Lyžování v Rakousku – Mayrhofen + Hintertux ledovec
I letos jsme s přítelkyní vyrazili do Alp na lyže – tentokrát vyhrálo středisko Mayrhofen – lépe asi napsat komplex středisek Zillertal – jedná se vlastně o údolí ve kterém je několik víceméně propojených středisek. Ale popořádku:
1. Doprava
Autem a ačkoliv se to zdá na tom špatném kraji Rakouska (dál od nás), tak naprosto v pohodě – z cca 580km z Kolína až na místo se jede tak 450-500 km po dálnici a to české + německé, v Rakousku nemusíte ani kupovat dálniční známku … ostatně zpět jsme vyjížděli po čtvrté, po jedenácté jsme byli doma, takže cesta 7 hodin včetně večeře a zastávky byla v pohodě … 6 hodin čistého času jízdy a to rozhodně nejsem střelec – po dálnici tak kolem 120km/h a tak 1/2 hodiny jsme ztratili v koloně na rozhraní Rakousko/Německo.
2. Ubytování
Malý apartmán vyšel pro dva na sedm nocí na zhruba 8000,- včetně všeho (taxy, úklid, …). Na to, že byl pohodlný, jednání v klidu – dokonce nechtěli ani zálohu, místo poklidné 4km autem od střediska, 18 km od ledovce (kam jezdil skibus), zastávka po dohodě před domem … musím pochválit. Čisto, příjemno, žádný sardinkobyt 18m včetně všeho.
3. Sjezdovky a střediska
Na všech dovolených a i na sjezdovkách hodně rozhodne počasí – my měli 1/2 štěstí 1/2 smůlu … 4 dny “ažůro”, 4 dny mraky a sněžení. Sjezdovky jsou ovšem parádní – každé ráno srovnané rolbou (pro upřesnění ratrack) na hlaďounký kobereček, odpoledne už samozřejmě místy vrstva sněhu a plotny, ale vzhledem k počtu sjezdovek pořád nádhera. Naše štěstí bylo, že sněžilo třetí a čtvrtý den – pak byla krásná vrstvička měkkého prašánku. Zvláště na ledovci se pak v zatáčce zvednul nádherný oblak prachového sněhu, který unášel vítr … poezie třpytící se ve Slunci. Patřím mezi konzervy, které si dobře zalyžují klidně i ve Špindlu, ale tohle je prostě něco jiného a týden, kdy žádnou sjezdovku nemusíte jet víc než dvakrát, třikrát je prostě super. Hlavně na ledovci, kde jako jedni z prvních jsme sjeli a pak jsme nahoru mohli sledovat zářezy lyží … Sjezdovky jsou různých obtížností od lehkých až po Harakiri – černá nejprudší sjezdovka v Rakousku – na 900 metrech sklesáte 600 metrů s klesáním až 78% … nedoporučuji slabším lyžařům, pokud je jinde led a pokud jste po dni lyžování unaveni. Jel jsem jí pozdě odpoledne a při pohledu pod sebe mi místy nebylo dobře … a asi bych si jí odpustil, kdybych jí měl jet další půl hodinu. Cestou nahoru na sedačce jsem tam viděl někoho padnout – v leže prudce zrychlil až do poměrně nekontrolovatelných kotrmelců o cca 100-200 metrů níže a lyže letěly podobně bez ohledu na brzdy. Každý si ale najde svojí sjezdovku – široké, mírné, ostřejší i boulovaté, co si jen kdo přeje. V každém středisku je i několik krmelců (rozuměj restaurací), kde se dá najíst a odpočinout při čaji. Příjemný je i výběr jídel – od jedné polévky pod různým názvem, pouze podle “přílohy” – nudle, brambory, těstoviny, pečivo, noky, … až po tamější “specialitu” – párek s hranolky, kterou mají snad všude a podle okolních stolů je velmi oblíbena.
4. středisko mimo lyžování
Asi každý po lyžovačce má chuť na něco jiného – relax, zábavu. Mayrhofen je v tomto neuvěřitelně snobský – zjevně si zde dává dostaveníčko mladá smetánka Evropy a Ruska … ostatně ruský jazyk tady slyšíte na každém rohu jen o málo méně než německý. Ostatní jazyky zaslechnete též, včetně češtiny a slovenštiny. Město je tomuto uzpůsobeno a zjevně žije z diskoték a večírků, které trvají až do rána. Poud tedy chcete trochu klidu, doporučuji bydlet aspoň trochu z centra. Osobně jsem překvapen, že není více zranění na sjezdovkách, když jsem viděl ty diskotéky a tok alkoholu večer … Jinak lze na místě vyrazit i do bazénu/sauny, tu mohu doporučit. Finská sauna + horká pára je prostě po lyžování super.
