Český Brod – Běh Republiky československé

October 24, 2010 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

24. 10. se běžel krátký (aspoň pro 10 km běžce) skoro sprint v Českém Brodě – překvapila mě celkem malá účast. Na konec října bylo celkem příjemné počasí (hádal bych tak 10 stupňů (pro přesnost nad nulou), bez deště a uprostřed města nebyl cítit ani vítr, který jinak docela foukal. Trať byla zajímavá především “kroužením” – na 3250m bylo nutné oběhnout 5 koleček – tedy po 650 metrech. Tento typ mi sice nevyhovuje – zatáčky fakt nemusím – ale zase je to něco jiného. Pochválím tentokrát startovní pole – rozběh byl v pohodě a nikdo se zbytečně nedral dopředu, aby na úzké trati následně vytuhnul a ostatní ho předbíhali. Za perlu spíše je třeba považovat procházející paní v parku, která se první trojice tak lekla, že když uslyšela dupot dalších, uskočila do strany, přímo do cesty jednomu běžci … konec jsem neviděl, ale pak jsem slyšel, že k žádné nehodě nedošlo, vzájemně se omluvili jeden druhému a bylo to … Cesta byla z velké části asfalt, případně štěrk, pouze v zatáčkách (abychom si to řádně užili) bylo listí, které celkem klouzalo, dvakrát jsem měl namále a málem chytal zajíce.

Sám za sebe musím říct, že se mi běželo celkem dobře – už pravda cítím konec sezony, ale zase to bylo hodně krátké. Čekal jsem, že ke konci budu zpomalovat – nějak se toho zlozvyku nemohu zbavit – ale tentokrát jsem odolal sprintu jednoho ze závodníků v posledním kole a doběhl, tak jak jsem kroužil celý závod, pro bramboru. Hodně mě to potěšilo, snažím se trochu změnit styl běhu a po trénincích cítím únavu jinak zatěžovaných svalů, ale pořád to jde – trochu doufám, že příští sezona by mohla vycházet lépe (nebo aspoň stejně jako tahle). A taky už se blíží změna náčiní – kolo a tretry se vymění za běžky a boty sice běžecké, ale přeci jen trochu uzpůsobené na zimní počasí 🙂

Český Brod určitě doporučím, kdo se nechce trápit na tratích 10+ km, je to pohodovka. Organizace klidná a jednoduchá – registrace těsně před startem a vyhlášení opět těsně po doběhu … žádné vymýšlení, přišli jsme si zaběhat a tak jsme si zaběhali.

Sportu zdar

Propozice a výsledky na webu Triatlon Český Brod.

P.S. výsledky z mojí kategorie (zbytek na webu Tri Český Brod) – tímto se omlouvám i pořadateklům, že jsem na vyhlášení nepočkal, ale nějak jsem cítil, že chladnu a na matfyzu se holt počítat člověk nenaučí, takže jsem měl za to, že jsem čtvrtý …

Muži do 39 let (r.n. 1971 a mladší) 3.250 m

Pořadí St. číslo Příjmení a jméno R. nar. TJ, klub (bydliště) Čas

1. 18 Miler Jiří 1975 AC Mladá Boleslav 10:14

2. 54 Hejduk Zdeněk 1989 TJ Sokol Kolín – Atletika 10:40

3. 83 Němec Jan 1973 Kolín 11:18

4. 30 Herda Jan 1983 Dobřichov 11:28

5. 74 Miler Pavel 1979 Sokol Kolín 11:50

6. 89 Slavík Jiří 1976 Atletika Český Brod 11:52

7. 67 Rokos Jakub 1976 Vršovice 12:15

8. 29 Kučera Martin 1983 Kolín 13:30

Share

Drozdův lesní běh 2010

October 11, 2010 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Jeden z posledních a nejhezčích běhů sezony – “drozdík” doma v Kolíně. Kdo zná trať v Borkách na Zálabí, asi mi dá za pravdu, že – pokud je sucho – je to krásných 4,2 km, které jsou pestré a relativně rychlé. Dva a kus okruhu na atletickém oválu, následně kousek po asfaltu a pak krásný proběh kaštanovou alejí a lesem až po závěr opět asfalt + kolo na oválu. Letos vše zpestřeno pohledem na téměř dokončený nový ovál hned vedle toho staršího po kterém se vybíhá a finišuje.

Když se podívám na svoje časy, je to posledních 10 let +/- skoro totéž, někdy lépe, jindy hůře. Letos mě docela potěšil čas cca 14:49 – asi jeden z nejlepších, které jsem tady běžel. Je sice třeba říct, že podmínky byly letos naprosto super – ideální teplota, téměř bezvětří a sucho v lesním terénu – udělá možná více než forma a trénink. Svým způsobem se také již stávám “inventářem” tohoto běhu – díval jsem se, že se jednalo o můj již 11.-tý start.

