Happy new year
Ne, nejsem tak popleten, abych nevěděl, že je konec února, ale pro mě, v jistém smyslu, začal včera nový rok – tedy konkrétně závodní. První letošní závod – běh na Čerčanský Chlum – se letos rozhodně vydařil. Snad ani nemá smysl srovnávat s loňskem, kdy jsem se protrápil až na vrchol v hladkých podrážkách na rozměklém sněhu, kde co krok, to uklouznutí. S letošním časem jsem rozhodně spokojen – není to sice rekord, ale přeci jen trochu sněhu bylo, ale … prostě se běželo super. Byl mráz a několikrát přemrzlý sníh klouzal jen velmi málo, počasí bylo super, teplota ideální … kolem spousta nadšenců – nádhera, kterou stojí za to navštívit a těšit se na další ročník.
Takže spoluběžcům hodně štěstí do letošních závodu, ať to běhá a pořadatelům dík a hodně štěstí do dalších ročníků.
Neděle byla naopak ve znamení klidu, pohody a běžek v Jizerkách.
Že bylo krásně je jasné z fotek – trať upravena a i když je na konce února poměrně málo sněhu … na běžky je to paráda. Již tradičně nedělní výlet má bonus v menším počtu lidí … sobota je přeci jen exponovanější, nepříjemné je množství aut při cestě zpět. Až zase uslyším, jak naše policie kontroluje v akci Kryštof, vzpomenu si na všechny vozy letící po dálnici 160 a po normální silnici 120 … a řeknu si, že policie možná chrání, ale především svoje koryta. Víc než hurá akce by asi pomohla jejich přítomnost v běžném provozu. Jsem zvědav, který ministr vnitra tohle pochopí – pan John to IMHO nebude – ten bohužel budí dojem nastrčené figurky pana Bárty, který má ale více starostí sám se sebou než s řízením ministerstva a to jen svého.
Trochu mě i překvapila cena parkování “U Křížku” – 100 CZK mi přijde docela dost – osobně bych raději zaplatil za vstup na magistrálu, kde je vidět, že se někdo o trati stará … a když vím, že i na Mořině je to za 40,- rozumím, že parkoviště, dříve plné, bylo naplněné tak z jedné třetiny.
A další obrázek nechť ukáže, že na běžkách se lze i pobavit – vrchol Jizery dokreslí atmosféru 🙂 Stoupání od Krystiánova je sice dlouhé a náročné, ale na vrcholu je pohled, který za to stojí …
Výběh na Kaňk – Vánoce 2010
Klub deportivo letos představil další novinku – po zdařilém běhu Dačického 12-tka (srpen – běh na 12 km) a xTerra triatlonu u Velkého Rybníka (červen) uspořádal výběh na Kaňk – cca 1300 metrů s převýšením něco málo přes 100m. A opět je třeba říci, že se jednalo o mimořádně zdařilou akci – spíše sranda běh s jednoduchou organizací s jasným termínem 24.12. dopoledne má něco do sebe. Běh (skoro schválně neříkám závod) umožní odreagování se od vánočních příprav a zasportovat si s lidmi, kterým pohyb “něco říká”.
Trať je celkem jednoduchá a byla velmi dobře značena – nikde nebylo váhání, na všech křižovatkách jasné šipky. Běží se vlastně pořád do kopce – z Kutné Hory na vrchol Kaňku – nejprve úvozem, překřížit silnici (MP regulovala provoz, takž v pohodě) a pak po lesních cestách. Náročný byl tentokrát a asi v tomto období spíše běžně, terén – sníh, led, bláto, rozbředlý sníh … užili jsme si všeho a tu krátkou trať to docela zkomplikovalo … aspoň já měl pocit, že spíše na běh se musím soustředit na stabilitu a lehký odraz bez proklouznutí. Ale to prostě k zimnímu běhu patří.
