Tak zítra zase o “krok” starší
Kulaté jubileum na krku … a nic. kromě faktu, že od letoška patřím do kategorie “o jedno vyšší”, rozuměj starší, tedy veteráni A, se nic moc nezměnilo. Musím říct, že je něco úplně jiného, co mi teď měří čas. A je to malá Bebra – roky se poměrně zkrátily a na druhou stranu zase prodloužily. To co v mém podání už nic neznamená (co je rok v mém věku) je pro ní neskutečně dlouhý interval. Snad každý měsíc je něco nového – jiné krmení, nové pohyby, jiné zvuky, jiná mimika, schopnost vyjadřovat svoje city, svoje potřeby. Je to neskutečný kvalt, který se zároveň “slil” do proudu změn, které letí vpřed, takže si je člověk ani pořádně nevychutná, ani se u nich nepozastaví, takže mu zároveň čas letí vpřed rychleji než kdy dřív.
Je to sice kulaté výročí, ale pořád někde v sobě cítím “mladíka bez rozumu a připraveného na každou volovinu”. Je pravda, že už člověk uvažuje jinak než před x lety, kdy byl bez závazků a hlavně bez odpovědnosti za dítě … jenže pořád mám ten., bonus, že rezervu jsou dostatečné, takže si mohu dovolit být “huba nevymáchaná”. Zrovna minulý týden jsem ve společnosti lidí určitě “výše postavených”, celkem jasně dal najevo, že si toho jsem vědom, ale zároveň je upozorňuji, že v tuto chvíli je moje pozice silnější, takže já rozhodnu, co bude dál. Na jednu stranu drsné, na druhou … normální věc. Stává se tak, že drzost je doplněna zkušeností a silou mojí pozice (i když vratkou). Vůbec nezávidím někomu se mnou jednat – pořád ještě kašlu na všechny taktické rady a úskoky a raději volím variantu “otevři hledí a bojuj, co to jde”. Pro mnohé jistě překvapení.
No nic, ani nevím, jak jinak říct, že věk člověka mění, ale … něco by v něm mělo zůstat stejné a mělo by vytvářet jeho identitu. Takže si večer pustím GnR November rain a vzpomenu, že je to píseň při níž (přesněji řečeno při instrumentální variantě) jsem slíbil a podepsal něco .. vlastně NĚCO. Možná i to ukazuje, že přeci jen nějaká změna nastala – před deseti, dvaceti lety jsem měl za to, že pokud chlap něco řekne, nemusí to slibovat, natož podepisovat … prostě to platí. Zjevně společnost kolem mě i mě přesvědčila, že někdy je třeba podpis ke stvrzení svého slova … Ale na druhou stranu, zítra zase obuji běžky a vyrazím s Kvídem honit klobás po Šumavě … takže něco se mění, něco zůstává. A čím dál více si uvědomuji, že pokud se po něčem honíme, je to jen na nás, abychom se jenom nehonili (nemluvili), ale uvědomili si, že “Every passing minute is a chance to take it all around” – citát z Vanilla Sky.
Co mě děsí, že čím dál více se obracím k minulosti – od písniček (Queen a Rolling Stones) až po filmy – z poslední doby mě zaujal snad jenom podivuhodný příběh Benjamina Buttona, jinak se pořád raději podívám na Blade Runnera než na moderní filmy postavené jen na efektech … a Postradatelní ve mně probudili neuvěřitelnou nostalgii po době, kdy dobro a zlo mělo jasné vize a šlo je bezpečně poznat. Co mě naopak těší je fakt, že v technologiích IT pořád jedu “naplno” a vidím ty nejmodernější směry a snažím se je poznávat a využívat – stárnu, ale dostatečně pomalu. hrůzu mám jen z okamžiku, kdy mi Bebra ukáže, že už “jsem out”. Pak už budu opravdu starý, ale zatím … zatím honím na trati i v praxi mladší a snažím se jim (vlastně hlavně sobě) dokázat, že věk je jen číslo 🙂
M3, where are you going?