5. závěrem
No co říci? Pokud si chcete zalyžovat, je to na týden dobré míst a o zábavu bude postaráno. Pro rodiny s dětmi bych doporučil středisko níže, pro ostatní ten ledovec Zillertal. Mladé disko-ročníky rozhodně posílám do Mayrhofenu a všem přeji příjemný pobyt a návrat se všemi kostmi, pokud možno vcelku. No a pokud se na to cítíte, sjeďte si Devil’s Run a Harakiri – ten pohled pod sebe je adrenalin hned nahoře a sjezd dolů pak jeho další dávka. Jestli ráno uvidíte modrou oblohu, vyjeďte na ledovec – vyvezte se na těch 3250 m. nad mořem a sjeďte si svahy kolem 3km.
Podzimní Alpy
Je to týden, co jsem se vrátil z týdne v Alpách – konkrétně Bad Gastein. Za legrační peníze jsem se tam ocitl na jeden týden a protože blázni, starci a děti mívají velké štěstí, prožil jsem tam nádherný týden babího léta, kdy na začátku října bylo teplo skoro na šortky. Krom jediného dne téměř bez mráčku – slunečno, krásně. Spoustu věcí je na dovolených důležitých, ale spolucestující a počasí … udělá asi nejvíce. Krom toho mohu pochválit i ubytování – apartmán byl dostačující i když si dovedu představit, že by byl větší – zjevně byl určen pro dva-tři lidi, ale ve čtyřech nebyl problém, hlavně díky tomu, že jsme tam pouze spali 🙂
Co říci k Rakousku – to co asi každý ví: služby jsou nadstandardní a mohu říci, že nikde jsme asi nezažili nějaký problém, ale také drahé. Především restaurace, muzea, … není to už takový rozdíl jako před lety, ale dráž tam prostě ještě pořád je. Na druhou stranu je veliká pravděpodobnost, ž za ty peníze dostanete kvalitní protihodnotu. Tento fakt je v Alpách ještě markantnější – prostě hezká místa si řeknou “hezké ceny”. V každém případě je možnost tohle trochu otupit a vyplatí se poinformovat se na internetu/v hotelu/v informačních centrech. Lze např. koupit tzv. Salzburg card – vstup na spoustu míst jednou zdarma po dobu jednoho týdne (tuším existuje i na delší období) – pro období podzimu, jara určitě doporučuji – stejně na většinu míst jdete jednou, takže spoustu lanovek máte následně zdarma (nahoru a dolů) a třeba aquaparků je tolik, že je každý den můžete střídat. Některá místa pravda nejsou free, ale jen se slevou, v každém případě těch 43 Euro utratíte jinak v pohodě za jeden-dva dny. Takže pokud chcete jenom trochu něco využít, neváhejte – pro srovnání lanovka nahoru-dolů stojí cca 20 Euro …
A k jednotlivým místům:
Bad Gastein
No lázeňské městečko – hezké až kýčovité. Vodopád uprostřed města je fajn, ale že bych ho musel vidět každý den … takže jednou, dvakrát je tady hezká procházka – domy upravené, čisto, nicméně celý týden tu asi nevydržíte. Jeden den ale zaskočte do městských lázní – je tam jeden venkovní bazén na plavání a několik termálních na “prohřátí kostí” a samozřejmě vířivky a sauny.
Sport Gastein
Vlastně jenom parkoviště cca 7km nad Bad Gastein – parkoviště a startovací místo na turistiku. Upozorňuji, že cesta sem je autem zpoplatněna a projíždíte několika tunely a tady se “i mouchy otáčejí” – prostě jak přijedete, tak se vrátíte – dál už cesta autem nevede. Lze sem dojet i autobusem a asi bych to doporučil – jezdí pravidelně v cca hodinových intervalech. Odtud lze vyrazit snad na všechny strany, a jestli máte rádi horskou turistiku, budete nadšeni – vřele doporučuji.