Všem účastníkům tedy popřeji tímto hodně štěstí do nového roku a ať jim to běhá. No a snad i na shledanou na dalších sportovních akcích. Organizátorům přeji výdrž a jako loni nabízím pomoc při značení a organizaci akcí – doufám, že čas a zdraví dovolí zúčastnit se xTerry i Dáči.
Českobrodská Vánoční Desítka 2010
Po roce znovu zimní počasí a běh v Českém Brodě. Trať už asi nemá čím překvapit – těch 5 km tam a 5 km zpět už většina z nás běžela tolikrát … že už si počítáme patníky do obrátky. Zima to trochu ozvláštní růzností povrchů – loňský drsný mráz letos vystřídalo příjemných -6 stupňů … na dýchání fajn, nepříjemný byl úsek asi 2km (tam a další 2km zpět) se sněho-soli. Sníh napůl rozpuštěný solí je něco na běh nechutného – žádná opora a i boty s relativně hlubokým vzorkem mají tendenci “nabrat sníh do vzorku” a ustřelit …
Naopak začátek byl slušný, téměř suchý asfalt a opět konec byl už tvrdý sníh, kde se běželo dobře. Potěšilo mě, že se řasy rozšířily a startovní pole bylo mnohem širší než loni. I tradiční buchta k čaji v cíli byla … bohužel jsem tentokrát musel odmítnout, vzhledem k nějaké nevolnosti jsem měl pocit, že by se rychle “vrátila do placu”.
Je to jeden z posledních běhů v každém roce a vždy obdivuji ochotu lidí organizovat podobnou akci těsně před Vánocemi, kdy máme všichni dost starostí … i policie hlídala příjezdy aut, takže jsme mohli v klidu běžet a jenom se vyhýbat stojícím/čekajícím autům.
Jediný smutný fakt je cesta z Kolína do Brodu – po měsíci zimy ta silnice (první třídy) vypadá jak Drážďany po náletu spojenců – jestli vše ostatní dosud chválím, tak zde by bylo na místě zjistit, kdo tuhle silnici letos/loni opravoval a … nechat ho na pískovišti plácat bábovičky. Jestli letos sještě přijdou mrazy, pravděpodobně bude problém tuto silnici projet bez utržené nápravy (samozřejmě pokud nemáte off-road) – dříve jsem slyšel, že se to vyřeší, až bude dálnice a zmenší se objem nákladní dopravy na státovce Praha – Kolín. Dálnice je, nákladní doprava se IMHO celkem zmenšila na této trase (občas tam jezdím) … a silnice se zhoršila 🙂 Vůbec si nedovedu představit vyjet tam na silničním kole …
Podzimní pečeská desítka 2010
Po roce a opět na konci sezony jako jeden z posledních běhů je pro mě 10 km v Pečkách. Trať v parku (12,5 okruhů už sice je náročné na zatáčky) je příjemná – cesta měkká, žádný asfalt, místo kde se kdysi běhala i “velká” pečeská desítka (myslím tím jarní tradiční závod). Je příjemné, že tenhle závod je pro zvané s malou publicitou, takže se pravidlně schází parta skoro stejných tváří a pravidelně se můžeme poměřit, jak na tom kdo jsme na konci sezony. Snad ani nemám pocit, že by všichni běželi na 100% – spíše se běží pro radost a pro ověření kondice. (Abych to upřesnil, samozřejmě se závodí a není to výklus, ale jsou prostě závody a závody.)