After some time I visited workshop of the ERP system M3. In past it was with company Lawson, even earlier with company Intentia, now with a new owner of the product – Infor. Quite funny to see, how the business world influences software (or other) product. From my first “meeting” with M3 (Movex – in those days) I have feeling of quite good product – strong stress on production companies and many ideas were taken by other system (SAP, Axapta, …) and usually in the first or second wave whenever there were new technology. But the marketing and support – disaster, I cannot use other word. The selling of Intentia to Lawson was really funny – especially in Czech republic only people from Intentia Czech new about that (and only head of company) – the technical people were “sold” to Czech company OR-Next as some goods. The reliability of the product (partner) were strongly damaged. For the ERP system I would say the quality of software is 40% (or less) of the total value – the rest is implementing or supporting company – their reliability, knowledge, ability to listen and solve problems. Well, it can happen, sell and buy companies, but always it should be done in way with smallest possible impact on customer. I hoped people around M3 will take a lesson and would avoid the same error in future. Two years ago – M3 was old to the Infor company. Many people say it’s very good chance for M3 as the Infor is large company with better possibilities and according to the yesterday workshop I agree with them. Never mind, the situation in Czech republic … same mistake as 7 years ago. Even worse – OR-Next in problems (I do not know how many new implementation were done in last 5 year, but on M3 user group I see the same faces and only some are disappearing) and one half of technical people (from M3 part) moved to other company implementing M3. So where is the reliability of such a partner? Where is the chance for them to get new implementation and increase revenue?
So the my final words: M3 has quite difficult position on Czech market even in situation of the really good product. But good product suffers the influence of marketing and ability of the companies (implementing) to sell and support and to show themselves as strong partner. And yesterday I again saw the confirmation – new technological thinks going (from my point of view) in the right direction: thin client … excellent and in right time, new CRM …excellent and in good time, shift to Microsoft world … well the world wants it so good step in time the MS technology is reliable and ready to support midle sized to large companies. But opposite – one company without power of technical people but with knowledge of Czech market and … second one with very strong technical background but quite poor knowledge of Czech market and waiting for something (maybe for miracle who knows?). And the Czech Inform looking at this situation and waiting for the result.
Everybody who does something, does mistakes too. Smart people are that ones who are able not to repeat same mistake again … Way of M3 in Czech republic is a way of blind alleys visited many times again to check whether the alley is really blind.
Tak jsme si zvolili Zemana na Hrad
Volby máme za sebou a řekl bych: Díky bohu. Frekvence zobrazení nejprve 7-mi a následně dvou kandidátů bylo IMHO přemrštěná. Volil jsem pravda druhého kandidáta (a přiznám, že první kolo jsem vynechal, přeci jen to mám do místa trvalého bydliště docela daleko), na druhou stran nevidím výsledek jako katastrofu. Vůči panu Zemanovi jsem měl od začátku několik výhrad, jedna z nich je jeho “huba nevymáchaná” – prezidenta pořád chápu především jako kladeče věnců a někoho z koho by měla vyzařovat důstojnost a noblesa … a to prostě pan Zeman nemá. Na druhou stranu je to určitě chytrý a vzdělaný člověk, z tohoto pohledu je to volba lepší, než kdyby vyhrál sice noblesní, ale nevzdělaný blb (samozřejmě nemyslím pana Schwarzenberga, u něho bych řekl, že právě důstojnost je doprovozena i vzděláním a rozhledem a proto získal i můj a Kvídův hlas).
Co mě ale hodně zklamalo:
1) Pro zlehčení to je sucharská komise – šli jsme volit s Kvídem a koukali se na plyšového oslíka nesoucího lístek do urny neskutečně podezřívavě a ani se neusmáli, i když jim Kvído mával na rozloučenou a loučil se … volby jsou důležité, ale zasmát se jde i při nich.
