Naše slavné quick winy
Jak často jsem v poslední době slýchával o quick winech – tedy jednoduchých řešení, které přinesou “něco”. Spoustu lidí na ně věří, jenže … jsou to opravdu ty správné kroky? Nemohu si pomoci, ale já na ně nějak nevěřím, myslím, že je lepší získávat málo, ale trvale/dlouhodobě než udělat rychlý skok nahoru a pak zase stát. Srovnal bych to s imaginárním závodem maratonce a sprintera – na začátku je to jasné, ale když poběží trochu déle (a my přeci nežijeme jen jeden den), i průměrný vytrvalec utahá špičkového sprintera.
Kolik jen je v nynějším světě snah urvat rychle nějaký zisk – banky poskytují úvěry i lidem u kterých je riziko nesplácení vysoké, obchodní partneři se snaží druhého rychle “odrbat” spíš než budovat dlouhodobé a vzájemně prospěšné vazby. Hledáme jen rychlý zisk, nepřemýšlíme nad zítřkem.
Možná právě tento fakt, kdy “žijeme jen dneškem” je tou hlubokou příčinou stávající krize – neskutečně jsme si zvykli adorovat přítomnost a okamžitý úspěch. Téměř ve všem jsme vytvořili tlak na NYNÍ – firmy prezentují výsledky měsíčně (takže tlačí zákazníky, expedici, dopravce, …) potit se poslední dny měsíce, zatímco začátek následujícího je mrtvo, protože jsme to “vytlačili ven”. Lidé chtějí mít vše co nejdříve – nejlépe hned, co na tom, že si na to ještě nevydělali – byt, auto, novou televizi, dovolenou u moře, … takže si na to teď půjčí => později budou splácet => budou také méně utrácet … Při vyjednávání smluv se všude razí ostré lokty a snaha co nejvíce urvat pro sebe a to hned teď, nikdo nekouká na to, jaký bude obchodní vztah dlouhodobě.
No a takto jsme se rychle dostali přes quick-winy přímo do … oněch míst, které nepatří do slovníku slušných slov. Protože najednou není co utrácet – my jsme to utratili už dříve, není komu půjčovat, protože lidi buďto peníze mají a nepotřebují půjčky (ti šťastnější) nebo si už půjčili a zatraceně dlouho budou jenom splácet (ti méně šťastní), už není koho odrbat při smlouvách, protože nikdo ji s námi nechce uzavřít, … prostě nás dohnalo naše chování – zvláště pro lokální firmy je to fatální, ČR je proklatě malá a platební nekázeň se provalí hodně rychle, pokud se firma k zaměstnancům chová blbě, tak se to v místě proflákne také rychle, naopak, zaměstnanec, který nepracuje si může být jist, že těch pár personalistů ve městě si to dá vědět …
Takže až zase zítra budeme hledat rychlý zisk … zkusme popřemýšlet, jestli se nevyplatí budovat pomalý, ale dlouhodobý přísun financí, mít kolem sebe lidi na které se mohu dlouhodobě spolehnout, … A když už tak vzpomínám na konkrétní firmu, která právě žije jenom dneškem … jak moc top management obdivuje firmy jako je Harley-Davidson, Škoda, Mercedes … přesně ty firmy, které dlouho a poctivě pracovaly, aby se dostaly tam, kde nyní jsou. Nebylo to přes noc, je to výsledek dlouhodobé práce a spolehlivosti, které jim přineslo sice pomalé, ale velké zisky a to nejenom měřeno penězi.