Letos byla poměrně slušná účast 47 běžců (alespoň č.47 bylo ve startovním poli nejvyšší), ale chyběly závodníci poloprofesionálové – snad již odpočívají před další sezonou. Asi spíše tomu bych přičetl, že se mi podařilo doběhnout na druhém místě – i když zároveň přiznám, že tentokrát mě i ten čas hodně potěšil – vlastně jsem zaběhl jednu z nejlepších letošních desítek a to na této trati považuji za úspěch. Krom toho musím říct, že se mi běželo fakt dobře a kilometry mi ubíhaly velmi rychle. Co je na tomhle závodu zvláštní je předbíhání o jedno a více kol – přeci jen jsou tu značné rozdíli ve věku a výkonosti závodníků a jedno kolo je něco málo přes tři minuty, takže již od třetího kola začnou ti nejrychlejší postupně předbíhat pomalejší závodníky o kolo. Moc se mi líbí, když vidím, jak se vzájemně povzbuzují, stačí prohodit jen ono známé “dávej”, nebo “dobrý, pojď” a dát tak najevo, že se tu potkali běžvi s rozdílnou výkoností, ale podobným cílem – zaběhat si pro radost a zdraví. Je tady také vidět ta super atmosféra známých lidí – mnozí předbíhaní o kolo slyší toho za sebou a uhýbají lidem, kteří honí vteřinky. Bylo to loni a bylo to i letos – všem za to děkuji a jsem rád, že se na tomhle mohu účastnit.
No letos se už opravdu s během spíše končí – poslední tři běhy mi vyšly, takže sezonu mohu zhodnotit “začátek katastrofa, konec dobrý …” uvidíme za rok – i tady na podzim v Pečkách, pokud čas a zdraví dovolí.
A na závěr doplňuji výsledky:
| Poř. | st.č. | Jméno | Oddíl | R.n. | Čas | A | B | C | D | Ž |
| 1 | 34 | Hejduk Zdeněk | Sokol Kolín – Atletika | 1989 | 0:35:46 | 1 | ||||
| 2 | 46 | Němec Jan | Kolín | 1973 | 0:37:13 | 2 | ||||
| 3 | 45 | Římal Milan | Sokol Kolín – Atletika | 1975 | 0:37:37 | 3 | ||||
| 4 | 7 | Bambas Josef | Fokoláre | 1971 | 0:37:40 | 4 | ||||
| 5 | 22 | Herda Jan | Dobřichov | 1983 | 0:38:24 | 5 | ||||
| 6 | 2 | Nosek Robert | TTC Český Brod | 1969 | 0:38:35 | 1 | ||||
| 7 | 21 | Miler Pavel | Sokol Kolín – Atletika | 1979 | 0:38:42 | 6 | ||||
| 8 | 1 | Peška Luděk | KENAST Pečky | 1961 | 0:39:17 | 2 | ||||
| 9 | 44 | Dvořák Václav | Sokol Kolín – Atletika | 1981 | 0:39:27 | 7 | ||||
| 10 | 32 | Hodboď Miroslav | SKP Nymburk | 1974 | 0:39:40 | 8 | ||||
| 11 | 23 | Turay František | SKC Pečky | 1955 | 0:39:46 | 1 | ||||
| 12 | 40 | Strejček Jan | PČR Pečky | 1986 | 0:40:29 | 9 | ||||
| 13 | 43 | Cuc Tomáš | SKP Nymburk | 1980 | 0:40:56 | 10 | ||||
| 14 | 30 | Uhlíř Radek | K.O. Poděbrady | 1986 | 0:41:44 | 11 | ||||
| 15 | 26 | Michl Václav | K.O. Poděbrady | 1954 | 0:42:11 | 2 | ||||
| 16 | 15 | Kára Vladimír | Patřín | 1962 | 0:42:27 | 3 | ||||
| 17 | 17 | Říha Miroslav | Sokol Sadská | 1945 | 0:42:28 | 1 | ||||
| 18 | 33 | Lipták Lukáš | SKC Pečky | 1982 | 0:42:49 | 12 | ||||
| 19 | 19 | Balatka Tomáš | Všechlapy | 1980 | 0:42:52 | 13 | ||||
| 20 | 3 | Čižinský Jaromír | SABZO Praha | 1955 | 0:43:00 | 3 | ||||