2) Výrok pana Klause o vítězství pravdy a lásky. Pana Klause jsem si vážil a vážím si ho i nadále, ale měl by se pomalu začít “uklidňovat”. Tohle už svědčí spíše o počínající senilitě a o faktu, že jeho inteligence (jistě vysoká) je čím dál více zastíněna jeho egem. Možná je mu pan Zeman sympatický, možná mu připomíná vrchol jeho politické kariéry před x lety a dobu, kdy byl mladší, nicméně gratulace a vyjádření spokojenosti lze udělat i bez velkých nabubřelých slov. Zapadlo to do jeho rétoriky před volbami o emigraci v případě vítězství pana Schwarzenberga … další výrok hodný puberťáka a ne moudrého a zkušeného člověka. Z tohoto pohledu celkem vítám, že z postu prezidenta odchází, protože už asi opravdu minul svůj horizont.
3) První rozhovory pana Zemana – je to muž silných slov a ostrých vyjádření, který rozhodně je ochoten říci jasně svůj názor, nicméně už kampaň ukázala, že by si ho měl možná raději ověřit, úletů od hákových křížů v sídla manželky pana Schwarzenberga, přes vyhnání učitelky ze zámku a mnoho dalších, svědčí, že někdy už také rychleji mluví než myslí. Vadí mi u něho pravda i vazby na pana Šloufa i spol – zároveň to přesně odpovídá naturelu pana Zemana “účel světí prostředky”. A jeho první rozhovory IMHO potvrdily to, co mi na něm vadí nejvíce, resp. co na něm vnímám – jeho zatrpklost a povýšenost. Nemohu si prostě pomoci, ale jeho útoky z Vysočiny i předvolební boj mě přesvědčuje, že je to zlý člověk, který vše podřídí svému egu a touze zvítězit nad druhým “ať to stojí co to stojí” a zároveň pomstychtivosti. Z tohoto pohledu si myslím, že ČSSD se má na co těšit, protože pan Zeman jim jejich odklon od něho určitě nezapomněl a v okamžiku kdy se dostanou do vlády, “dá jim to sežrat i s úroky” – skoro bych si na to vsadil. A k jeho výroku o vhodnosti předčasných volbách mu mohu vzkázat jen toto: vážený pane Zemane, jste zvolen na post prezidenta opakuji pro Vás, pokud jste to pořád nezaregistroval, na post prezidenta. Pokud si dobře vzpomínám, vaše strana před ani ne třemi lety se ani do parlamentu nedostala – nemám pocit, že byste měl mandát od veřejnosti kecat do složení vlády – jestli to chcete dělat, za rok (nebo dříve) budete mít možnost kandidovat do sněmovny znovu a zkusit se do vlády dostat. Váš mandát je dán pravomocemi prezidenta nic víc, nic míň.
4) Přístup ODS – i když už oficiálně nejsem členem (po stěhování jsem neměl chuť se hrnout do nového sdružení), tak kecy o vlivu ostatních a kecy pana Nečase o spiknutí okolností … vzkazuji jenom toto: pane Nečasi a ostatní vedoucí pracovníci, pokud si nezameteme před vlastním prahem a místo zjištění, co jsme udělali špatně budeme kritizovat okolnosti a ty kolem sebe, jsme odsouzeni k tomu, že za pár voleb vyrazíme směrem OH, ODA, US a další obyvatele politického hřbitova, díky vám k tomu máme dobře našlápnuto. Za sebe musím říci, že jenom rádoby-pravicový blb bude dělat nepravicovou politiku, protože levicového voliče nepřiláká, pravicového ztratí – gratuluji, vám se to už povedlo a téměř učebnicově jste předvedli “jak se pravicová vláda chovat nemá”.
A pro nás pro všechny … zase bude snad na nějaký čas klid, ostatně pro 95% občanů je celkem jedno, kdo sedí na hradě i ve vládě, dopady jejich kroků jsou IMHO mnohem menší než si myslíme. A důležitější pro naše štěstí je to, co si zařídíme a uděláme každý z nás. Jenže ono je asi pořád jednodušší kecat a kritizovat “ty nahoře”, než pohnout zadkem a pro vlastní štěstí něco udělat.
Služby v ČR – hrajeme si na firmy
Poslední týden mám zase smůlu na poskytované služby. Nevím proč, ale v ČR prostě pořád hodně firem nepochopilo, že síťové služby mají jednu hlavní devizu a hodnotící prvek a to je spolehlivost. Pro většinu lidí není podstatné, jestli mobil má pokrytí 99,2 nebo 99,6% území, jestli pošta dodá za 48 nebo 60 hodin, jestli internet běží 5MB nebo 3MB, co potřebují, aby ta služba fungovala stabilně a pokud je problém, aby se začal řešit. Moje zkušenost z posledních dní je ale úplně jiná.