Pokud by si někdo tuto trať chtěl vyzkoušet, má možnost ještě o Silvestra – mírně pozměněná a zkrácená na 3km může být hezkým rozloučením s koncem roku a vstupem do nového – bohužel jsem teď asi dva roky byl mimo Kolín, ale pokud zde budu, na tuhle trať se určitě přijdu podívat.

Samotný běh je tradiční – již 84.-tý ročník a domácí atmosféra běhu, který si pořadatelé uchovávají a zároveň si nehraje na nic víc, než na zaběhání v hezké atmosféře pro zdraví – sejdou se tu proto nejen poloprofesionálové, ale i hodně místních běžců, kterým více než o čas jde o pohyb jako takový.

Takže na Silvestra/za rok nashle v Borkách.

A výsledky:

1. Kubričan Pavel 1983 AC Ml.Boleslav 13:00
2. Pavlišta Vít 1985 Sn Liberec 13:05
3. Miler Jiří 1975 AC Ml.Boleslav 13:44
4. Louda Petr 1964 AC Česká Lípa 14:25
5. Till Pavel 1965 Sokol Kolín 14:34
6. Římal Milan 1988 Sokol Kolín 14:46
7. Němec Jan     1973 Kolín 14:49
8. Růžička Vladimír 1962 Ústí/L. 14:56
9. Harnoš Petr 1986 Veselí/M. 15:03
10. Roth Jiří 1991 Kolín 15:18
11. Trnka Jiří 1991 Sokol Kolín 15:27
12. Gotvald Tomáš 1977 Kolín 15:47
13. Kalný Petr 1981 Chrudim 15:56
14. Dvořák Václav 1981 Sokol Kolín 15:57
15. Peška Luděk 1961 Kenast Pečky 15:59
16. Schwarz Josef 1955 Chotěboř 16:04
17. Paroulek Jaroslav 1970 Poděbrady 16:14
18. Kunášek Karel 1948 Sj Čáslav 16:26
19. Stančo Ladislav 1977 Čelákovice 16:48
20. Petronyuková Mirka 1987 PSK Olymp 16:51
21. Roubík František 1956 Čerčany 16:52
22. Bechyně Radek 1967 Kolín 17:01
23. Miler Václav 1962 Sokol Kolín 17:18
24. Jirásek Jiří 1967 Poděbrady 17:19
25. Němec Arnošt 1968 Kolín 17:19
26. Říha Miroslav 1945 Sadská 17:29
27. Peer Ivoš 1965 Kolín 18:01
28. Vlasák Otto 1962 Křesetice 18:03
29. Loudová Pavla 1968 Jilemnice 18:04
30. Kubát Jiří 1950 Sokol Kolín 18:05
31. Martínek Jiří 1949 Sokol Kolín 18:05
32. Horáček Jiří 1964 Kolín 18:24
33. Kukla Miloslav 1970 Poděbrady 18:24
34. Štrup Jan 1951 Sokol Kolín 18:31
35. Kudrna Jiří 1951 Praha 18:44
36. Bernard Jaroslav 1978 Kutná Hora 18:50
37. Středová Ivana 1965 18:54
38. Čokrtová Eva 1988 TTC Č.Brod 19:00
39. Staněk Milan 1966 Kenast Pečky 19:13
40. Vyskočil Jaromír 1946 Sokol Kolín 19:18
41. Paroulková Naďa 1971 TPCA 19:35
42. Kalná Jitka 1975 Chrudim 19:42
43. Řápek Vladimír 1938 AVC Praha 19:47
44. Veselý Milan 1948 Sokol Kolín 19:54
45. Fišer Milan 1953 SK Bečváry 20:01
46. Krátký Josef 1965 Svitavy 20:32
47. Kotlářová Hana 1989 Čachovice 20:38
48. Tomášek Radek 1979 Pardubice 20:44
49. Čokrt Václav 1959 TTC Č.Brod 21:05
50. Pícha Tomáš 1952 Agro Kolín 21:15
51. Sobotka Bohumil 1954 Sokol Kolín 21:38
52. Peerová Jaroslava 1968 Kolín 22:11
53. Snížek Jaromír 1942 Poděbrady 23:00
54. Niedobová Veronika 1987 Polepy 23:17
55. Genserová Jitka 1967 Spojil 24:09
56. Čokrtová Kateřina 1994 TTC Č.Brod 24:33
57. Beneš Roman 1961 SKB Kolín 25:04
58. Plešinger Stanislav 1938 Sokol Kolín 25:18
59. Holinková Marcela 1961 Chrudim 25:55
60. Gruberová Věra 1952 Hor. Počernice 27:00
61. Krejsa Vít 1952 Praha 27:09
62. Domanský Ivo 1938 AVC Praha 35:25
63. Chadima Josef 1947 Sokol Kolín 36:29
Share

Duatlon Mělník

September 26, 2010 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Asi jeden z posledních letošních duatlonů – opět zjevný “hobík”, tedy převážně pro nás amatéry. Na pohled krátké tratě 5-25-2,5km jsou přeci jen okořeněny tím, že se jedná o MTB trať kola.