Kaprun – přehrady a elektrárna
Krásný výlet na celý den -lze autobusem nebo pěšky – doporučuji si jednu cestu (nehoru) projít – objevíte pohledy, které vám cestou autobusem uniknou – krásné výhledy na přehrady a průzračnou vodu. A pokud někoho aspoň trochu bere technika, musí obdivovat stavbu jako celek – od nákladní lanovky, kterou se můžete za příslušný peníz svézt, až po hráze a tunely. Pokud zvolíte obě cesty pěšky, připravte se, že je to na celý den a “bez flákání”.
Hřebenovka nad Dorf Gasteinem
Tak to je něco “must to see”. Opravdu super výhledy a krásná příroda na obě strany. A pokud budete mít štěstí, uvidíte krásné moře inverzních oblaků pod sebou a v dáli zasněžené vrcholy včetně Grossglockneru. Nahoru/dolů můžete vyjet lanovkou a pak už se jen toulat po hřebenu, případně si do některého údolí trochu sejít.
Aquapark v Bad Hofgastein
Pokud jste s dětmi neváhejte – bobogán se jim určitě bude líbit – a pokud netrpíte klaustrofobií, tak vám taky, včetně černého tunelu, který bych popsal slovy: malá černá roura, kam prudce zajedete do téměř absolutní tmy, pak vám začne prskat voda do očí, že je stejně musíte zavřít a než se stihnete pokřižovat, vyplivne vás to dole na dojezd … Jinak opět spousta vířivek, sauny, plavecký bazén (ten nic moc – lesklé stěny nejsou moc vidět …), prostě na relax po turistice/lyžích ideální.
A jinak
Je tu prostě spousta hezkých míst a prostor na turistiku po horách. V každém případě doporučuji pevnou obuv – nejsou to Krkonoše – a rezervní oblečení. My měli velké štěstí, že jsme nezmokli, ale počasí se může rychle změnit a ač se to nezdá, dva km ve větru, zimě uprostřed hor mohou být osudné – je tu mnoho výstupů a sestupů kde metr vedle vás je sráz dolů a … najdou vás až za rok zjara. Nicméně cesty jsou poměrně dobře značené – proti našim zvyklostem časově (jako na Slovensku) – a podotknu výstupy spíše podceněné – 3 hodiny na cely jde celkem v poho ujít za dvě, sestupy jsme naopak občas přetáhli. Všem tedy zkuste, uvidíte a šťastnou cestu.
Lyžování v Alpách a v Čechách
Vzhledem k tomu, že jsem se na sjezdovky letos postavil po dlouhé době poprvé (loni to bylo spíše jen takové zkoušení) – krom toho na nové lyže, mohu poreferovat o svých zkušenostech a to hned ještě srovnat lyžování v Alpách a v Čechách. Konkrétně tedy Rakouské středisko Hochkoenig (u Zell am See) a Krkonošský Špindlerův Mlýn – snad trochu s nadhledem, pokud možno bez emocí a nekritickém obdivování všeho zahraničního, ale zároveň bez obhajoby „našince“.
Ale popořádku – nejprve to lyžování obecně. Na nových (a vzhledem k mým schopnostem zjevně zbytečně kvalitním lyžím) se jezdí parádně – prostě těžší dřevěné jádro, velmi tuhé v torzi a s ostrými hranami – to vše dovolí strašně moc. Někdy až snad příliš a především v dlouhém carvingovém oblouku mají lyže tendenci se rozletět jako blesk. Zároveň musím říct, že se na nich dá jezdit i „po staru“, tedy krátké agresivní oblouky – je to sice velmi namáhavé, především na stehna, ale zase má člověk daleko větší kontrolu a možnost vyhnout se plotnám a nánosům hlubokého sněhu. Zároveň je třeba si zvyknout na jízdu v předklonu, kdy hrany opravdu drží i na ledě a menší vrstvou sněhu projedou, aniž by si toho lyžař vůbec všimnul. Daní za to jsou poměrně tvrdé boty (ale zase velmi dobře ovládají lyži) a lyže jak šutr – 5,8 kg hmotnost lyží s vázáním se na delší vzdálenost pronese. Nabudu zakrývat, že běžky jsou mi bližší, ale jako odreagování a při hezkém počasí je i den na sjezdovkách příjemným relaxem. Čím mohu potěšit všechny – sjezdové lyžování se IMHO nezapomíná, podobně jako jízda na kole – pokud tedy pár let nejezdíte, žádný strach a klidně to vyzkoušejte. Na poprvé klidně doporučím půjčovny lyžařského vybavení – je jich spousta a za relativně malý peníz dostanete lyže a boty sice ne špičkové, ale většinou s nabroušenými hranami a když nesáhnete po té nejlevnější výpůjčce (rozdíl bývá třeba 10 Euro na den a na tom šetřit nedoporučuji), tak dostanete rozumný standard.