Případ 1 – Česká Pošta. Poměrně jednoduchá služba – přeposílání zásilek. Mám zaplaceno od ledna do února. První týden jsem vzal na vědomí, že něco přišlo na starou adresu … nečekal jsem, že pošta bude fungovat okamžitě. Na druhou stranu 20. ledna pořád chodí dopisy na starou adresu a při reklamaci předvedla pošta svojí “pružnost”. Žádost jsem dával na jiné poště – první bylo čekání cca 10 minut, než byla žádost nalezena a potvrzeno, že jsem jí opravdu podal. Následovalo 5 minut zjišťování, jestli to odešlo na příslušnou poštu … odešlo O.K. Takže mi radostně oznámili, že oni svojí část splnili. Poděkoval jsem, ale upozornil jsem, že to nemění nic na faktu, že pošta chodí na starou adresu – následoval telefonát na poštu Kolín (stará adresa) a radostné zjištění, že tam tato žádost dorazila a vědí o ní – podruhé jsem poděkoval, ale znovu upozornil, že mě to těší, ale pošta pořád chodí na starou adresu (fakt jsem v tu chvíli netušil, jestli mám brečet, slečnu na přepážce trochu srovnat, nebo se smát). Doporučení – reklamujte si to v Kolíně mě opravdu pobavilo, takže jsem upozornil, že jsem si službu obědnal u České pošty pobočka Planá a službu nedostávám – je to i jejich problém. No nakonec se zjistilo, že všechno proběhlo, jenom paní doručovatelka tuto žádost někam založila v Kolíně – rozumím, že se to stane (a doufám, že další pošta už mi bude chodit v pořádku), ale přístup pošty, která takto řeší problémy je ukázkou postupů z dob Rakousko-Uherska. Pro ostatní dvě zjištění:
1) tato služba funguje “když se poště chce”
2) není to tak, že pošta chodí rovnou na novou adresu – ona dojde na poštu staré adresy a odtud ho doručovatelka přeposílá na tu novou … vůbec nerozumím proč, centrální evidenci adres zjevně ještě na České Poště neobjevili.
Případ 2 – připojení internetu Backer.info (firma z Českých Budějovic) v Plané. Večer přestal fungovat internet – tak jsem poslal SMS technikovi a čekal – po dvou hodinách bez odezvy jsem zkusil zavolat – telefon nikdo nebral. Druhý den až druhý telefonát po desáté hodině … “jo ono něco nefunguje” (SMS se zjevně neobtěžoval číst), tak já se na to podívám a zavolám. Co k tomu říct? No pokud máte internet na soukromou poštu, občas internet, backer.info je O.K., pokud ale potřebujete pracovat a pro práci potřebujete síť, obloukem se jim vyhněte – za dva měsíce dva několikahodinové výpadky a podporu by člověk musel prosit,a by začala něco řešit. Z této zkušenosti musím konstatovat – opět jedna firma, která si na podnikání hraje, ale vlastně neví, co to podnikání je.
Běh Milénia 2013 – Chýnov u Tábora
Druhý letošní závod byl opět v novém působišti – cca 10km od Tábora v Chýnově. Zjevně již tradiční závod v běhu (silnice) na 5,9km. Ozvláštnil jsem si to cestou, takže jsem na závod vyrazil na kole – aspoň jsem se nemusel nijak moc rozcvičovat a rozběhávat. Hlavní závod navazoval na sérii běhů pro děti – určitě super věc, která se začíná objevovat čím dál více a věřím, že přitáhne ke sportu dost dětí. Co jsem naopak nepochopil – jmenné čtení závodníků před startem – v mraze to znamenalo cca 5 minut mrznutí před startem v lehkém běžeckém oblečení. Myslím, že původní záměr – ověřit, kdo všechno je na trati, aby se dal v cíli odpočítat poslední závodník – byl splněn z poloviny, hlavně v závěru už pořadatelé stejně čísla moc neregistrovali a pokud by někdo náhodou mávl rukou, vzali by ho za příslušného závodníka. Takže jediný výsledek IMHO byl krátké mrznutí před startem a seřazení závodníků na startu především podle čísel. Možná by bylo lepší nechat závodníky seřadit dle libosti – většina si rozumně stoupne podle své výkonnosti a omezí se strkanice na startu. No a pro zabezpečení závodníků stejně jelo sběrné auto, které v pohodě pohlídalo, jestli už na trati nikdo není (pominu fakt, že pokud se někdo tento den prezentoval, tak asi chtěl běžet a na startu stál …). Naopak naprosto super byl čaj/grog v cíli – po běhu v mraze je to “to pravé ořechové” (a lituji, že jsem byl na kole a musel si dát jenom čaj …).
