Podnikání x zaměstnání
Je to otázka, kterou si většina z nás určitě položila – jít do zaměstnání, nebo se snažit podnikat na vlastní triko – založit si živnost (nebo jinou formu – od s.r.o., a.s., spol. s r.o., k.s., …). A každý určitě občas zalitoval, že není v tom “druhém táboře” – rozuměj mezi zaměstnanci, pokud je živnostník a naopak. Protože i mě se blíží rozhodnutí, co dělat, tedy kam se zařadit, přemýšlím o tom. Mám tu výhodu, že jsem si už obojí zkusil a mohu tedy porovnávat. Samozřejmě, že každý má trochu jiné zkušenosti, ať už v živnosti, nebo v zaměstnání, ale obecně lze říci, že
Výhody podnikání
- Volnost – nikdo (kromě zákazníků) Vás nenutí vstávat a dorazit do zaměstnání, jestli si zrovna chcete uvařit kávu, …
- Možnost velkého zisku – pokud se bude dařit, je šance na velké zisky.
- Máte přehled, co děláte a proč to děláte (tedy měli byste mít, pokud to tak v živnosti není, je něco špatně).
- Velmi často máte možnost dělat opravdu to, co chcete dělat – od oprav kol, po kreslení na plátna, nebo třeba poskytovat lidem nevšední zážitky – někomu se to asi “přejí”, ale má šanci to trochu měnit, přesouvat těžiště podnikání, …
- Je možnost slušného růstu – když se “kšeft” rozjede, proč nezaložit “es-er-óčko” a nerozjet to ve větším?
Nevýhody podnikání
- Staráte se o vše (alespoň ze začátku) ve velké většině sami – málokterý zaměstnanec tohle pochopí, dokud si nemusí zařídit tohle povolení, podat daňové přiznání, jednat s dodavateli, zajišťovat prostory a pronájem, … tisíce drobností, které jsou hodně náročné a znamenají dělat něco jiného než chcete (pokud nejste úřední masochista :-).
- Často vkládáte vlastní prostředky do podnikání – riskujete jejich ztrátu. Ono se to jeví jako drobnost, ale u mnoha typů podnikání se bez nějakého “výrobního prostředku” (tím může být počítač, soustruh, tranzit, pronajatý prostor, …) prostě neobejdete a v 99% to není zadarmo.
- Čas – alespoň z počátku se připravte, že to není za 8hodin práce, ale většina živnostníků prostě pracuje od nevidím do nevidím (výjimky, které vydělávají na nějakém nápadu jsou spíše raritou …). Ani dovolenou vám nikdo nezaplatí – na ní si prostě musíte vydělat během zbytku roku.
- Musíte jednat se zákazníky (a většinou dodavateli). A připravte se na to, že to bývá celkem opruz – mnozí zákazníci mají naprosto nereálné představy, případně neradi platí za obdržené zboží/služby – a vymáhání dluhů, to je pro většinu lidí ztráta času a ještě k tomu hodně nepříjemná – někdy až moc.
- Ono to prostě nemusí vyjít – je to riziko a i když máte nápad, jste schopní, někdy máte smůlu a neprorazíte – pokud postavíte zájezdní restauraci u krásného potůčku v klidné přírodě a za rok Vám tam vybudují dálnici, máte prostě velkou smůlu (teda pokud ten projekt už nebyl schválen v době, kdy jste se rozhodovali o té hospodě … pak jste spíš blázen, že jste si to nezjistili).
Takže jak se rozhodnout – každý musí uvážit. Včetně odpovědnosti ke svému okolí, jestli chce jít do většího rizika (s možností většího zisku), nebo chce větší jistotu. Zároveň je třeba alespoň trochu tohle projít s okolím a zajistit si alespoň morální podporu (nebo se připravit na nepodporu, pokud “narazíte”). Zamyslete se, jestli máte dost disciplíny a sebekázně na podnikání – ochotu tomu věnovat čas a nečekat zisky první měsíc, pokračovat v práci i když se nedaří. V tom všem musíte k sobě být upřímní a nenamlouvat si, že “ono to nějak půjde”. Zamyslet se a připravit se na různé alternativy – známý citát “nejlepší způsob jak předvídat budoucnost je plánovat ji” to jen podtrhuje.
Když už padne rozhodnutí podnikat – pak vzhůru do toho s elánem a chutí (znovu podotknu NE bez rozmyslu).
Ať tak či tak – hodně štěstí.
Staré projekty
Asi každý, kdo podnikal má nějaké historické projekty, které jsou v různých stádiích – některé jenom „v šuplíku“, tedy ve stádiu úvah, třeba zjištění prvních informací o trhu, … Další třeba započal, udělal si rozpočty, koupil doménu v případě webových projektů, ale prostě málo času, nebo nedostatek nadšení pro ně způsobil, že opět nepostoupily dál. No a určitě je i pár takových „otazníků“ – použijme terminus technicus BSC matice – tedy projekty, které započaly, nějak si žijí, není čas/chuť/síla se o ně starat a je to takové „třeba se k tomu někdy vrátím, třeba ne“, možná se to rozjede samo, nebo až dokončím něco důležitějšího (často výnosnějšího).
Má smysl se k těmto projektům vracet? Má cenu je udržovat? Zrovna nedávno jsem udělal menší inventuru – mám pár věcí, u kterých bych určtě věděl, jak je pošťouchnout dopředu, ale prostě čas na to není. Pokud má někdo zkušenosti s projekty, které takto po letech otevřel a začlo se jim dařit, svěřte se.
Můj soukromý názor je, že 90% podobných projektů nikdy nedospěje dál, ale pokud je energie na jejich udržení minimální, nebo nulová, asi nemá smysl je hned rušit. Na druhou stranu by si asi měl každý stanovit hranici – pokud se k projektu nevrátím po dobu řekněme 5 let, asi nemá smysl ho „udržovat ve stádiu hibernace“.
LinkedIn