| 21 | 29 | Janda Vlastimil | K.O. Poděbrady | 1953 | 0:43:07 | 4 | ||||
| 22 | 12 | Kubát Jiří | KALT Kolín | 1950 | 0:44:07 | 2 | ||||
| 23 | 25 | Miler Václav | Sokol Kolín – Atletika | 1962 | 0:44:25 | 4 | ||||
| 24 | 35 | Čokrtová Eva | TTC Český Brod | 1988 | 0:45:51 | 1 | ||||
| 25 | 38 | Zvoník Jiří | EPO Team | 1980 | 0:46:26 | 14 | ||||
| 26 | 9 | Štrup Jan | Sokol Kolín – Atletika | 1951 | 0:46:39 | 5 | ||||
| 27 | 6 | Vavrochová Monika | PIM Praha | 1968 | 0:48:01 | 2 | ||||
| 28 | 39 | Strejček Pavel | Gymnázium Poděbrady | 1959 | 0:48:06 | 6 | ||||
| 29 | 10 | Fišer Milan | SK Bečváry | 1953 | 0:48:27 | 7 | ||||
| 30 | 42 | Staněk Milan | KENAST Pečky | 1966 | 0:48:49 | 5 | ||||
| 31 | 14 | Louda Miloš | Sokol Loučeň | 1941 | 0:49:49 | 3 | ||||
| 32 | 36 | Čokrt Václav | TTC Český Brod | 1959 | 0:50:10 | 8 | ||||
| 33 | 4 | Králová Bohumila Ing. | PIM Pečky | 1968 | 0:50:27 | 3 | ||||
| 34 | 24 | Veselý Milan | Sokol Kolín – Atletika | 1948 | 0:50:37 | 4 | ||||
| 35 | 8 | Sobotka Bohumil | Sokol Kolín – Atletika | 1954 | 0:53:01 | 9 | ||||
| 36 | 47 | Niedobová Veronika | Polepy | 1987 | 0:54:07 | 4 | ||||
| 37 | 13 | Pícha Tomáš | AGRO Kolín | 1952 | 0:54:45 | 10 | ||||
| 38 | 27 | Slivinská Lenka | K.O. Poděbrady | 1969 | 0:58:59 | 5 | ||||
| 39 | 20 | Večlová Alexandra | KČT Mělník | 1958 | 0:59:48 | 6 | ||||
| 40 | 11 | Plešinger Stanislav | Sokol Kolín – Atletika | 1938 | 1:01:51 | 5 | ||||
| 41 | 16 | Rosůlek Josef | SKP Nymburk | 1949 | 1:06:00 | 6 | ||||
| 42 | 5 | Král Josef | Pečky | 1966 | 1:07:20 | 6 | ||||
| 43 | 49 | Mokošín Jiří | Sokol Rostoklaty | 1962 | 4km-DNF | N | ||||
| 44 | 18 | Ondra Zdeněk | Nohejbal Pečky | 1957 | 5km-DNF | N |
Český Brod – Běh Republiky československé
24. 10. se běžel krátký (aspoň pro 10 km běžce) skoro sprint v Českém Brodě – překvapila mě celkem malá účast. Na konec října bylo celkem příjemné počasí (hádal bych tak 10 stupňů (pro přesnost nad nulou), bez deště a uprostřed města nebyl cítit ani vítr, který jinak docela foukal. Trať byla zajímavá především “kroužením” – na 3250m bylo nutné oběhnout 5 koleček – tedy po 650 metrech. Tento typ mi sice nevyhovuje – zatáčky fakt nemusím – ale zase je to něco jiného. Pochválím tentokrát startovní pole – rozběh byl v pohodě a nikdo se zbytečně nedral dopředu, aby na úzké trati následně vytuhnul a ostatní ho předbíhali. Za perlu spíše je třeba považovat procházející paní v parku, která se první trojice tak lekla, že když uslyšela dupot dalších, uskočila do strany, přímo do cesty jednomu běžci … konec jsem neviděl, ale pak jsem slyšel, že k žádné nehodě nedošlo, vzájemně se omluvili jeden druhému a bylo to … Cesta byla z velké části asfalt, případně štěrk, pouze v zatáčkách (abychom si to řádně užili) bylo listí, které celkem klouzalo, dvakrát jsem měl namále a málem chytal zajíce.