Zároveň pochválím trať – pestrých 5,9 km po zasněžené silnici. Až na pár krátkých klouzajících úseků byl ujetý sníh s jemným posypem, takže se běželo velmi dobře. A za sebe jsem velmi spokojen – celkově bych to viděl tak na 6-7. místo (bohužel jsem pospíchal – na vyhlášení jsem nečekal) a běželo se mi velmi dobře, vlastně celou cestu jsem někoho dobíhal – předbíhal. Hlavně poslední závodník mě hodně překvapil – dotáhl jsem ho tak na čtvrtém kilometru a protože závěr mívám slabší, čekal jsem, kdy se kolem mě zase přežene. Ale dusal ještě přes kilometr těsně za mnou a najednou “odpadl” na pár metrech. Skoro jsem zalitoval, že nebude finiš. Tak uvidíme, jak se bude dařit dál – v posledních letech mám spíše tu zkušenost, že dobrý začátek znamená mizernou sezonu a naopak …
P.S.: Tak nakonec vítězství v kategorii – začínám mít ze sezóny obavě větší a větší …
Lance Armstrong se přiznal – leden 2013
LA se přiznal k dopingu – možná je i skoro jedno, proč. O zobání v cyklistice se všeobecně vědělo a ví, takže žádné překvapení. Nebudu ani LA hájit – obhajoba, že LA byl prostě nejlepší, včetně dopování mi přijde legrační – ani nejlepší zloděj tohle asi u soudu nevytáhne na svojí obhajobu. Co mě trochu vadí, že po tomto není trochu vítr u bafuňářů tohoto “sportu” – u většiny je zjevné, že jim LA a jemu podobní umožnili živit se na lhaní. Za sebe bych v tuto chvíli asi doporučil, aby se toto přestalo řešit u dopingových komisí a ředitelství těchto závodů – povětšinou by rozhodovali stejní kašpárci, kteří nad tím zamhouřili oči. V tuto chvíli bych spíše byl pro variantu civilních soudů. Obhajobou nemůže být “dělali to všichni” – LA podváděl a pokud někdo bude nárokovat price-money, nebo sponzorské dary, pro podvod … nechť soud rozhodne, jestli LA podváděl (a vzhledem k přiznání asi bude rozhodnutí jednoznačné) – bude peníze vrace. A pokud je nemá … osobní bankrot a pár let životní minimum. Podobně by to ale mělo následovat u dalších usvědčených “sportovců”.
Druhou věcí je, že dokud se najdou lidi, kteří budou tyto závody sledovat i s vědomím, že se “prostě zobe”, vždycky se najdou sponzoři, kterým se to vyplatí a zaplatí někoho tak, že začne podvádět. V tomto je sport prostým obrazem společnosti, která začala zaměňovat lidi schopné za lidi “všeho schopné”. Kolik jen lidí (třeba i top managerů) vydělalo peníze na hraně/za hranou zákona, profesionální sport je vzorek lidí a pokud mezi lidmi budou křivárny, budou i ve sportu. Pro všechny pak doporučuji zamyšlení nad sponzory cyklistických závodů – věděli o podvodech nebo se nechali tak lehce “odrbat”. Myslím, že pro tyto velké a známé firmy je tohle vizitka docela nehezká a jediné co může většina lidí udělat je zamyslet se, jestli výrobek od podvodníka/lopaty, která se nechala takhle vodit za nos chce vlastnit – tohle je asi jediná cesta, byť nereálná. A po této aféře můžeme znovu zvážit, jestli chceme sledovat vrcholné události, které více než sportovní výkony začínají připomínat “sehrané divadlo ala wrestling”.
