než trvalý trend.
17.11. Den boje za svobodu – připomínka 1989
Letošní výročí ve zprávách možná bude opět trochu změna – minulé roky bylo 90% zpráv věnováno připomínce listopadu 1989 a Sametové revoluce. Letos je daleko více pozornosti věnováno krizi EU, zdražování, … kladení věnců a vzpomínání na listopad 1989 dostalo daleko méně prostoru. Možná budu označen za kacíře, ale myslím, že právě tohle symbolizuje rok 1989 více než co jiné. Disidenti budou určitě tvrdit, že byla poražena ideologie … jenže IMHO to byla poražena ekonomika a rozdíl výkonnosti východ x západ prostě dosáhl takového rozdílu, že to (především v rámci Evropy) nebylo udržitelné bez použití síly a na tu nebyla pro změnu vůle.
A právě poslední zprávy – ekonomická krize v Evropě a plánované zdražování ukazují ten největší problém. Příliš jsme si mysleli, že stačí změnit ideologii a politiku a “máme vyhráno”. Problém je, že jsme zároveň chtěli mít ony ekonomické bonusy – přiblížit se životu na západě. Jenže ten 1) v tu dobu žil na dluh, který se provalil dnes a z části byl zaplacen naopak dříve poválečnou generací, která makala a dokázala obnovit Evropu (moje poklona především Německu), 2) naše ekonomika zdaleka nedorostla jejich výkonnosti.
Dnes však vidíme, že většině lidí je naprosto ukradeno, kdo a jak jim vládne, pokud … mají chléb a hry. A nyní najednou zjišťujeme, že chleba je jenom na obrázcích a hrát si sami neumíme a na hračky nemáme. Tohle je možná ten největší všech spojených socialistů a marketérů, kteří nám vnutili pocit, že na něco máme nárok … protože to chceme. Možná přišel čas dokončit revoluci a přiznat si, že právo máme jenom na to, na co si vyděláme. Teprve pak IMHO revoluce skončí úspěchem.
LinkedIn