Samotný běh jsou na začátku dva lesní okruhy po 2,5 km  – krásná lesní cesta, místy trochu kořeny a kameny, ale to k lesní cestě patří. Výhodou, proti silnicím, je fakt, že se pořád něco mění – rovinka, zatáčka, krátký seběh, zatáčka, … takže když si cestu před závodem projdete, případně ve druhém kole už máte zhruba přehled, kde na trati jste, kolik vás ještě čeká. Opravdu pochvala i značení – snad na jediném místě bych šipku posunul o dva tři metry blíž – zatáčel jsem poměrně prudce kolem stromu :-). Hezké to bylo i při závěrečném okruhu po kole – jednak jsem měl pocit, že jsem se na kole moc nevyšťavil, jednak ten měkký lesní povrch je na běh opravdu příjemný. A taky je to vědomí, že se jedná o poslední 2,5 km motivující k rychlému běhu.

Dva cyklistické okruhy pro mě byly určitě náročnější – MTB prostě není pro mě “to pravé ořechové”. Především v prvním kole to bylo opatrnější, protože jsem trať neznal a musím říct, že na několika místech dokázala překvapit. Určitě se to nedá srovnávat s xTerrou, ale i tak tam bylo několik míst, kde se dalo lehnout – úsek písku asi dva km po startu byl nepříjemný už tím, že se do něj vjelo po prudké zatáčce … tam jsem tedy měl problémy. Cesta po hrubém štěrku kousek za ním mě taky docela vyklepala a přední kolo poměrně živě poskakovalo po kamenech – v obou kolech jsem viděl, jak na ostatní ztrácím, když jsem je naopak následně do kopce dojížděl. Asi ten terén budu muset více trénovat. Polní cesta mi kupodivu celkem vyhovovala, přestože to na drnech docela skákalo, mel jsem pocit, že je se tam dá jet svižně a měl jsem kolo pod kontrolou. Naopak zhruba uprostřed byl opět malý kousek písku, kde mi mi přední kolo celkem odcestovalo do stran – pravdou je, že vzorek na předním kole již dávno odešel “do věčných lovišť”. Dlouhá asfaltka byla pak sice hodně rozbitá, ale pořád to byl pevný povrch, který mi vyhovuje. Poslední km byl sice přes les, ale kořenů nebylo mnoho a dalo se to zvládnout. Trochu mě zamrzelo druhé kolo, když jsem se těšil, že zrychlím (už bude méně překvapení), pot slušně zmáčel brýle a jízda naslepo přinesla opět zbrzdění.

Naoak v závěrečném běhu jsem ocenil, že to kolo nebylo na doraz a běželo se mi výborně.

V každém případě to byla slušně zorganizovaná akce a bylo vidět, že se lidé přijeli hlavně pobavit při sportu. Zhruba 55-60 účastníků si trať určitě užilo a z hlasů po závodě jsem měl pocit, že většina za rok chce opět dorazit. Organizátorům tedy je třeba poděkovat a za rok zdar.

Oficiální stránky duatlonu mělník.

Share

Kolesman – Duatlon

September 19, 2010 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Další z amatérských závodů duatlonu, tentokrát tratě 3-30-1,5. Zajímavostí určitě byl běh po travnaté dráze – dostihové závodiště, takže si člověk mohl připadat, že dře jako kůň, případně letí jako chrt 🙂 Trochu nepříjemný byl povrch na běh – travnatý, ale přeci jen s nerovným povrchem a nerovnostmi od kopyt závodníků. Ocenění určitě zaslouží dopolední program pro děti – závod kolesmánek. To považuji za důležitou součást – učit děti závodit a přitáhnout je ke sportu jako takovému. Když vidím startovní pole, připadá mi, že je velký výpadek u závodníků ve věku 20-30 let – jejich zastoupení bývá hodně malé, spíše je možné narazit na 50-ti leté “pardály”, případně ještě starší.

K trati toho moc nelze co dodat – dva 1,5 km okruhy na začátku pole hodně roztrhaly (to jsem vůbec nečekal – spíše jsem tipoval, že balík vběhne do depa společně a nastane boj). Pak dva 15km okruhy na kole za lehkého větru, který se někde trochu opřel – jel jsem cca 10 km ve trojici a střídal – pak bohužel přišla křeč do lýtka … no ic moc a kolem se přehnala skupinka asi 8-mi závodníků. I zde bylo vidět, jak se vytvořily skupinky 3 a více závodníků, které spolupracovaly. Na jednu stranu je to pochopitelné – kdo na kole jezdí ví, jak je v balíku jízda pohodovější, na druhou stranu je vidět některé závodníky, kteří se 90% trati vezou a netáhnou ani metr. To se ostatně potvrdilo i ke konci kola – křeč přešla a dotáhnul jsem skupinku tří závodníků – když jsem si asi 2 minuty odpočinul (ono dotahovat skupinu není nic jednoduchého), koukal jsem, že už táhne asi taky jenom jeden a další dva se vezou – vystřídal jsem ho a koukal, že opět vystřídat už nechce nikdo … prostě dva se už posledních 7 km “jenom vezli” – musím říct, že mě to trochu nabudilo a rozhodl se risknout “vše” – takže jsem vyzkoušel, kolik jich setřesu – no byl to jenom jeden – dva se drželi nalepení na zadním kole, ale už nikdo nevystřídal, i když jsem zpomalil více než bylo nutné poslední km …