Sám za sebe musím říct, že se mi běželo celkem dobře – už pravda cítím konec sezony, ale zase to bylo hodně krátké. Čekal jsem, že ke konci budu zpomalovat – nějak se toho zlozvyku nemohu zbavit – ale tentokrát jsem odolal sprintu jednoho ze závodníků v posledním kole a doběhl, tak jak jsem kroužil celý závod, pro bramboru. Hodně mě to potěšilo, snažím se trochu změnit styl běhu a po trénincích cítím únavu jinak zatěžovaných svalů, ale pořád to jde – trochu doufám, že příští sezona by mohla vycházet lépe (nebo aspoň stejně jako tahle). A taky už se blíží změna náčiní – kolo a tretry se vymění za běžky a boty sice běžecké, ale přeci jen trochu uzpůsobené na zimní počasí 🙂
Český Brod určitě doporučím, kdo se nechce trápit na tratích 10+ km, je to pohodovka. Organizace klidná a jednoduchá – registrace těsně před startem a vyhlášení opět těsně po doběhu … žádné vymýšlení, přišli jsme si zaběhat a tak jsme si zaběhali.
Sportu zdar
Propozice a výsledky na webu Triatlon Český Brod.
P.S. výsledky z mojí kategorie (zbytek na webu Tri Český Brod) – tímto se omlouvám i pořadateklům, že jsem na vyhlášení nepočkal, ale nějak jsem cítil, že chladnu a na matfyzu se holt počítat člověk nenaučí, takže jsem měl za to, že jsem čtvrtý …
Muži do 39 let (r.n. 1971 a mladší) 3.250 m
Pořadí St. číslo Příjmení a jméno R. nar. TJ, klub (bydliště) Čas
1. 18 Miler Jiří 1975 AC Mladá Boleslav 10:14
2. 54 Hejduk Zdeněk 1989 TJ Sokol Kolín – Atletika 10:40
3. 83 Němec Jan 1973 Kolín 11:18
4. 30 Herda Jan 1983 Dobřichov 11:28
5. 74 Miler Pavel 1979 Sokol Kolín 11:50
6. 89 Slavík Jiří 1976 Atletika Český Brod 11:52
7. 67 Rokos Jakub 1976 Vršovice 12:15
8. 29 Kučera Martin 1983 Kolín 13:30
Drozdův lesní běh 2010
Jeden z posledních a nejhezčích běhů sezony – “drozdík” doma v Kolíně. Kdo zná trať v Borkách na Zálabí, asi mi dá za pravdu, že – pokud je sucho – je to krásných 4,2 km, které jsou pestré a relativně rychlé. Dva a kus okruhu na atletickém oválu, následně kousek po asfaltu a pak krásný proběh kaštanovou alejí a lesem až po závěr opět asfalt + kolo na oválu. Letos vše zpestřeno pohledem na téměř dokončený nový ovál hned vedle toho staršího po kterém se vybíhá a finišuje.
Když se podívám na svoje časy, je to posledních 10 let +/- skoro totéž, někdy lépe, jindy hůře. Letos mě docela potěšil čas cca 14:49 – asi jeden z nejlepších, které jsem tady běžel. Je sice třeba říct, že podmínky byly letos naprosto super – ideální teplota, téměř bezvětří a sucho v lesním terénu – udělá možná více než forma a trénink. Svým způsobem se také již stávám “inventářem” tohoto běhu – díval jsem se, že se jednalo o můj již 11.-tý start.
Pokud by si někdo tuto trať chtěl vyzkoušet, má možnost ještě o Silvestra – mírně pozměněná a zkrácená na 3km může být hezkým rozloučením s koncem roku a vstupem do nového – bohužel jsem teď asi dva roky byl mimo Kolín, ale pokud zde budu, na tuhle trať se určitě přijdu podívat.