Mohlo by to mít ale jiný dopad – je věc firem, jestli chtějí podporovat podvody a riskovat svojí reputaci. Znovu by ale možná stálo za zamyšlení, jestli stát má takto podporovat profesionální a vrcholový sport a jestli by peníze raději neměl investovat do sportu mládeže a amatérského sportu. Velký sport se může klidně historicky znemožnit, ostatně on si na sebe vydělá, pro stát by IMHO mělo daleko větší cenu podpořit sport většího počtu lidí na nižší úrovni.
Volby z nouze
Nemohu si pomoci, ale letošní prezidentské volby mi připomínají volbu jednookého krále mezi slepými. První kolo mě svým způsobem potěšilo – nemusím pana Zemana, ale respektuji, že je to inteligentní (a schopný) člověk. V jeho případě mi ale vadí jeho vulgarismy a “lidové chování” – na prezidenta si pořád představuji muže či ženu s noblesou a grácií – “obhroublý bůčkožrout”, byť s velkou inteligencí a zkušenostmi mi tam prostě nesedí. No a pan Schwarzenberga bych i klidně volil, v jeho případě ale trochu váhám, jestli je vysoká politika ještě vhodná pro někoho v podobném věku – přeji mu dlouhý život a pokojné stáří, ale na jeho místě bych už asi spíše užíval života – případné zdravotní problémy by už přeci jen mohly zasáhnout do spousty věcí.
Druhým potěšujícím faktem byla voličská účast – tohle číslo jsem při stávající znechucenosti nečekal a je určitě dobře, že si lidé k volbám našli cestu. (Pro příště možná opravdu volby posunout daleko od dovolených a prázdnin, kdy lidé dají přednost výletu před volbami – je to smutné, ale je to realita (a já přiznám, že jsem snad poprvé nevolil, ale 100km tam a 100km zpět se mi prostě jet nechtělo.)
Když se podívám na poražené, tak musím zaplakat nad ODS, v které jsem byl cca 3 roky členem – vlastně ještě na podzim. Nejsilnější vládní strana vybere kandidáta, který získá předposlední místo a cca 3% hlasů? No potěš koště – možná by si ODS mohla všimnout, že se změnil systém a v přímé volbě uspěje osobnost a nikoliv persona, která uspěje v zákulisních machinacích – tedy někdo, kdo nic nedělá a co nejméně lidem vadí. Už jenom za tuhle tupou volbu jsme si v ODS zasloužili prohrát a snad je dobře, že i takto výrazně. Pan Nečas a spol y se už možná mohli trochu vzpamatovat a otevřít oči, za poslední 2 roky mám pocit, že vše řídí od stolu a mimo realitu. Vedení volební kampaně by pak mělo nést odpovědnost a … už žádnou kampaň neřídit. Chabou záplatou pro ODS může být fakt, že jako podobný spolek trubek, se zachovala ČSSD. Musím říct, že případná varianta po parlamentních volbách, kdy by si pro jmenování šel Sobotka k Zemanovi jako bývalému předsedovi, který ČSSD zvedl a kterého nyní ČSSD podrážela jak mohla, mi přijde docela legrační. Jenže i ČSSD nenašla osobnost, která by měla jasné téma, takže zvolila variantu “jsem jediný čistý a žádný úlet jsem neudělal” – to je pravda, jenže tento kandidát vlastně vůbec nic neudělal – co prezentoval, co by chtěl prosadit?
Speciální kapitolou je pak pan Franz – nechci mu brát iluze, ale IMHO … nic ve volbách nedokázal, jeho řeči o tom “že to jde dělat jinak a on to prokázal” … se svými méně než 10-ti procenty spíše potvrdil, že to bez zkušeností, peněz a podpory politiků prostě nejde. Věřím, že je to chytrý a schopný člověk, jen mi přijde, že (podobně jako u pana Zemana) trochu pominul fakt – prezident je převážně reprezentativní osoba státu. A tak jako do Národního divadla nepůjdu v šortkách a roztrhaném triku, potetovaný člověk by na podobném postu naší zemi moc nepomohl.