A závěr byl opět jeden okruh po dostihové dráze běhu – samotného mě překvapilo, kolik jsem ještě měl sil a jak se pohodově běželo. Ale ono to opravdu bylo krátké a kolo bez sebemenšího kopečku.

Počasí se určitě vydařilo, a pokud to půjde, zajedu  i za rok (kdo by si nechtěl zahrát na koně iiiaaaaa)- sportu zdar. Snad jedinou drobnost – i zde bylo to “trapné čekání na Godota” – prezentace v 13:00 a start 14:15 – to je přesně ta hodina nervozity, kdy všichni čekají na …?

Share

Duatlon Čáslav – pohoda a jednoduchost

September 13, 2010 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Tuto neději jsem si zajel kratší duatlon v Čáslavi – 6-25-3 (běh-kolo-běh) a pokud jsem kdy zažil perfektně zorganizovaný závod, bylo to zde. Určitě tomu napomohla relativně malá účast – do 50-ti závodníků, ale i ukázka, že zaběhnutý závod může proběhnout jednoduše, hladce, … prostě v pohodě.

Fungovalo všechno – přihlášení před závodem i na místě – přidělení čísla v rozumném předstihu, že jsem si ještě stihnul projít trasu běhu (3km okruh parkem) – krátká rozprava těsně před startem a start bez zbytečného zdržování téměř přesně v deklarovaných 10:00. I vyhlášení hned po závodě, kdy výsledky byly vytištěny pro závodníky ještě na místě bylo dobře udělané – začalo vlastně chvilku po doběhnutí posledního závodníka … a zase, žádné protahování, ale vyhlášení výsledků a tombola. Prostě takhle si představuji organizaci závodu, který je určen pro amatéry a pár závodníků, na nic si nehraje, ale zázemí je pro sport perfektní. Organizátorům tímto děkuji.

Finish do cíle :-)

Líbila se mi i trať – park v Čáslavi je na běh super – žádný asfalt, ale cestička (místy štěrková), hodně zatáček, drobné ale krátké výběhy, prostě pestré a příjemné. Ty tři kilometry tam uletí jenom tím jak je pořád co sledovat. Pro mě byly trochu náročnější seběhy po kořenech, ale určitě se daly seběhnout i se “skleněnými kotníky”, ale trochou pozornosti. 25 km na kole je možné rozdělit 9km mírně do kopce (samozřejmě ne nonstop) – 8km “nahoru dolů” a 8km mírně z kopce. Ta prostřední část sice není povrch optimální, ale naopak první a poslední jsou po asfaltu téměř bez děr. Provoz byl minimální, takže opravdu klid na závodění. Snad jediná tři nepřehledná místa – výjezd ze stadionu, sjezd na mostek někde kolem 15-tého km a výjezd z vedlejší na cca 17-tém km. I tady bylo vše jednoduché – na dvou místech stála policie (začátek a vjezd na hlavní) a na jednom jeden z pořadatelů (jeden byl ještě kousek po startu u díry v silnici) – ukázali, případně přibrzdili auta … myslím, že nikdo nebyl omezen a naopak závod proběhl bezpečně a bez problémů. Vzhledem k tratím navíc bylo třeba být na místě relativně krátkou dobu (odhaduji tak hodinku) – přesně tohle mi přijde jako služba policie veřejnosti “Pomáhat a chránit”. Závěrečný běh po stejné trati byl sice už náročnější, ale to vědomí, že “už jste skoro v cíli” pomáhá.

start kola

Abych jen nechválil – opět podotknu, že povolení jízdy v háku se stalo standardem, ale … no rozhodně nejsem jeho příznivcem. Duatlon a triatlon beru jako individuální sporty, kde se IMHO každý má poprat sám s tratí i sebou.

při prvním běhu

V každém případě blahopřeji všem závodníkům i pořadatelům k výsledkům a organizaci. Za rok zdar. Díky i doprovodu – za rok snad i závodícímu a blahopřání bráchovi, že se přesvědčil a vyrazil na start.

Share

xTerra Melechov 2010 jaká byla

August 29, 2010 by · 2 Comments
Filed under: Sport 

Letos musím říci rovnou, že těžká – proti loňsku jsem si sice polepšil pozicí – přeci jen bylo již něco zkušeností s tratí a to se hodně pozná, na druhou stranu, pokud jsem si mohl představit špatné podmínky … splnily se snad do puntíku.Ostatně dlouho jsem letos váhal, jestli jet – nakonec jsem vyrazil, protrpěl a teď jsem rád. Je to prostě zkušenost a ochota překousnout trať i nepřízeň.