Samotný běh je tradiční – již 84.-tý ročník a domácí atmosféra běhu, který si pořadatelé uchovávají a zároveň si nehraje na nic víc, než na zaběhání v hezké atmosféře pro zdraví – sejdou se tu proto nejen poloprofesionálové, ale i hodně místních běžců, kterým více než o čas jde o pohyb jako takový.
Takže na Silvestra/za rok nashle v Borkách.
A výsledky:
Duatlon Mělník
Asi jeden z posledních letošních duatlonů – opět zjevný “hobík”, tedy převážně pro nás amatéry. Na pohled krátké tratě 5-25-2,5km jsou přeci jen okořeněny tím, že se jedná o MTB trať kola.
Samotný běh jsou na začátku dva lesní okruhy po 2,5 km – krásná lesní cesta, místy trochu kořeny a kameny, ale to k lesní cestě patří. Výhodou, proti silnicím, je fakt, že se pořád něco mění – rovinka, zatáčka, krátký seběh, zatáčka, … takže když si cestu před závodem projdete, případně ve druhém kole už máte zhruba přehled, kde na trati jste, kolik vás ještě čeká. Opravdu pochvala i značení – snad na jediném místě bych šipku posunul o dva tři metry blíž – zatáčel jsem poměrně prudce kolem stromu :-). Hezké to bylo i při závěrečném okruhu po kole – jednak jsem měl pocit, že jsem se na kole moc nevyšťavil, jednak ten měkký lesní povrch je na běh opravdu příjemný. A taky je to vědomí, že se jedná o poslední 2,5 km motivující k rychlému běhu.
Dva cyklistické okruhy pro mě byly určitě náročnější – MTB prostě není pro mě “to pravé ořechové”. Především v prvním kole to bylo opatrnější, protože jsem trať neznal a musím říct, že na několika místech dokázala překvapit. Určitě se to nedá srovnávat s xTerrou, ale i tak tam bylo několik míst, kde se dalo lehnout – úsek písku asi dva km po startu byl nepříjemný už tím, že se do něj vjelo po prudké zatáčce … tam jsem tedy měl problémy. Cesta po hrubém štěrku kousek za ním mě taky docela vyklepala a přední kolo poměrně živě poskakovalo po kamenech – v obou kolech jsem viděl, jak na ostatní ztrácím, když jsem je naopak následně do kopce dojížděl. Asi ten terén budu muset více trénovat. Polní cesta mi kupodivu celkem vyhovovala, přestože to na drnech docela skákalo, mel jsem pocit, že je se tam dá jet svižně a měl jsem kolo pod kontrolou. Naopak zhruba uprostřed byl opět malý kousek písku, kde mi mi přední kolo celkem odcestovalo do stran – pravdou je, že vzorek na předním kole již dávno odešel “do věčných lovišť”. Dlouhá asfaltka byla pak sice hodně rozbitá, ale pořád to byl pevný povrch, který mi vyhovuje. Poslední km byl sice přes les, ale kořenů nebylo mnoho a dalo se to zvládnout. Trochu mě zamrzelo druhé kolo, když jsem se těšil, že zrychlím (už bude méně překvapení), pot slušně zmáčel brýle a jízda naslepo přinesla opět zbrzdění.
Naoak v závěrečném běhu jsem ocenil, že to kolo nebylo na doraz a běželo se mi výborně.
V každém případě to byla slušně zorganizovaná akce a bylo vidět, že se lidé přijeli hlavně pobavit při sportu. Zhruba 55-60 účastníků si trať určitě užilo a z hlasů po závodě jsem měl pocit, že většina za rok chce opět dorazit. Organizátorům tedy je třeba poděkovat a za rok zdar.
Oficiální stránky duatlonu mělník.
