Služby v ČR – hrajeme si na firmy
Poslední týden mám zase smůlu na poskytované služby. Nevím proč, ale v ČR prostě pořád hodně firem nepochopilo, že síťové služby mají jednu hlavní devizu a hodnotící prvek a to je spolehlivost. Pro většinu lidí není podstatné, jestli mobil má pokrytí 99,2 nebo 99,6% území, jestli pošta dodá za 48 nebo 60 hodin, jestli internet běží 5MB nebo 3MB, co potřebují, aby ta služba fungovala stabilně a pokud je problém, aby se začal řešit. Moje zkušenost z posledních dní je ale úplně jiná.
Případ 1 – Česká Pošta. Poměrně jednoduchá služba – přeposílání zásilek. Mám zaplaceno od ledna do února. První týden jsem vzal na vědomí, že něco přišlo na starou adresu … nečekal jsem, že pošta bude fungovat okamžitě. Na druhou stranu 20. ledna pořád chodí dopisy na starou adresu a při reklamaci předvedla pošta svojí “pružnost”. Žádost jsem dával na jiné poště – první bylo čekání cca 10 minut, než byla žádost nalezena a potvrzeno, že jsem jí opravdu podal. Následovalo 5 minut zjišťování, jestli to odešlo na příslušnou poštu … odešlo O.K. Takže mi radostně oznámili, že oni svojí část splnili. Poděkoval jsem, ale upozornil jsem, že to nemění nic na faktu, že pošta chodí na starou adresu – následoval telefonát na poštu Kolín (stará adresa) a radostné zjištění, že tam tato žádost dorazila a vědí o ní – podruhé jsem poděkoval, ale znovu upozornil, že mě to těší, ale pošta pořád chodí na starou adresu (fakt jsem v tu chvíli netušil, jestli mám brečet, slečnu na přepážce trochu srovnat, nebo se smát). Doporučení – reklamujte si to v Kolíně mě opravdu pobavilo, takže jsem upozornil, že jsem si službu obědnal u České pošty pobočka Planá a službu nedostávám – je to i jejich problém. No nakonec se zjistilo, že všechno proběhlo, jenom paní doručovatelka tuto žádost někam založila v Kolíně – rozumím, že se to stane (a doufám, že další pošta už mi bude chodit v pořádku), ale přístup pošty, která takto řeší problémy je ukázkou postupů z dob Rakousko-Uherska. Pro ostatní dvě zjištění:
1) tato služba funguje “když se poště chce”
2) není to tak, že pošta chodí rovnou na novou adresu – ona dojde na poštu staré adresy a odtud ho doručovatelka přeposílá na tu novou … vůbec nerozumím proč, centrální evidenci adres zjevně ještě na České Poště neobjevili.
Případ 2 – připojení internetu Backer.info (firma z Českých Budějovic) v Plané. Večer přestal fungovat internet – tak jsem poslal SMS technikovi a čekal – po dvou hodinách bez odezvy jsem zkusil zavolat – telefon nikdo nebral. Druhý den až druhý telefonát po desáté hodině … “jo ono něco nefunguje” (SMS se zjevně neobtěžoval číst), tak já se na to podívám a zavolám. Co k tomu říct? No pokud máte internet na soukromou poštu, občas internet, backer.info je O.K., pokud ale potřebujete pracovat a pro práci potřebujete síť, obloukem se jim vyhněte – za dva měsíce dva několikahodinové výpadky a podporu by člověk musel prosit,a by začala něco řešit. Z této zkušenosti musím konstatovat – opět jedna firma, která si na podnikání hraje, ale vlastně neví, co to podnikání je.
Lyžování – Pec pod Sněžkou
Vlastně již ke konci zimy jsme se vydali do dalšího střediska – Pece pod Sněžkou. Musím říct, že to vlastně i pro mě byla premiéra, na sjezdovkách jsem tu ještě nikdy nebyl a na běžkách jenom na vrcholu kolem Zahrádek, Pražské a Kolínské boudy, kde jezdívám trasu z Černé Hory.