Ale popořádku:

  1. Příprava – zadní plášť na kolo „DRY+“ tedy na suchý a spíše pevný povrch … no prostě kvůli jednomu závodu kupovat nic na těžký terén a mokro asi nebudu. Nicméně tento + skoro sedřený přední, to byla lahůdka. Jinak si myslím, že jsem nic nezanedbal, nepodcenil
    hlavní depo před startem
  2. Plavání – to nejlehčí na začátek … voda sice studená, ale rozhodně se to dalo v pohodě vydržet, takže těch 500 m bulo IMHO brnkačka. Ostatně stojí asi za zamyšlenou, že původní triatlon se ořezal nejvíce na plavání, kde závodníci tráví cca 10minut, na kole přes dvě hodiny a na běhu kolem 50-ti minut – pro všechny je to stejné, ale mám pocit, že plavání to degraduje (a přiznávám, že jsem plavec – vadí mi to). V tomto případě by tomu slušela tak tři kolečka, aby se zachovalo zdání olympijského 1,5-40-10 (a to je kolo MTB výrazně horší než silnička). Ale takové jsou tratě, je třeba to přijmout/nezúčastnit se, což by byla škoda – říkám to spíše jako námět na zamyšlení.
    Rozcvičení před plaváním
  3. Kolo – tak jestli loni mi přišlo drsné, letos bylo horší – tak 15km z těch 42 bych za sebe nazval extrém – hned první sjezd korytem s kameny a hlavně pak lesní cesty rozježděné lesní technikou … pro lidi ze silnice a zpevněných cest jako já utrpení – tomu odpovídala skutečnost, že jsem se s některými potkal i 4-krát – do kopce předjížděl z kopce jsem byl předjížděn. Fakt nechápu, jak se na tom udrží. I když je fakt, že v lehkém dešti, husté mraky + les = šero, jsem viděl hodně špatně, i to mě dost vytrápilo. Ale realitou je, že sjezdy a terén prostě neumím a ztrácím. Za úspěch považuji jediný pád a to hodně lehký – spíše seskočení z kola …
    Start na cyklo část - ještě čistý :-)
  4. Běh – 9 km nahoru dolů – jestliže jsem relativně v pohodě vystoupal na Melechov, pak nastala krize – to padání dolů mě letos dostalo – krom toho jsem zde hodil nádhernou rybu na zem, když na rozbahněné trávě nohy jezdily lépe než na ledě … a bahno jsem měl opravdu snad všude. V každém případě sice horší čas než loni, ale spokojenost, s naraženým bokem jsem poslední 4km už spíše odkulhal – to se na čase trochu podepsalo.
    Výběh na Mlechov - s úsměvem na tváři
  5. Depa – v klidu v pohodě. Snad jen ponožka se na běhu shrnula – to už by si člověk jako já měl pohlídat – odřená pata budiž poučením pro příště …
    A finiš do cíle - jako prase od bahna

V každém případě je to hezký a náročný závod,který v případě deště je hodně náročný. Tedy pro neterénní jezde jako já. Bylo vidět, že MTB-čkaři prostě jedou v pohodě. Sám bych se přimlouval za jinou trať kola – místy mi ta cesta rozježděná lesní technikou přišla hodně drsná, na druhou stranu je hezká. Výjezdy, sjezdy, štěrk, kameny, kolem řeky, lesní cesty, polní cesty … prostě je tam vše a je to pestré, takže raději zkusím zapracovat na sobě J. Co bych možná změnil je rozprava – tu bych udělal u rybníka – následný přesun je pak zdlouhavý a … no prostě bych se mu vyhnul. Ale jinak klobouk dolů před organizací – depa vzorná, tekutin dostatek a trať značená … na jedničku. Snad jen dvakrát, třikrát jsem na kole zaváhal a jednou na běhu – to považuji za skvělé na takto členité trati … jestli se chce někdo učit, tak ať se jede učit sem.

Takže díky a pokud bude zdraví sloužit a budu moci, za rok zdar.

Oficiální stránka xTerra Melechov.