Kolesman – Duatlon
Další z amatérských závodů duatlonu, tentokrát tratě 3-30-1,5. Zajímavostí určitě byl běh po travnaté dráze – dostihové závodiště, takže si člověk mohl připadat, že dře jako kůň, případně letí jako chrt 🙂 Trochu nepříjemný byl povrch na běh – travnatý, ale přeci jen s nerovným povrchem a nerovnostmi od kopyt závodníků. Ocenění určitě zaslouží dopolední program pro děti – závod kolesmánek. To považuji za důležitou součást – učit děti závodit a přitáhnout je ke sportu jako takovému. Když vidím startovní pole, připadá mi, že je velký výpadek u závodníků ve věku 20-30 let – jejich zastoupení bývá hodně malé, spíše je možné narazit na 50-ti leté “pardály”, případně ještě starší.
K trati toho moc nelze co dodat – dva 1,5 km okruhy na začátku pole hodně roztrhaly (to jsem vůbec nečekal – spíše jsem tipoval, že balík vběhne do depa společně a nastane boj). Pak dva 15km okruhy na kole za lehkého větru, který se někde trochu opřel – jel jsem cca 10 km ve trojici a střídal – pak bohužel přišla křeč do lýtka … no ic moc a kolem se přehnala skupinka asi 8-mi závodníků. I zde bylo vidět, jak se vytvořily skupinky 3 a více závodníků, které spolupracovaly. Na jednu stranu je to pochopitelné – kdo na kole jezdí ví, jak je v balíku jízda pohodovější, na druhou stranu je vidět některé závodníky, kteří se 90% trati vezou a netáhnou ani metr. To se ostatně potvrdilo i ke konci kola – křeč přešla a dotáhnul jsem skupinku tří závodníků – když jsem si asi 2 minuty odpočinul (ono dotahovat skupinu není nic jednoduchého), koukal jsem, že už táhne asi taky jenom jeden a další dva se vezou – vystřídal jsem ho a koukal, že opět vystřídat už nechce nikdo … prostě dva se už posledních 7 km “jenom vezli” – musím říct, že mě to trochu nabudilo a rozhodl se risknout “vše” – takže jsem vyzkoušel, kolik jich setřesu – no byl to jenom jeden – dva se drželi nalepení na zadním kole, ale už nikdo nevystřídal, i když jsem zpomalil více než bylo nutné poslední km …
A závěr byl opět jeden okruh po dostihové dráze běhu – samotného mě překvapilo, kolik jsem ještě měl sil a jak se pohodově běželo. Ale ono to opravdu bylo krátké a kolo bez sebemenšího kopečku.
Počasí se určitě vydařilo, a pokud to půjde, zajedu i za rok (kdo by si nechtěl zahrát na koně iiiaaaaa)- sportu zdar. Snad jedinou drobnost – i zde bylo to “trapné čekání na Godota” – prezentace v 13:00 a start 14:15 – to je přesně ta hodina nervozity, kdy všichni čekají na …?
Duatlon Čáslav – pohoda a jednoduchost
Tuto neději jsem si zajel kratší duatlon v Čáslavi – 6-25-3 (běh-kolo-běh) a pokud jsem kdy zažil perfektně zorganizovaný závod, bylo to zde. Určitě tomu napomohla relativně malá účast – do 50-ti závodníků, ale i ukázka, že zaběhnutý závod může proběhnout jednoduše, hladce, … prostě v pohodě.
Fungovalo všechno – přihlášení před závodem i na místě – přidělení čísla v rozumném předstihu, že jsem si ještě stihnul projít trasu běhu (3km okruh parkem) – krátká rozprava těsně před startem a start bez zbytečného zdržování téměř přesně v deklarovaných 10:00. I vyhlášení hned po závodě, kdy výsledky byly vytištěny pro závodníky ještě na místě bylo dobře udělané – začalo vlastně chvilku po doběhnutí posledního závodníka … a zase, žádné protahování, ale vyhlášení výsledků a tombola. Prostě takhle si představuji organizaci závodu, který je určen pro amatéry a pár závodníků, na nic si nehraje, ale zázemí je pro sport perfektní. Organizátorům tímto děkuji.