A zpátky k porovnání Alpy x Krkonoše – na běžkách to mohu porovnat jen těžko, v Alpách jsme měli smůlu na sníh, takže byl otevřen jen jeden okruh na bruslení – a díky sněhové situaci to byl průměr. Faktem je, že bylo vidět i navezený umělý sníh na trať a byla upravena. Bohužel pořád platí, že technika a síly jsou super, ale přírodu to nedožene. A běžet 13x jeden okruh, byť s nádherným výhledem do okolí a na vrcholky hor, člověka už večer trochu nudí. Zároveň bylo vidět, že o tratě i v těch mizerných podmínkách prostě někdo pečuje. Úplný opak byl v Krkonoších o dva týdny později – nádherné počasí na hřebenech, dostatek sněhu, ale trasy … no nic moc upravené. Krkonoše začínají být pověstné tím, že si každé středisko (Mísečky, Špindl, Janské Lázně, …) upraví pár okruhů u sebe, ale o propojení se nestarají. Vrcholem jsou majitelé některých horských penzionů, kteří projedou po běžecké trase rolbou bez uhlazovače za sebou – jízda za nimi je jízdou po oranici. Zjevně nepochopili, že o dost klientů přicházejí – už těším se na jejich nářky o vlivu krize na cestovní ruch v jejich oblasti. V každém případě doporučuji všem stáž dva týdny v Jizerkách (a zde budu skoro nekritický) – mekka českých běžkařů je prostě upraveností tras někde jinde.
I srovnání sjezdovek je náročné – v Alpách se dalo za den jezdit stále někde jinde, po červené, černé, modré dle libosti a za 4 dny na sjezdovce jsem nejdéle čekal asi 5 minut, jinak se povětšinou dojelo „na sedqačku“/“na kotvu“ a okamžitě jelo. Ve Špindlu je prostě 10-15 minut standard a jezdí se na dvou sjezdovkách – kratší čekání bylo na Hromovce, ale zase sjezdovka byla lépe upravena na Svatém Petru. Upravenost sjezdovek mě trochu zklamala v Alpách – zjevně jsme tam byli mimo hlavní sezonu a přejet rolbou po obědě sjezdovku a srovnat ji by rozhodně neuškodilo – ráno bylo lyžování parádní, odpoledne už bylo daleko náročnější. Nepříjemností v Alpách byla i první sjezdovka nad parkovištěm, kde jsme většinou byli – černá. Takže poslední sjezd k autu absolvovali všichni po ní a večer s plochami ledu a naopak s vrstvami sněhu to pro mnohé bylo náročné. Sice si nemohu stěžovat, ale viděl jsem několik začátečníků, kteří toho měli po dni na lyžích plné zuby, jak se tam hodně vytrápili. Ostatně jeden den, kdy jsme se rozhodli sjet jinam, byla poslední jízda (sjezdovka resp. několik navazujících sjezdovek) cca 16km převážně po modré a červené hodně náročná i pro středně dobré lyžaře.
Služby dnes lze srovnat jak cenově – již jsme Rakousko skoro dohnali – tak kvalitou a dostupností, kde mám pocit, pořád mírně zaostáváme. Začíná to čekáním na vlek a končí jídlem, které má u nás až příliš velký cenový rozptyl. V Alpách rozhodně není levno, ale je téměř jedno, do kterého pubu vlezete – na sjezdovce, dole, na vrcholu jsou ceny téměř vyrovnané. U nás pořád spousta podnikatelů těží z toho, že když už někdo vleze do restaurace a má hlad, tak vyšší ceny přejde. Není tedy výjimka dva stánky se stejnou polévkou za cenu 30,- a 60 CZK deset metrů od sebe … I když i zde musím chválit – chata Na Rovince – to prostě nemá chybu, ceny, personál, jídlo.
Co závěrem? Jestli jedete na 5 a více dní, jeďte do Alp – zvláště pokročilí lyžaři si to prostě užijí a zaplatit o 10-20% víc se, dle mého názoru, vyplatí. Na víkend bych se tam ale netrmácel – dobře zalyžovat se dá i v Čechách, a když budete mít štěstí na počasí, může to být super tam i tam. Takže SKOL všem.
LinkedIn