Share

Dva závody a každý jiný – Janské Lázně a Dačického 12-tka

August 16, 2010 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

7.8.2010 se běžel další ročník běhu do vrchu v Janských Lázních – téměř 8,6km a téměř 650 metrů převýšení. Letos opět pořádaný jako mistrovství ČR veteránů v běhu do vrchu. Kdo nezažil, nepochopí, jaká je to radost vidět vrcholek Černé Hory po 35 (ti nejlepší) – mnoha minutách (ti ostatní). V tomto roce trochu komplikované drobným deštěm a mlhou, ale to při podobném závodu většina běžců vůbec nevnímá. Od začátku se běží ostře do kopce, takže není žádný čas a prostor na to věnovat se okolnímu počasí, ale hned je třeba kontrolovat tempo a rozvrhovat síly. Pro tentokrát jsem měl velmi dobrý pocit – přestože jsem dva týdny před závodem nemohl běhat kvůli zádům, čas nebyl tak špatný a celkově jsem měl pocit, že to jde v pohodě. Závěr už sice byl pomalejší, ale vyslovená krize se nedostavila. Na vrcholu trochu zamrzelo to počasí – loni bylo nádherně a mohli jsme si vychutnat nádherný pohled do údolí … letos bylo vidět tak na sto metrů. Pochvalu zaslouží organizátoři – od startu až do cíle vše fungovalo v pohodě a v cíli bylo dostatek tekutin i něco malého energetického pro závodníky. Těším se znovu za rok a doufám, že počasí bude lépe přát.

Druhý běh mě bolí ještě více a to hlavně proto, že jsem se na něj nedostal – Dačického 12-tka, druhý ročník. Loni se mi tenhle závod moc líbil a jak jsem koukal, množství běžců narostlo – jen tak dál. Doufám, že příští rok řady opět posílím a nevleze mi do toho jiná akce.

Share

Železný Chlíst 2010 – den poté

July 18, 2010 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Desátý ročník je za námi a nezbývá, než ho zhodnotit a těšit se na další. Jak mohu shrnout své dojmy:

  1. Desátý ročník je již jubileum – byla by velká škoda tento závod ukončit a nepokračovat. Každý z okolí, kdo má o sport zájem a má tu možnost by měl trochu přispět – je radost vidět místní lidi na křižovatkách, na kontrolách, na občerstvovacích stanicích. Rozumím, že pro pořadatele je to náročné a právě proto je třeba jim pomoci, jak jen to bude možné. Zvláště letos jsem měl z jejich strany pocit “již trochu únavy”, ale zároveň již byly vidět zkušenosti s pořádáním – ta spousta drobností, které nikdo pořádně nevidí, ale které dělají závod lepším a pro závodníky přitažlivějším. Letos se termín trošku zpozdil – sám bych byl pro návrat k tomu dřívějšímu.
  2. Počasí nám opravdu přálo – hned večer se zkazilo, ale ráno to byla paráda – teplo, ale jen slabý vítr na kolo, prostě téměř ideální.
  3. Trati – zkrácení plavání IMHO nebyl šťastný krok – cykločást se pak prostě jela ve skupinkách a pro mě je pořád triatlon sport jednotlivců, kteří to mají vybojovat každý za své a na své, ale hlavně na této trati tomu lze těžko zabránit – sjezd do Hory přímo láká na “sjetí se”. Jinak je cykločást hezká a hlavně zpáteční stoupání prověří kvalitu závodníků. A na běh bych mohl pět oslavné básně – ta trať je zajímavá se vším všudy – seběhy, výběhy i rovné úseky … pokaždé mám hrůzu, jestli to při seběhu k potoku ubrzdím a kotníky vydrží, ale pokaždé se mi ta trať líbí.
  4. Závodníci – trochu mě překvapilo, jak moc se pole proměnilo – podle výsledků tam byla více než 50% obměna a to jsem, přiznám se, nečekal. Trochu mě zamrzelo, že se (alespoň pocitově) zmenšuje procento místních hobíků – přátelé, ukažme, že na Kolínsku a Kutnohorsku je spousta sportovců …
  5. Zázemí – zmínil jsem již dříve, prostě na neprofesionální závod je velmi kvalitní – převozy bot, kontroly, občerstvovačky, podpora … je vidět, že spoustu lidí již tuto akci “vzalo za svojí” a ten čas tomu věnuje. Letos musím vyzdvihnout toho jezevčíka na běžecké občerstvovačce – jeho radost z aportování odhozených kelímku a trochu pletení se pod nohy, když kelímek neletěl dost rychle – to je přesně to, co závodům této kategorie dodává to kouzlo.
  6. Abych jenom nechválil – nevím, kdo to byl, ani to nechci zjišťovat, ale řidič felicie, který mi to tam v Kutné Hoře “ohnul do protisměru” těsně před kolem si své vyslechl na místě – takže jenom pro podobné zopakuji – ano auto je silnější než kolo, ale když už neznáš předpisy, do auta nesedej. Tentokrát jsem to dobrzdil a nic se nestalo …
  7. To nejlepší na závěr – nejsem pivař, ani “masožravec”, ale na Chlístovi si již tradičně to pivo a kousek prasátka dám – je to ta sladká odměna a zase jedna drobnost, která ten závod dělá “svým” – včetně té chip-pivenky a prasenky. Už jenom tyhle drobnosti a těším se na další ročník a zároveň na rok se sportem a přípravami na tento a jiné závody.

Všem závodníkům tedy blahopřeji a věřím, že za rok se na Železném Chlístovi zase potkáme. Takže hodně větru do zad, hodně zdraví a radost při tréninku. A díky pořadatelům, těm je třeba popřát elán a dobré nervy na další a pokud to půjde, tak za rok se mnou na pomoc při přípravách můžete opět počítat.