Hledání ubytování na poslední chvíli bylo asi standardní – končí hlavní sezona, takže penziony docela obsazené a je třeba říci, že poměrně drahé – při vzpomínce na články o minimu turistů a dopadech krize na náš cestovní ruch nemohu poznamenat, že pokud služby nebudou odpovídat cenám, ani raketový růst ekonomiky to nezachrání. Nakonec jsme ovšem našli apartmán na jednu noc za přijatelnou cenu a podle fotek vypadal příjemně. Byl v centru Pece, pokud to tak lze nazvat a jmenuje se Eden (záměrně dělám reklamu). Nejprve jsme ovšem vyrazili na běžky – první nepříjemnost. Bylo obsazeno hlavní parkoviště u vleků, takže jsme auto nechali až dole (vlastně vedle apartmánů) a šli jsme pěšky skoro 2 km k vlekům. Vyvezli jsme se na Hnědý Vrch a vyrazili směr chata na Rozcestí. Vzhledem k pokročilé době jsme se však hned zastavili na Lyžařské boudě a před stoupáním na Liščí horu si dali lehký oběd – chata ani neurazila, ani není nijak výjimečně dobrá. Prostě pokud máte hlad/chcete se ohřát, je to v pohodě, ale asi to nebude místo, které by vám nějak utkvělo v paměti. Ceny na Krkonoše standardní – nijak přemrštěné, ale taky nic levného. I obsluha byla usměvavá, příjemná, ale … docela pomalá. Dál jsme tedy pokračovali směr Rozcestí, Výrovka a sjezd dolů do Pece. Kdyby bylo počasí určitě hezký a lehký výlet na 3 hodinky. Tentokrát docela fučelo a bylo pod mrakem s lehkým sněžením – cestou dolů jsme celkem vymrzli. Jak je v Krkonoších (nehezkým) zvykem – stopy nic moc.
Výhodou bylo, že jsme naopak sjeli přímo k apartmánům kolem bobové dráhy. A tam, pro změnu, velmi milé překvapení – příjemní lidé, ochotní (pomohli i vynést věci z auta), prostě super. Takže jsme si dali něco teplého a vyrazili na večerní lyžování – majitelé chaty nás tam dokonce dovezli – prostě lidi, kteří pochopili, že se tam budeme možná vracet a pokud tak chtěli aby to bylo k nim.
Večerní lyžování nádhera – upravená sjezdovka Javor, docela dobře osvětlena. Štěstí jsme měli na podmínky – mírné mrholení, lehký mráz – prostě 3 hodiny lyžovačka bez čekání na příjemné sjezdovce – nádherný zážitek. Dobré je, že ze sjezdovky lze po cestičce na lyžích sjet až do centra Pece – k apartmánu jsme to pak měli tak 250m. A po lyžování jsme poměrně rychle “odpadli” v útulném pokoji.
Druhý den dopoledne jsme opět vyrazili na sjezdovky – viz fotky – bylo nádherně. Nepříjemné bylo, že ráno fungovaly jen dvě kasy, takže na permanentku se čekalo 20 minut – to mi přijde docela dost a možná by si to měli majitelé vleků uvědomit. Ale jinak se den vydařil – sjezdovka byla upravena, počasí skvělé, lidí málo – snad až na chvilku před polednem jsme nečekali déle než 5 minut.
Co říci závěrem? Pec je fajn středisko, ale musíte přijmout, že je zde hodně cizinců, kteří zvedají ceny. Pokud najdete rozumné ubytování je to super, jinak ceny jsou prostě Krkonošské a musíte občas hledat, kde se dá najíst za rozumné peníze. O sjezdovky se tu starají dobře až skvěle a příliš se nečeká. Naopak běžecké tratě jsou prostě zanedbané – Krkonoše prostě běžkařům nepřejí. Ale pokud budete mít štěstí, tak výhled na Sněžku určitě stojí za to vyzkoušet i Pec pod Sněžkou.
Skol
LinkedIn