Pan Fischer je opět kandidátem “proti mě nikdo nic nemá”, protože já svoje názory neprezentuji a mojí kvalifikací je nedělat chyby (raději nedělat nic).
U kandidátek mám pocit, že šly do prohraného boje a v případě paní Roithové a Fischerové to zvládly s grácií a šarmem – když se nad tím tak zamyslím, možná by toto byla nejlepší varianta. Ovšem varianta z říše pohádek. Opakem je, pro mě, pak paní Bobošíková – ta by kandidovala asi i na popeláře, kdyby se na něj volilo – patří ale k české politické scéně jako zpestření šedi.
Takže za dva týdny bude druhé kolo … a já za této situace držím palce panu Schwarzebergovi i když bych si asi na něho nevsadil. Bohužel i při (skoro)rovnosti v prvním kole bych odhadl, že ČSSD zmírní rétoriku a pana Zemana podpoří (asi těžko podpoří člena vlády proti které bojuje) – jen si to kluci v Lidovém domě ještě musí trochu srovnat v hlavě a spolknout tu hořkou pilulku :-). Voliči pana France IMHO budou naopak stát na straně pana Schwarzenberga, podobně jako voliči pana Sobotky. U hlasů kandidátek (všech tří) to odhaduji 50:50. Rozhodují tak asi budou stávající voliči pana Fischera a tam si to odhadnout vůbec netroufnu. Dva týdny teď tedy bude asi “zajímavá” kampaň a další podpásovky – Zeman označí soupeře za ochránce Kalousků, zdvihače daní a podporovatele restitucí, na jeho hlavu se zase snese kritika za oposmlouvu a (něco se určitě najde). Tak ať už je to snad za námi a jeden z nich si na ten hrad sedne.
Vzhůru do nového roku 5 km v Táboře
Nové místo, nový závod … takže na Silvestra jsem bohužel nebyl v Kolíně (na 3 km běh), ale v práci. Vynahradil jsem si to hned prvního na běhu v Táboře – 5km příjemného běhu po asfaltu/kostkách. V rozumném tempu jsem překvapivě doběhl pátý … třetí v kategorii vykopávek, pardon veteránů nad 40 let. Takže první závod v roce – poprvé také v kategorii 40+. No co se dá dělat, tělo prostě stárne, rozum bohužel nikoliv 🙂 takže běh se mnou absolvoval i Kvído a určitě povzbuzoval i ostatní “ovečky”, které se rozhodli do nového roku vyrazit se sportem. Uvidíme, kam nás se zbytkem – Kvídem a zbytkem rodiny život zanese, ale pokud zůstaneme “na jihu”, určitě se pokusím opět zajít. Byla to příjemná akce a pořadatelům patří poděkování za její organizaci.
No nic – o rok jsme starší a spoustu lidí bilancuje a plánuje … kašlu na to, život pokračuje dál a určitě se bude zase čemu smát a za co bojovat, o co se snažit. No, a abychom měli toho prvního nejvíc a hodně radosti při tom, přeji nám všem dohromady … hodně štěstí do nového roku 2013.
5 km Tábor
Takže přestěhováno – jsme na jihu :-)
Tak po devíti letech jsem opustil byt v Kolíně – vlastně již druhé stěhování a třetí Bažina (pro znalce M.A.S.H.). Přestěhovat věci nasyslené za 9 let (resp. déle, protože spousta se přesunula již z předchozího bytu), bylo poměrně náročné a když se vše vyndalo, asi bych nevěřil, že se to dá do 2+1 naskládat. Velká část prošla popelničním archivem, další je uložena v garáži (prostor čekatelů na popelnici) a zbytek je v Plané … V bytě v plané to pravda po neděli vypadalo jak po explozi atomové pumy – všude hlady věcí, které je třeba umístit, rozmístit nábytek, … včera už to bylo ale jen jako po výbuchu granátu – přeci jen již se dalo poznat, co v dané místnosti bude (aspoň orientačně, jestli to bude koupelna, kuchyň, skladiště … pardon obývací pokoj). Nicméně ještě tak týden to bude asi postupné uklízení a usazování. Všem, kteří by o podobném uvažovali, doporučím, s rozvahou a klidem, postupně likvidovat jednu kupku bordelu za druhou. A varování – pokud se stěhujete s prckem, znamená to následující: stěhujete věci tří lidí, které bude stěhovat a uklízet převážně jeden (resp. dva se budou střídat) a druhý se bude muset věnovat tomu třetímu 🙂 náročnější varianta, ale s úsměvem se dá i to.