čníky.Železný CHlíst 2010

Share

Triatlon – před startem a po něm

July 15, 2010 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Když už je na tento blog odkaz i z oficiálních stránek Železného Chlísta, asi bych mohl, kromě trati, popsat i pár věcí pro hobíky, tedy závodníky, který si to jen “jdou zkusit”.

Sám se za jednoho považuji – rozhodně nejsem profesionál, na druhou stranu už jsem pár závodů jel, takže už zase nejsem “prvnička”.

Takže co před startem?

Poslední týden velmi lehký trénink – teď už to nedoženete a je spíše třeba nechat tělo získat energetickou zásobu. V klidu si všechno připravit – je zbytečné se pak při závodě stresovat, že jste si zapomenuli tričko/ponožky/ … Samozřejmě zkontrolovat kolo – pojede se ostře a hrozí pády, takže minimalizujeme riziko nehody způsobené poruchou – namazání řetězu, kontrola plášťů a seřízení brzd by mělo být IMHO samozřejmostí. Spíše se vyvarujte novinek – láká to vzít si nové běžecké boty, které jste si včera pořídili, … nedoporučuji to – vezměte si věci, které máte vyzkoušené, cítíte se v nich dobře, víte jak v nich běžet/šlapat/… To platí i pro takové “drobnosti” jako jsou ponožky – shrnutá ponožka při rychlém nasazování při závodu může z 8km běhu udělat hodně bolestivý zážitek.

Další rada před startem je prostá – pít, pít, pít … energii roznáší po těle kyslík – tedy krev – tedy “voda”. Takže hlavně v těchto vedrech dodržovat pitný režim – platí pak dvakrát při závodě.

Poslední rada – těsně před startem se uklidněte, a připravte si vše v depu. Nejde o těch pár sekund hledání brýlí/ponožek/trika/ … jde o zbytečný stres a nervozitu během závodu, kdy byste měli být spíše v pohodě.

Připravit, start …

Takže je odstartováno – pokud nejste excelentní plavci, raději se držte až v druhé vlně – ve předu bude pár “rafanů”, kteří by vás následně přejeli a je zbytečné riskovat kopanec ve vodě … zažil jsem od jednoho pomalejšího patou do čela a není o co stát. Rozhodně nenasazujte strhující tempo – pokud je voda studená (letos to snad nehrozí) energie mizí velmi rychle. Před startem se alespoň svlažte – pokud vyhecovaní skočíte do studené vody může přijít docela šok a stažení hrudních svalů … nemůžete se pak pár metrů nadechnout. Na konci plavání zvolněte – budete se převlékat, klepající se ruce na to nejsou zrovna ideální a 10s na trati může znamenat 30s v depu.

V depu klid – o pár vteřin víc/míň není rozdíl – podívejte se na loňské výsledky kolik lidí doběhlo v rozmezí 30s – a hlavně, jste tu pro zdraví a pro pohodu. Takže alespoň trochu se osušit – i v teplech lze takhle slušně prochladnout na zádech, obout se pořádně a pořádně si nasadit helmu na hlavu – bez toho zapnutí pod bradou nemá skoro význam! Kolo rozjíždějte spíše zvolna – aby se nohy “dostaly do tempa” – z vody jsou spíše vychladlé. A hlavně koukat kolem sebe – Chlíst se jede na silnici za provozu, takže kolem budou auta, děti, další závodníci, …

Na konci kola opět doporučím poslední km zvolnit – bude přechod na běh a mohly by vás ztuhnout nohy – a napít se ještě tekutin – na kole to znamená menší ztrátu a při běhu bude výdej pokračovat, případně do sebe natlačit nějakou energetickou tyčinku (při všem ale mějte na mysli, že jste na silnici v provozu). V případě Chlísta je to tak od té poslední nebezpečné křižovatky v lese – jak vjíždíte z vedlejšky na hlavní. Sesedá se již před depem!!! a můžete si již před sesednutím rozepnout přilbu, případně suché zipy na tretrách, ale opět – pokud jedete poprvé, 10 získaných vteřin není třeba hrotit. V depu, pokud se přezouváte, pořádně si obout běžeckou obuv a zavázat tkaničky – 8km přeci jen není 100 metrů a je třeba mít nohy v pohodě. Nezapomenout sundat přílbu – už jsem viděl závodníka tak vystresovaného, že běžel až k první kontrole s cyklo-přílbou, než ho na to někdo upozornil 🙂

Pro běh platí to co pro kolo – zahájit spíše pomaleji a “rozběhnout nohy”. Připravte se na dvě stoupání do “smrťáku” – tam, pokud se na to necítíte, klidně jděte – zbytečně byste se vysílili a zisk je minimální proti pomalému běhu. Velký pozor na seběhu k potoku, těsně za Sionem – kořeny, prudká zatáčka vlevo + pokud nedobrzdíte, zopakujete si vodní část – tentokrát v potoce 🙂 Kousek dál je kontrola/občerstvovačka a vzhůru do druhého kola – neváhejte ale opět s pitím. Během celého běhu poprosím o slušné chování – tedy pokud vidím/slyším “rafana” běžet zezadu – hlavně v prvním kole – raději se držím u strany a nechám ho, ať se honí – možná i od některých uslyšíte “jdu zleva/zprava” – pak prostě uhnu směrem na opačnou stranu. Nedoporučuji podlehnout pokušení “chytím se ho a půjdu s ním” – držte raději svoje tempo a neutavte se.