Líbila se mi i trať – park v Čáslavi je na běh super – žádný asfalt, ale cestička (místy štěrková), hodně zatáček, drobné ale krátké výběhy, prostě pestré a příjemné. Ty tři kilometry tam uletí jenom tím jak je pořád co sledovat. Pro mě byly trochu náročnější seběhy po kořenech, ale určitě se daly seběhnout i se “skleněnými kotníky”, ale trochou pozornosti. 25 km na kole je možné rozdělit 9km mírně do kopce (samozřejmě ne nonstop) – 8km “nahoru dolů” a 8km mírně z kopce. Ta prostřední část sice není povrch optimální, ale naopak první a poslední jsou po asfaltu téměř bez děr. Provoz byl minimální, takže opravdu klid na závodění. Snad jediná tři nepřehledná místa – výjezd ze stadionu, sjezd na mostek někde kolem 15-tého km a výjezd z vedlejší na cca 17-tém km. I tady bylo vše jednoduché – na dvou místech stála policie (začátek a vjezd na hlavní) a na jednom jeden z pořadatelů (jeden byl ještě kousek po startu u díry v silnici) – ukázali, případně přibrzdili auta … myslím, že nikdo nebyl omezen a naopak závod proběhl bezpečně a bez problémů. Vzhledem k tratím navíc bylo třeba být na místě relativně krátkou dobu (odhaduji tak hodinku) – přesně tohle mi přijde jako služba policie veřejnosti “Pomáhat a chránit”. Závěrečný běh po stejné trati byl sice už náročnější, ale to vědomí, že “už jste skoro v cíli” pomáhá.
Abych jen nechválil – opět podotknu, že povolení jízdy v háku se stalo standardem, ale … no rozhodně nejsem jeho příznivcem. Duatlon a triatlon beru jako individuální sporty, kde se IMHO každý má poprat sám s tratí i sebou.
V každém případě blahopřeji všem závodníkům i pořadatelům k výsledkům a organizaci. Za rok zdar. Díky i doprovodu – za rok snad i závodícímu a blahopřání bráchovi, že se přesvědčil a vyrazil na start.
Dva závody a každý jiný – Janské Lázně a Dačického 12-tka
7.8.2010 se běžel další ročník běhu do vrchu v Janských Lázních – téměř 8,6km a téměř 650 metrů převýšení. Letos opět pořádaný jako mistrovství ČR veteránů v běhu do vrchu. Kdo nezažil, nepochopí, jaká je to radost vidět vrcholek Černé Hory po 35 (ti nejlepší) – mnoha minutách (ti ostatní). V tomto roce trochu komplikované drobným deštěm a mlhou, ale to při podobném závodu většina běžců vůbec nevnímá. Od začátku se běží ostře do kopce, takže není žádný čas a prostor na to věnovat se okolnímu počasí, ale hned je třeba kontrolovat tempo a rozvrhovat síly. Pro tentokrát jsem měl velmi dobrý pocit – přestože jsem dva týdny před závodem nemohl běhat kvůli zádům, čas nebyl tak špatný a celkově jsem měl pocit, že to jde v pohodě. Závěr už sice byl pomalejší, ale vyslovená krize se nedostavila. Na vrcholu trochu zamrzelo to počasí – loni bylo nádherně a mohli jsme si vychutnat nádherný pohled do údolí … letos bylo vidět tak na sto metrů. Pochvalu zaslouží organizátoři – od startu až do cíle vše fungovalo v pohodě a v cíli bylo dostatek tekutin i něco malého energetického pro závodníky. Těším se znovu za rok a doufám, že počasí bude lépe přát.
Druhý běh mě bolí ještě více a to hlavně proto, že jsem se na něj nedostal – Dačického 12-tka, druhý ročník. Loni se mi tenhle závod moc líbil a jak jsem koukal, množství běžců narostlo – jen tak dál. Doufám, že příští rok řady opět posílím a nevleze mi do toho jiná akce.
LinkedIn