Krásný zážitek to je pro nás “aktivní” PatAMaty – tolik děr, které je možné vyvrtat … prostě nádhera. Opět je limitujícím faktorem třetí člen domácnosti, který by neměl být ve spánku rušen – vrtání je třeba plánovat a v povoleném intervalu vyvrtat vše co jde …
V každém případě byl smutný zážitek opouštět byt po tolika letech – zažil jsem v něm hodně, hezké i nepříjemné chvíle – zůstává tam část člověka. Spoustu věcí si v bytě každý přizpůsobí sám sobě, spoustu věcí tam zůstane uděláno z nějaké doby, protože tehdy se to hodilo a … prostě to tak zůstalo. Doufám, že zase najdeme (tentokrát již ve třech) místo, kde bych zůstal nějakou dobu a kde tomu budeme moci říkat “doma”.
No a na závěr – jako “rádoby-manager” – akce samozřejmě probíhá podle řízení projektu- každý den tři MIT a postupné zútulňování. Např:
Pondělí: 1) zprovoznit pračku, 2) šatní skříň v chodbě, 3) věšák na kabáty v chodbě … splněno
Úterý: 1) Hadrová skříň do chodby, 2) zrcadla pověsit, 3) jídelní stůl do jídelního koutu, 4) skříňka v obývacím pokoji na své místo … splněno
Středa: 1) Přesunout skříňky pro Klárku, 2) zprovoznit síť a server, 3) Nástěnku … to be done
BTW: zrovna když jsem teď chtěl umístit mapu … proklikal jsem se až do Kolína, abych si uvědomil, že … bydlím už někde jinde 🙂 – bude to běh na dlouhou trať.
Podzimní pečky 2012 – 10 km bahna
Znovu v Pečkách, znovu 10 km, znovu podzimní park … a letos bahno. Po včerejší sněhové nadílce, která se přes noc rozpustila, byla trať plná kaluží a hlavně bahna. Sice jsem si přibalil cross boty, ale těsně před startem jsem si prošel začátek trati a usoudil, že to zvládnu v normálních, v kterých trénuji na asfaltu. A první chyba byla na světě – ten proběhnutý úsek byl jednou z výjimek, kde to neklouzalo – zbytek trati byl víceméně kaluže a bahno. Hlavně úzká část vzadu v parku se po dvou kolech proměnila v “bahnitou uličku”. Ještě první čtyři kola to šlo, pak už to ale bylo kolo od kola horší – více rozdupaná a mokrá trať. Závěr pak už byl rozfázován na slušnou rovinku podél trati (tam byli jen kaluže, jinak se běželo super – zatáčka s bahnem u podchodu, kde to začalo klouzat – esíčko přes potok u startu, kde klouzání pokračovalo – úzká ulička vzadu v parku, kde to klouzalo od začátku – rovina zpět k začátku parku, kde to klouzalo čím dál více a část uprostřed se nádherně rozbahnila – až po rovinku do finiše, kde to opět klouzalo minimálně s výjimkou úvodní zatáčky.
Z tohohle pohledu mi čas těsně přes 38 minut připadá velmi slušný a mrzí mě jenom ten finiš – prohrát pár metrů před cílem zamrzí i když musím přiznat, že letos byl kolega prostě lepší a to asi na všech závodech – tady se to jenom potvrdilo 🙂 A příště si snad přeci jen ty pořádné boty vezmu … pro jistotu.
LinkedIn