Běh má jednu výhodu – tady už se na závěr nemusíte šetřit a užijte si finiš. I když jste x-tí, pořád jste zvládli triatlon a zasloužíte si obdiv a potlesk diváků. Těch posledních pár metrů je to radostné “zvládl jsem to”. po doběhu to sice láká “padnout na zem”, ale raději trochu choďte – abyste udrželi krevní oběh a svaly se zotavily. Opět se napít, dát si nejprve něco malého k jídlu a radovat se, že to máme za sebou. V případě Chlísta pak čeká prasátko a kdo chce, večerní koncert.

Ty nejdůležitější rady tedy jsou

  • Dostatek tekutin a nějakou energii před startem a během závodu
  • Nejančit a počítat s tím, že to není sprint (nemluvím o profi závodnících, kteří 8 km sprintují …)
  • V depu klid a pořádně se obout/převléknout.
  • Dávat pozor na sebe i na okolí – je to zábava a nestojí za případnou nehodu/zranění.
  • Užijte si ten závod – děláte to pro sebe!!!

Sportu zdar.

Share

Triatlon Welas eXterra – nadšenci nadšencům

June 21, 2010 by · Leave a Comment
Filed under: Sport 

Týden před tradičním Chlístem (který se pravda letos jede zž za měsíc) se v blízkosti pořádal jiný triatlon – MTB Welas u Velkého Rybníku. Možná spousta lidí o tomto krásném koutku přírody cca 15km od Kolína a 8 km od Kutné Hory neví – hezké koupaliště mezi skalami a chatová osada je určitě příjemným výletním místem na kole, nebo z Hory pěšky.

19.6.2010 se zde ovšem potkali nadšenci i polozávodníci na prvním ročníku triatlonu pořádaném v podobném duchu jako srpnová Dačického 12-tka (běh). Avizované trati 450m-18km-4,5km (plavání-kolo-běh) patří ke kratším, přesto bych asi s označením sprint-triatlon váhal. Hlavně kolo vedlo terénem, který bych označil středně náročný a pokud by pršelo, spíše náročný (to berte s rezervou, na kole jsem spíše silničkář). Malý trik pořadatelů, kteří před startem hovořili o 18-19C teploty vody byl stejně rafinovaný jako užitečný – aspoň mně přišla voda celkem teplá. PO doplavání místní naměřili 16C a to by byla “pěkná kosa”.

Kolo vedlo po polních, lesních cestičkách a cca 5 km po silnici – vedlejší, kde jsem asi nepotkal jediné auto. Musím pochválit nadšence, kteří stáli snad na všech křižovatkách a odbočkách, kde by snad mohlo jet auto a ukázali závodníkům, že je volno. Asi jsem působil na sjezdech jako brzda, ale v tom terénu bych si prostě rychleji dolů jet netroufnul. V každém případě mohu tu trať doporučit všem vyzkoušet – mimo závod je to hezkou krajinou a pohodová vyjížďka z Kolína i Kutné Hory, kterou můžete zakončit (v létě) koupačkou ve Velkém Rybníku. Trasu bych pravda odhadl kratší – hádal bych tak 16,5 km podle tachometru … ovšem dala mi zabrat, to přiznám.

Běh se zahájil asi 150m ostrého stoupání od depa k parkovišti a následně byla mírně zvlněná trať – co jsem mohl pozorovat spoluběžce, spousta toho už měla plné zuby, ale stejně tak bylo vidět nadšení. To bylo vidět i v několika případech doběhu ve dvojicích, kdy i po tomto objemu tratí dokázali finišovat.

Trochu mě mrzí, že jsem měl následně jiné povinnosti a musel odjet před vyhlášením – z celé akce jsem měl pocit pohody a chuti udělat něco pro sebe i druhé. Celá akce měla proběhnout v duchu závodu pro amatéry a také se tak IMHO stalo – asi by byl problém s větším počtem účastníků, prostor pro depo byl letos tak akorát (cca 40 závodníků). Gratuluji všem spoluzávodníkům a spoluzávodnicím, kteří se s tratí poprali a doufám, že se všichni dobře pobavili a za rok se s většinou opět potkám.

Takže za rok snad zdar znovu u Velkého Rybníka.

Share

« Previous PageNext Page »

TOPlist